• • • • •
Filipínský ostrov Mindanao v neděli odpoledne místního času zasáhlo zemětřesení o síle 6,9 stupně. Ohnisko otřesů se nacházelo v hloubce 30 kilometrů v provincii Davao Del Sur.
Filipínská mutace CNN s odkazem na Filipínský institut vulkanologie a seismologie (Phivolcs) uvedla, že epicentrum bylo šest kilometrů západně od města Padada.
Cunami v důsledku otřesů ale podle amerického Tichomořského střediska varování před cunami nehrozí.
Podle filipínských médií zatím nejsou informace o obětech či zraněných ani o případných škodách na majetku.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Bakterie spící desetitisíce let v ledu a permafrostu se oživují díky oteplování Země. Španělská chřipka, neštovice, ale i neznámé choroby sužující pravěké lovce jsou schované pod tající vrstvou ledu.
Lidstvo po celou dobu své existence svádí boj s bakteriemi a viry. Brání se jim a ony zase hledají nové metody, jak nás infikovat. Antibiotika tu jsou skoro 100 let od doby, co Alexander Fleming vynalezl penicilin. Bakterie se snaží vyvinout si na antibiotika rezistenci a nekonečný souboj pokračuje dál.
Avšak co by se stalo, kdybychom byli najednou vystaveni smrtícím bakteriím a virům, které tu nebyli po tisíce let, nebo jsme se s nimi nikdy nesetkali?
Asi to brzo zjistíme. Změna klimatu způsobuje tání permafrostu, ve kterém byly bakterie a viry zmrazeny po tisíce let, a protože půda taje, uvolňují se a ožívají starověcí zabijáci.
V srpnu 2016 v odlehlé sibiřské tundře za polárním kruhem, zemřel dvanáctiletý chlapec a nejméně dvacet lidí bylo hospitalizováno po nakažení antraxem.
Je teorie, že před více než 75 roky sob napadený antraxem zemřel a jeho zmrazené tělo zůstalo pod zmrzlou půdou, známou jako permafrost. Tam tělo zůstalo až do vlna veder v létě roku 2016, kdy permafrost roztál. To odhalilo sobí tělo a uvolnilo infekční antrax do blízké vody a půdy, a nakazil více než 2 000 sobů pasoucích se v okolí, což pak vedlo i k nákaze u lidí A panují obavy, že to nebude ojedinělý případ. Na Sibiři leží milion sobů, kteří zemřeli na antrax, poblíž povrchu.
Podle evolučního biologa Jeana Michel Claviereho, mohou být v odtávajících vrstvách permafrostu schovány patogenní viry schopné nakazit zvířata či člověka, a to včetně virů, které kdysi způsobily globální epidemie.
Na Aljašce byl již objeven i zcela nedotčený virus španělské chřipky z roku 1918 v hromadných hrobech v tundře. Zcela pravděpodobně tam jsou i neštovice a dýmějový mor. V roce 1890 jedno sibiřské město ztratilo díky epidemii neštovic skoro 40% populace a mrtvá těla byla pohřbena do tehdy věčně zmrzlé půdy.
Nyní začíná erozní proces odhalovat vrstvy, ve kterých se ukrývají smrtící viry. Fragmenty DNA neštovic už vědci objevili. Nyní zatím opuštěné regiony skrývají ropu, zemní plyn nebo zlato a brzy může dojít k novým těžebním pracím, což může v případě uvolnění životaschopných virů způsobit katastrofu. Obří viry jsou totiž velmi odolné.
Zdroj: www.securitymagazin.cz
• • • • •
Řecký ostrov Kréta postihlo ve středu ráno zemětřesení o síle 6,1 stupně, píše server deníku Ekathimerini. První otřesy byly zaznamenány v 9:23 místního času (8:23 SEČ) v moři asi 74 kilometrů severozápadně od města Chania v hloubce 56 kilometrů.
„Zemětřesení bylo velmi silné. Nějakou dobu jsme se kývali ze strany na stranu,” řekl agentuře Reuters zástupce starosty řeckého ostrova Kythéra George Kominos. Další ze svědků v oblasti Efthymia na Krétě uvedl: „Slyšel jsem vrzání kolejí a praskání balkonů.”
O zraněných či případných obětech či materiálních škodách zatím nejsou žádné zprávy. Kominos uvedl, že v Kythéře zůstanou uzavřeny školy a veřejné budovy, aby statici mohli zkontrolovat případné škody, které zemětřesení zanechalo.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Australský stát Queensland se potýká s řáděním živlů. Zatímco jednu část státu sužují rozsáhlé požáry, ve druhé řádilo vydatné krupobití. Severně od města Brisbane padaly během bouřky kroupy velikosti kriketových míčků.
Vichrem pokácené stromy, auta a střechy poničené od mimořádně velkých krup. Jak silné bylo nedělní krupobití, demonstrovali pracovníci farmy na exotické ovoce u města Glass House Mountains. Jejich ochranné sítě byly plné ledu.
Silné bouřky dle vyjádření meteoroložky Rosy Hoffové bohužel v boji proti požárům nepomohou. Tam, kde zuří požáry nejvíce, nejsou očekávány žádné srážky. Hasičům však bude komplikovat práci silný vítr o rychlosti kolem 50 kilometrů v hodině.
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.televizeseznam.cz
• • • • •
Starosta italských Benátek Luigi Brugnaro nařídil z bezpečnostních důvodů uzavřít náměstí Svatého Marka a zastavit veřejnou dopravu. Před polednem by měla voda dosáhnout až do výšky 1,6 metru nad běžnou úroveň moře. Benátky čelí nejhorším povodním za půl století.
V pátek zůstaly v Benátkách zavřeny všechny školy. Zastavena je i MHD, uvedla italská televize TGcom24. Město na svých stánkách vyzvalo občany, aby nikam necestovali, pokud to nebude nezbytně nutné.
Předpověď meteorologů není příznivá. Pršet má celý pátek a ani v následujících dnech se situace o moc nezlepší. V úterý večer dosáhla hladina vody v Benátkách 187 centimetrů. Záplavy jsou nejhorší od roku 1966, kdy voda dosáhla 194 centimetrů.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Klimatické změny ohrožují na Marshallových ostrovech betonový sarkofág, který udržuje radioaktivní odpad z jaderných bomb, jež nad ostrovy zkoušely Spojené státy. Ty teď odmítají jakoukoli pomoc tichomořskému státu, ačkoli objekt vybudovaly, napsal deník Los Angeles Times.
Sarkofág má v sobě trhliny. Problémy pak způsobuje rostoucí hladina oceánu. Voda totiž rok od roku obklopuje větší část sarkofágu. Novináři deníku našli na místě uhynulé ryby. Problémy potkaly i přírodu jako takovou. Dochází k úhynu květin a bělení korálů.
„My ho nechceme, nevybudovali jsme ho, odpad uvnitř je jejich,“ uvedla prezidentka Marshallových ostrovů Hilda Heineová.
Za poslední rok a čtvrt se tisíce obyvatel Marshallových ostrovů přestěhovaly do USA. Ti, kteří v tichomořské zemi zůstali, mají často zdravotní problémy. Místní lidoví zpěváci přišli kvůli rakovině štítné žlázy o hlas. Na ostrovech se vyskytla epidemie horečky dengue.
Vědecké studie navíc ukázaly, že některé regiony Marshallových ostrovů mají takovou úroveň zamoření jako oblasti ukrajinského Černobylu či japonské Fukušimy, kde se odehrály jaderné katastrofy.
„Za jaderné testování jsou zcela odpovědné Spojené státy. Jejich emise přispěly ke změně klimatu více než emise jakékoli jiné země,“ řekl právník z Kolumbijské univerzity Michael Gerrard.
Spojené státy v roce 1986 uzavřely s ostrovní zemí dohodu, která zbavuje Washington odpovědnosti za škody po jaderných zkouškách. Američané ale místní vládu neseznámili se skutečným stavem.
Marshallovy ostrovy tak nevěděly, že USA na souostroví uskladnily 130 tun kontaminované zeminy z nevadského polygonu, nedozvěděly se o místech uložení odpadu a ani o zkoušce biologických zbraní. Nikdo je také neinformoval o vlivu klimatických změn a o tom, že betonová kopule může prasknout.
Spojené státy nad souostrovím provedly v letech 1946 až 1958 na 67 jaderných výbuchů, což vytvořilo desítky kráterů a vymazalo z mapy celé ostrovy. Stovky lidí kvůli zkouškám opouštěly své domovy.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
V italských Benátkách začala záplavová sezóna. Hladina vody vystoupala až ke 125 centimetrům, a povodeň tak postihla téměř polovinu města včetně historického centra a turisty hojně vyhledávaného náměstí Sv. Marka. Záběry ze zatopených Benátek v pondělí zveřejnila agentura Reuters.
„Benátky jsou krásným městem a stoupající voda z nich dělá jedinečné místo. Krom krásy ale tento fenomén obnáší i problémy,“ cituje Reuters jednoho z místních obyvatel Marca Zamunanana.
Velkou vodu zažívají Benátky v období od podzimu do jara poměrně často, připomíná AP. Slaná voda, která centrum zalévá, se podepisuje na stavu staveb ve městě. Meteorologové další lijáky pro severovýchod Itálie předpovídají podle ČTK na úterní večer.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
V italských Benátkách začala záplavová sezóna. Hladina vody vystoupala až ke 125 centimetrům, a povodeň tak postihla téměř polovinu města včetně historického centra a turisty hojně vyhledávaného náměstí Sv. Marka. Záběry ze zatopených Benátek v pondělí zveřejnila agentura Reuters.
„Benátky jsou krásným městem a stoupající voda z nich dělá jedinečné místo. Krom krásy ale tento fenomén obnáší i problémy,“ cituje Reuters jednoho z místních obyvatel Marca Zamunanana.
Velkou vodu zažívají Benátky v období od podzimu do jara poměrně často, připomíná AP. Slaná voda, která centrum zalévá, se podepisuje na stavu staveb ve městě. Meteorologové další lijáky pro severovýchod Itálie předpovídají podle ČTK na úterní večer.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Okolím islandské sopky Askja v uplynulých několika dnech otřáslo více než 600 zemětřesení a odborníci podle serveru Severe-Weather.eu varují, že by se mohl vulkán po desítkách let nečinnosti opět probrat k životu. To by mohlo paralyzovat leteckou přepravu nad Evropou podobně jako k tomu došlo v roce 2010 po výbuchu jiné islandské sopky Eyjafjallajökull. Ta tehdy začala soptit a způsobila totální dopravní chaos.
Poslední velkou erupcí o sobě dal vulkán Askja vědět v březnu roku 1875 kdy sopečný prach zasypal Skandinávii, a dokonce i střední Evropu. Poslední a o poznání slabší erupce pak byla zaznamenána v roce 1961.
Současná série zemětřesení začala podložím sopky Askja otřásat 6. listopadu. Jejich počet i intenzita se od té doby stupňuje. Nejsilnější z nich dosáhlo intenzity 3,4 stupně Richterovy škály.
Právě častá zemětřesení v okolí byla přitom předehrou masivní erupce v roce 1875. Sopka ležící na litosférickém rozhraní Severoamerické a Euroasijské desky před tím spala 400 let.
Od roku 2012 je také zaznamenán úbytek ledu v jezeře Öskjuvatn. Panují obavy, že postupné zvyšování teploty může souviset se stoupáním magmatu k povrchu.
V případě, že se sopka skutečně probudí a popel z ní vystoupá tak jako v roce 2010 až do výšky 10 kilometrů, znamenalo by to uzemnění letecké dopravy nad střední i západní Evropou a Skandinávií na celé dny.
Ve šesti dnech od 15. do 21. dubna roku 2010 sopka Eyjafjallajökull způsobila chaos v letecké přepravě takřka nad celým starým kontinentem, což způsobilo citelné ekonomické škody v mnoha zemích Evropy.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Jihovýchod Francie v pondělí kolem poledne zasáhlo zemětřesení o síle 5,4 stupně Richterovy škály. Otřesy trvaly několik vteřin a podle úřadů si vyžádaly čtyři zraněné, z toho jednoho těžce, uvedla agentura AFP.
Žádné velké materiální škody hlášeny nejsou, ve městě Teil se ale podle starosty na stovkách domů objevily praskliny. Záchvěvy pocítili obyvatelé v pásmu od města Lyon na východě země po Montpellier na jihu. Zasaženo bylo zejména město Teil. Úřady vyzvaly místní obyvatele, aby „v tuto chvíli raději setrvali mimo budovy”.
Starosta města Teil Olivier Pévérelli řekl stanici France Info, že zemětřesení poškodilo stovky domů; většinou se na nich objevily trhliny. Věžím dvou kostelů hrozí podle starosty zřícení. V nejvyšším patře radniční budovy se podle Pévérelliho dokonce zřítily stropy.
Pro obyvatele, kteří nemohou nebo nechtějí strávit noc ve svých domovech, otevřelo vedení města tři sportovní haly, kde mohou přespat. „Měli jsme pocit, jako by v zahradě něco vybuchlo,” popsala obyvatelka Teilu zemětřesení.
Podle francouzského seismologického úřadu (BCSF) mělo zemětřesení sílu 5,4 stupně, americká geologická služba USGS naměřila 4,8 stupně. Seismologický úřad ve Štrasburku nevyloučil v dalších hodinách nebo dnech následné otřesy.
„Trvalo to pět vteřin, všechno se kolem mě třáslo, nábytek, zdi,” řekl AFP svědek otřesů Kevin Cuer, který žije ve čtvrtém patře domu v Montélimaru. „Všichni po těch otřesech vyšli na ulici, lidé měli velký strach,” dodal.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Pro následující týden hlásí National Weather Service tak nízké teploty, že mohou ve Spojených státech překonat více než 300 teplotních rekordů.
Pobřeží Spojených států totiž zasáhne silný arktický vítr. Meteorologové očekávají, že v úterý mrazy dorazí do oblasti Velkých planin a bude pokračovat dál na východ. Druhá polovina listopadu ve Spojených státech bude spíše o lednových teplotách. Teploty klesnou pod nulu od Minnesoty až po jižní státy jako Texas.
Jen ve středu má padnout sto teplotních rekordů od jihu po severovýchod Spojených států. Na některých místech východního pobřeží mohou teploty klesnout až 30 stupňů pod průměr, píše CNN. Listopadový sníh by tak mohlo zažít 70 milionů lidí od Colorada po Maine. Nejvíce sněhu napadne v okolí Velkých jezer.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Planeta se kvůli lidskému působení nachází ve stavu klimatické nouze, a pokud se státy v nejbližší době neodhodlají k rozhodným krokům, může to vést ke zhroucení ekosystémů a k tomu, že se Země stane částečně neobyvatelnou. Ve svém v úterý zveřejněném prohlášení to uvedli vědci z Oregonu.
„Vědci mají morální povinnost lidstvo zřetelně varovat před jakoukoli katastrofickou hrozbou a říci jasně, jak se věci mají. Na základě této povinnosti a shromážděných dat jednoznačně prohlašujeme… že na planetě Zemi nastala klimatická nouze,” stojí v textu, pod nějž připojilo své podpisy 11 331 pracovníků univerzit, odborných pracovišť a výzkumných center z celého světa. Mezi signatáři jsou i desítky akademiků z Akademie věd České republiky a z několika českých univerzit.
Změna klimatu podle předpovědí dalekosáhle ovlivní podmořský, vodní a pozemský život, od planktonu po korály a ryby až k lesům. Proto naléhavě potřebujeme jednat,” uvádějí autoři prohlášení. „Klimatická krize je tady a prohlubuje se mnohem rychleji, než většina odborníků očekávala. Je vážnější, než jsme předpokládali, a ohrožuje přírodní ekosystémy a osud lidstva,” dodávají.
Aby řetězové reakce postupně nenávratně nenarušily ekosystémy, jednotlivé společnosti a jejich hospodářství a neučinily některé oblasti planety trvale neobyvatelnými, je třeba změnit způsob života a odhodlat se i k mnoha drastickým rozhodnutím, tvrdí odborníci. Podle nich se tato rozhodnutí musejí týkat například populační politiky, energetiky či technologií.
„Klimatická krize je úzce propojená se stoupajícím požíváním výhod životního stylu spojeného s ekonomickým dostatkem,” tvrdí odborníci.
Spojené státy, které statistiky označují za druhého největšího světového znečišťovatele po Číně, ale v pondělí oznámily, že zahájily proces odstoupení od této dohody.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Po týdnech výzkumů a spekulací Brazílie ze znečištění obvinila venezuelský tanker, který údajně plul pod řeckou vlajkou. Ropná skvrna dlouhá tisíce kilometrů se táhne po brazilském pobřeží. Více než 1 000 tun ropy se z oceánu stále nedaří odstranit.
Brazilští vyšetřovatelé učinili zjištění, které může hrát zásadní roli v hledání původu záhadné ropné skvrny. Ta již více než dva měsíce znečišťuje v Atlantském oceánu oblast o velikosti více než 2 500 kilometrů. V pátek brazilská policie definitivně obvinila řecký tanker společnosti Delta Tankers, která měla převážet venezuelskou ropu. Plavidlo údajně vypustilo do oceánu ropu zhruba 700 kilometrů od brazilského pobřeží mezi 28. a 29. červencem. Okolnosti nehody zůstávají stále nejasné.
Podle vyšetřovatelů se v době údajného incidentu tanker společnosti Delta Tankers jako jediný vyskytoval v místě, kde ropa pravděpodobně unikla. Podle agentury AFP s odkazem na brazilské ministerstvo obrany se spekuluje i o úmyslném vypuštění. Společnost Delta Tankers se zatím k věci nevyjádřila.
Policie původně operovala se třemi možnostmi vzniku znečištění. První variantou byl ztroskotaný tanker. Druhou byla nehoda, ke které mohlo dojít s nefunkční signalizací, jež ji obvykle hlásí. Poslední možností mohl být únik ropy při převodu z lodi na loď, které na moři probíhají běžně. V případě prasklé hadice může za pouhých 30 minut uniknout až 600 tun ropy.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Nová studie naznačuje, že silné solární bouře mohly zemi zasáhnout už ve starověku. Tehdy však lidé neměli takové technologie, které by bouře vyřadily z provozu. Dnes by následky mohly být katastrofální.
Říká se, že oheň je dobrý sluha, ale špatný pán. Tohle pořekadlo se dá vztáhnout i pro velkou žlutou kouli na obloze, které říkáme Slunce.
Bez Slunce by život na Zemi nebyl možný, i naše civilizace je na něm závislá, bez něj by neměla potraviny ze zemědělství nebo třeba kyslík z fotosyntézy. Jenže i Slunce může nejen dávat, ale i brát.
Čím více je naše civilizace závislá na elektronice, tím více je pro nás rizikovější i solární bouře. Během ní Slunce do okolního prostoru uvolní koronální hmotu. Proud silně nabitých částic při srážce s pozemskou magnetosférou vyvolá geomagnetickou bouři a může způsobit zkrat elektrické sítě i samotných elektronických přístrojů.
Víme přitom, že výrony koronální hmoty jsou poměrně časté – známá je „Carringtonova událost“, kdy Zemi v v roce 1859 zasáhla mocná slunečná bouře. Tehdy zasyčelo v prvních telegrafech.
Někteří operátoři byli zasaženi elektrickým proudem, jiní mohli odesílat zprávy, i když přístroje od elektřiny odpojili. Na Havajských ostrovech tehdy poprvé mohli pozorovat polární záři – důsledek geomagnetické bouře.
Dnes by masivní geomagnetická bouře nadělala nepoměrně větší škody, na dlouhé dny či týdny by vyřadila elektrické sítě zejména v regionech blíže pólům. Zničena by mohla být i podstatná část elektroniky.
Museli bychom mimo jiné zvládnout dlouhodobý výpadek internetu. Vědci odhadují, že obnova sítí by trvala několik měsíců, možná i let. Ekonomický dopad by podle studií byl znát minimálně dekádu po události.
Lze přitom říct, že výron koronální masy je statistický jev, že časem je masivní solární bouře, která zasáhne Zemi, vlastně nevyhnutelná. Ostatně, v roce 2012 jeden takový silný výron ze Slunce minul Zemi.
Jak často takové výrony můžeme očekávat, se obtížně určuje. Je to vlastně podobné jako u asteroidů. Také u nich víme, že srážka středně velkého tělesa se Zemí může mít nedozírné následky. Ale dlouholeté sledování planetek přetínajících dráhu Země odhalilo, že v průměru by rizikovější srážka měla nastat jen jednou za 100 až 300 let.
Dopady v duchu vymírání na konci křídy, které ukončilo éru dinosaurů, přicházejí během několika desítek až stovek milionů let. V horizontu délky civilizace se tedy zdá, že kvůli asteroidům nemá smysl ztrácet spánek, což ale neznamená, že bychom se na případnou kolizi neměli připravovat.
Setkání s výronem koronální hmoty se ale sleduje ještě hůř. Podobných jevů si totiž všímáme teprve posledních 150 až 200 let. Nyní však statistiku doplnila i nová studie, která se domnívá, že Zemi zasáhla solární bouře i kolem roku 660 před naším letopočtem.
Další solární bouře na Zemi jsou zaznamenány v letech 775 a 993 před naším letopočtem. Vypadá to tak, že statistika odpovídá jedné bouři za 100 až 120 let. Uvážíme-li, že od Carringtonovy události nás dělí skoro 170 let…
Na druhou stranu bychom neměli žít ani v představě, že nevyhnutelnost elektromagnetické bouře znamená i nevyhnutelnost kolapsu technologické civilizace. V první řadě platí, že pokud by Zemi zasáhl výron koronální hmoty, efekt by neznamenal kolaps 100 procent všech rozvodných sítí a 100 procent veškeré elektroniky.
Zdali masivní solární bouře nastane do té doby, či nikoli, si budeme muset počkat. Rozhodně ale nelze říct, že výsledek musíme pozorovat s rukama založenýma v klíně a stoickým přijímáním osudu.
Zdroj: www.m.nedd.tiscali.cz
• • • • •
Brazílie se už týdny snaží vyřešit záhadu ropné skvrny, která se táhne tisíce kilometrů podél pobřeží. Její zatím neobjasněný původ se stal cílem spekulací a výzkumů. Ropná skvrna zasáhla pláže devíti států, a i přes snahy dobrovolníků se z pobřeží stále nedaří odstranit 1 000 tun ropy.
Ropná skvrna se poprvé objevila 2. září a od té doby zasáhla mnohé pláže i přírodní mangrovy severovýchodní Brazílie. Objasnit zdroj úniku několik tisíc kilometrů táhnoucí se ropné skvrny se zatím Brazílii nedaří. Hustý ropný kal ze svých břehů musí odstraňovat devět států na 187 místech. Více než 1 000 tun ropy rozlité podél břehů se nedaří vyčistit.
Situace je složitější než v případě běžného úniku ropy. Hustá ropa neplave na povrchu a objevuje se až při omývání břehu. Plovoucí bariéry, které se obvykle používají k zabránění postupu ropy na pobřeží, jsou jen málo účinné.
Mezitím federální prokurátoři obvinili vládu, že nedokázala včas zareagovat. Únik způsobil škodu na životním prostředí v oblasti přesahující 2 100 km.
Teorie první je, že ropa pochází z nákladu ztroskotaného tankeru. Část venezuelského vývozu ropy směřuje do Evropy, ale většina proudí do Asie. Což je trasa, která vede poblíž oblasti brazilského pobřeží zasaženého únikem. Brazilská vláda vyšetřuje několik lodí, které oblastí proplouvaly v den, kdy byl únik poprvé detekován.
Podle druhé teorie na moři došlo k nehodě lodi s pravděpodobně vypnutými signalizacemi, takže se nedokázala nahlásit. Venezuela tvrdí, že od svých klientů nebo dceřiných společností žádné zprávy o úniku ropy nedostala.
Třetí teorií je, že během převodu ropy z lodi na loď došlo k chybě a jejímu úniku. Tankery si na moři vyměňují ropu pomocí čerpadel a potrubí zcela běžně. V případě prasklé hadice tak může 600 tun ropy uniknout do moře během pouhých třiceti minut.
K velké operaci k vyčištění ropné skvrny a dehtu z pláží se přidaly tisíce lidí. Dobrovolníci a vládní pracovníci za pomocí koleček a nářadí odstraňují hustý dehet z písku a vody. Podle odborníků by takto rozsáhlá ropná skvrna mohla pro korálové útesy v regionu znamenat katastrofu.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Stoupající hladina oceánů způsobená změnami klimatu do roku 2050 ohrozí po celém světě třikrát více lidí, než se doposud myslelo, tvrdí vědci v nově zveřejněné studii. Na místech, kterým do 30 let hrozí každoroční záplavy, podle výzkumu v současnosti žije přes 300 milionů lidí. Původní odhady mluvily o 80 milionech. Výsledky studie publikovali v odborném časopisu Nature výzkumníci Climate Central, vědecké a mediální organizace zabývající se změnami klimatu.
Pravidelné záplavy minimálně jednou ročně postihnou jedny z nejhustěji obydlených oblastí na světě v Číně, Vietnamu, Bangladéši nebo Indii. V Evropě je nejvíce ohroženo Nizozemsko, které leží z jedné čtvrtiny pod hladinou moře, dále Británie a Německo, kde se s problémy bude do budoucna potýkat hlavně ústí Labe s téměř dvoumilionovým Hamburkem.
V bezpečí před stoupající hladinou oceánů nebudou ani světová města jako Londýn, New York, Miami či Tokio.
Studie zároveň odhalila, že v současnosti žije pod hranicí přílivu 110 milionů lidí. Obyvatelnou půdu jim vytváří systém mořských a protipovodňových hrází a vlnolamů. Důsledky zvyšující se hladiny však pociťuje už například Indonésie, jejíž vláda nedávno oznámila přesun statusu hlavního města z Jakarty, která je čím dál tím více náchylná k záplavám.
„Teď už víme, že hrozba stoupání hladiny moří a zaplavení pobřeží je mnohem větší, než jsme si dosud mysleli,” uvedl Benjamin Strauss, výkonný ředitel Climate Central a spoluautor studie.
Zvyšující se hladina oceánů je jedním z nejvíce destabilizačních projevů změn klimatu, k přesídlení může donutit miliony lidí, uvedla agentura Reuters. Podle vědců ji lze zvrátit snížením uhlíkové stopy, výzkumníci proto vyzvali světové vlády, aby přijaly potřebná opatření.
„Při příchodu hurikánu se každý den varování navíc rovná zachráněným životům a majetku. Při přípravách na stoupající hladinu oceánů se počítá každé desetiletí,” uvedl Strauss.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
V Kalifornii na západním pobřeží USA dál zuří požáry, které již přinutily téměř 200 000 lidí k opuštění domovů. Kalifornský guvernér Gavin Newsom v neděli vyhlásil celostátní stav nouze. Úřady podle něj v boji s požáry využívají všechny dostupné prostředky, napsala agentura AP.
Místní energetická společnost kvůli nebezpečí vzniku nových požárů preventivně přerušuje dodávky proudu. Bez elektřiny v neděli bude téměř milion domácností a podniků, výpadky by přitom mohly trvat až 48 hodin. Guvernér však podle agentury Reuters takové preventivní přerušování dodávek elektřiny označil za nepřijatelné.
Meteorologové varují, že vítr může způsobit nepředvídatelné chování plamenů a může šířit žhavé uhlíky na kilometry daleko. Vlhkost vzduchu přitom na některých místech klesá na jednociferné hodnoty. Kvůli povětrnostním podmínkám se v neděli také do boje s plameny zřejmě nebudou moci zapojit letadla a vrtulníky.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
V Kalifornii na západním pobřeží USA dál zuří požáry a úřady nařídily evakuaci 90 tisíc lidí v okrese Sonoma. Místní energetická společnost preventivně přerušuje dodávky proudu kvůli nebezpečí vzniku nových požárů. Bez elektřiny bude v neděli téměř milion domácností a podniků, výpadky by přitom mohly trvat až 48 hodin, informuje agentura AP.
Nejlidnatější americký stát, který má na 40 milionů obyvatel, se s požáry potýká od čtvrtka. Zatím není jasné, co je způsobilo. Energetická společnost PG&E však uvedla, že těsně před propuknutím ohně na severu se v oblasti porouchalo vedení vysokého napětí.
Vinařskou oblast Sonoma severně od San Franciska nyní trápí požáry nejvíce. Požárníci mají pod kontrolou jen asi desetinu hořícího území o rozloze více než 100 kilometrů čtverečních. Situaci komplikuje suchý a silný vítr o rychlosti až 120 kilometrů za hodinu, který je nejsilnější za několik posledních let. Meteorologové varují, že vítr může způsobit nepředvídatelné chování plamenů a může šířit žhavé uhlíky na kilometry daleko. Vlhkost vzduchu přitom na některých místech klesá na jednociferné hodnoty.
Možná souvislost mezi nynějšími požáry a porouchaným elektrickým vedením je podle AP připomínkou neštěstí z minulého roku, kdy oheň ve městě Paradise zabil 85 lidí. Byl to nejkatastrofičtější požár ve Spojených státech za poslední století. Státní úřady při vyšetřování došly k závěru, že jej zažehlo právě poškozené elektrické vedení společnosti PG&E.
Už v pátek muselo být evakuováno na 50 tisíc lidí z oblasti Santa Clarita severně od Los Angeles. Téměř všichni evakuovaní se však přes víkend mohli vrátit do svých domovů, hasiči tam mají většinu požáru již pod kontrolou. Místní policie uvedla, že na spáleništi našla lidské pozůstatky, není však jisté, zda toto úmrtí souvisí s požárem.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Nejdelší australská vodní cesta, 2844 kilometrů se táhnoucí řeka Darling, je čím dál sušší. Její vysychání probíhá takovým způsobem, že je místy rozčleněna na řadu „rybníků až kaluží“ se stojatou vodou v barvě hořčice, často zanesenou odtokem pesticidů a hnijícími těly ryb i dalších živočichů. Povodí Murray-Darling, historicky důležitý zdroj vody pro domorodce, je ve fázi největšího sucha v oblasti za století.
Poslední dva roky byly v povodí Darlingu a přilehlé řeky Murray nejsušší, jak říkají záznamy od roku 1900. A dlouhodobější konec období sucha je zřejmě v nedohlednu.
Rozsáhlý systém Murray-Darling se rozprostírá v několika státech a je důležitým vodním i potravinovým zdrojem v Austrálii.
Potíže souvisejí se suchem, které postihlo vnitrozemskou východní část Austrálie, podle vědců k nim ovšem přispěly i závažné nedostatky ve správě a řízení říční sítě.
Konkrétně v malém městě Menindee v Novém Jižním Walesu, které leží hluboko ve vnitrozemí zhruba 830 kilometrů západně od Sydney, se již zoufalých obyvatel zmocňuje hněv a někteří se i modlí. Místní totiž obviňují vládu z toho, že sucho ještě zhoršuje odčerpáváním vody z řeky kvůli zavlažování na úplném jihu Austrálie.
„Byl to náš potravinový a vodní zdroj. Bylo to naše živobytí,“ stěžuje si podle agentury Reuters jedna ze starších domorodců Patricia Doyleová.
Poslední léto bylo nejteplejší v historii Austrálie, přičemž konkrétně v oblasti Menindee panovaly běžné teploty kolem 38 °C. Do toho sucha, zakalená voda a mrtvé (nejen) ryby v ní. Ryby hynou kvůli horku, poklesu hladiny a nedostatku kyslíku ve vodě. Pitná voda tak přestává být pitnou a často se musí nahrazovat vodou balenou – dělají to i Austrálci.
Nelze se pak náladám lidí divit. Australská vláda chce situaci monitorovat a případně řešit, rovněž více kontrolovat systémy zavlažování. Sama má jistě těžkou hlavu se svým hospodářstvím, vždyť počasí zapříčinilo, že země musela poprvé za 12 let nechat dovážet pšenici, píše Reuters.
„Příčiny, které vedly k této události, jsou interakcí mezi těžkým – ale ne bezprecedentním – suchem a nadměrným zneužíváním vody pro zavlažování,“ shrnul v únoru panel expertů z Australské akademie věd.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Meteorologové sledují shluk bouří nad Středozemním mořem, který by se mohl proměnit v neobvyklý „středozemní hurikán”. Podle britského meteorologického úřadu se živel nachází v blízkosti Kypru. Satelitní snímky naznačují, že v sobotu by mohl zasáhnout Izrael a Egypt, píše CNN.
Podobné přírodní úkazy jsou v této oblasti neobvyklé a zasahují spíše západní než východní Středozemí, kde je nižší vlhkost vzduchu, uvádí televize CBS. Vítr provázející bouře v této oblasti bývá slabší než u atlantického hurikánu, živel ale přesto může způsobit bleskové záplavy.
V sobotu by bouře měla podle předpovědí dorazit na pevninu, ve východním Egyptěa v částech Izraele by podle CNN mohlo napadnout až 200 milimetrů srážek, což vyvolává obavy z bleskových záplav. Severovýchodní Egypt, jižní Izrael, palestinská území a Sinajský poloostrov průměrně v říjnu zaznamenávají asi 10-20 milimetrů srážek, tedy desetinu toho, co tato bouře může přinést za jediný den, uvádí CNN.
Izraelské úřady se podle listu Haarec na silný déšť připravují. List zároveň uvedl, že přesnou trajektorii bouře je těžší předpovídat než u větších atlantických hurikánů, jelikož jde o výrazně menší úkaz.
Podle listu The Times of Israel by bouři mohl provázet vítr o rychlosti až 110 kilometrů v hodině a většina srážek by měla spadnout v nížinách v centrálním a jižním Izraeli. V Pásmu Gazy byl podle listu vyhlášen kvůli počasí výjimečný stav, který by měl platit do sobotního večera.
Nový klimatický model zveřejněný v roce 2018 předpovídá, že extrémně neobvyklé silné bouře ve Středozemním moři, kterým je anglicky přezdíváno „medicane“, neboli „Mediterranean hurricane“ čili středozemní hurikán, budou méně časté, ale silnější. Postupovat budou pomaleji, což přinese do určitých oblastí více srážek a zvýší to pravděpodobnost záplav. Jiní meteorologové se naopak domnívají, že podobné jevy budou častější. Ohledně toho, že jde o pomalejší jev, který přinese do určitých oblastí více srážek, nicméně panuje větší shoda, poznamenal Haarec.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Rakouský novinář Edmund Brandner podnikl před devíti lety ojedinělý experiment. Po dobu jednoho roku se pokusil žít tak, aby jeho „osobní“ emise nepřekročily 2,5 tuny CO2, tedy množství, které někteří vědci označují za mezní hranici pro trvale udržitelný život na Zemi. V rozhovoru s INFO.CZ nyní popisuje, jak výsledek experimentu ovlivnil jeho myšlení do budoucna, zda v úspoře emisí pokračuje a co si ve světle svých zkušeností o současném boji proti klimatickým změnám myslí.
Přes veškerou snahu se mi nakonec podařilo snížit množství osobní emisí zhruba na polovinu rakouského průměru, dál to prostě nešlo. Můj život se ale výrazně zlepšil, zpomalil, měl jsem více času na rodinu, cítil jsem se lépe. Není vůbec špatné se takzvaně restartovat, soustředit se na důležité věci a užívat si života způsobem, na který už jste možná zapomněli. Před experimentem jsem se bál vzdát auta i letadla, omezit spotřebu masa, ale výsledek mě překvapil. Kvalita mého života se objektivně zvýšila.
Myslím, že je v podmínkách dnešního Rakouska skutečně nemožné, aby člověk žil takzvaně klimaticky neutrálně a snížil produkci emisí na požadovanou čtvrtinu. Já sám dnes při svém způsobuje života, hodně šetrném k životnímu prostředí, vyprodukuji odhadem 7 tun emisí za rok. Rakouský průměr je přitom stále 11 tun. Mluvíme ale jen o osobních emisích. Proto bych k šancím na zastavení nebo zpomalení klimatických změn nebyl zase až tak skeptický.
Chápu složitost úvah o tom, které změny mohou k záchraně klimatu přispět nejvíce. Klima se ale mění tak dramaticky, že bychom se měli snažit opravdu využít všechny možnosti, jak se těmto změnám bránit. A to i za cenu některých možných omylů. Času je málo. Třeba často zmiňovaný zákaz plastových sáčků v obchodech sice určitě pomůže řešit problém s odpady, v porovnání s omezením letecké dopravy je ale jeho vliv na klima marginální. A létat se přitom ve velkém nepřestává. Velký potenciál v boji proti klimatickým změnám proto vidím například v úsporách a snížení emisí při vytápění domů. To jsou změny efektivní a přitom společensky přijatelné.
Opravdu upřímně řečeno si v odpovědi na tuto otázku nejsem vůbec jistý. Naše děti budou nějaké klimatické katastrofě čelit zcela určitě, o tom jsem přesvědčen. A my bychom se měli stydět za to, co jsme jim tady zanechali.
Zdroj: www.info.cz
• • • • •
Na teplejší podzimní počasí v Česku a dalších zemích Evropy, než je zvykem, může mít vliv neobvykle silný meteorologický jev nad Indickým oceánem, tzv. dvojpól. Informoval o tom odborný server Severe Weather Europe.
I když si to dovedeme těžko představit, ovlivňují počasí u nás i přes obrovské vzdálenosti meteorologické jevy nad světovými oceány.
V Indickém oceánu se objevuje efekt zvaný „indicko-oceánský dvojpól (IOD)“. Východní pól se nachází u pobřeží Indonésie a západní u břehů Afriky. Vody východní oblasti jsou chladnější než vody v západní oblasti.
„Zjednodušeně jde o jev podobný známému El Niño. V současnosti je teplá voda nakumulována u východní Afriky, a naopak u Indonésie je voda chladnější. Tento fenomén ovlivňuje průběh meteorologických prvků na obou stranách oceánu, zatímco v Austrálii je počasí posledních měsíců sušší, než odpovídá průměru, do východní Afriky naopak přináší více vlhkosti a konvektivních srážek,” upřesnila pro Novinky Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress.
Aktuálně je efekt tzv. indicko-oceánského dvojpólu neobvykle silný, dosahuje nejvýraznějších hodnot za posledních 60 až 80 let. Je to díky tomu, že ve východní oblasti vály nezvykle silné východní větry, které tlačily teplejší vody víc na západ, zatímco na východě zvedaly chladnější vodu z hloubky moří k hladině. Efekt začal už v červnu, výrazně ale zesílil v září.
Teplý vzduch nyní proudí k severnímu pobřeží Afriky a podle serveru toto proudění ovlivňuje vzestup tlaku v širším okolí, a to dokonce i v Evropě.
„Ačkoli nemůžeme říct, že současné teplé počasí v Evropě je čistě efektem silného IOD, je velmi pravděpodobné, že sehrál určitou roli při současném babím létě,“ píše Severe Weather Europe a dodává, že jde o skvělý příklad toho, jak je světový systém počasí propojený.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Na Sibiři u Krasnojarsku se protrhla přehrada v místě, kde údajně pracuje zhruba 270 lidí.
Nejméně patnáct lidí přišlo o život a další se pohřešují poté, co se v sobotu ráno protrhla přehrada v ruském Krasnojarském kraji. Informovala o tom stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na ruské ministerstvo pro mimořádné situace. Podle serveru The Siberian Times úřady evakuovaly 130 lidí.
Šéf vlády Kransojarského kraje Jurij Lapšin uvedl, že přehrada nebyla nikde zaregistrována, byla postavena provizorním způsobem a v rozporu se všemi předpisy. Vyšetřovatelé zahájili třetí řízení kvůli porušení bezpečnosti.
„Při neštěstí, k němuž došlo kolem 6:00 místního času, byly zaplaveny dvě ubytovny,“ sdělilo v prohlášení ministerstvo pro mimořádné situace. Na místo byly vyslány desítky záchranářů, kteří pátrají po obětech a přeživších.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Nejméně 48 mrtvých a 100 zraněných si podle pondělní bilance vyžádal tajfun Hagibis, který o víkendu zasáhl centrální a východní část Japonska. Do záchranných operací je nasazeno 110 000 lidí.
Tajfun Hagibis, který zasáhl Japonsko v sobotu, za sebou zanechal zkázu. Zasáhl osm prefektur a vítr dosahoval v nárazech až 225 km/h. Nejvíce škod napáchal v prefektuře Nagano, kde se protrhla hráz na řece Čikumě, jejíž hladina prudce stoupala po silných deštích, které tajfun přinesl.
Ve městě Hakone napršelo za 48 hodin přes metr vody, což je japonský rekord. Z břehů se vylilo dvacet toků. Některá běžně suchá místa stále vypadají jako obří řeky, popsala situaci agentura AP. V místech, kde voda opadla, zůstává bahno a kusy trosek.
Protože voda zatopila obývané oblasti, byli do záchranných operací nasazeni i potápěči. Celkem je do záchranných operací nasazeno 110 000 hasičů, záchranářů, zdravotníků i vojáků z celé země. Bez proudu bylo v pondělí 92 000 domácností, uvedla stanice BBC. Ještě v neděli jich bylo 262 000. Bez pitné vody je 120 000. V centrech pro evakuované je podle agentury Kjódó 38 000 lidí.
Záchranářům komplikuje práci déšť, navíc se má ochladit. Úřady proto varovaly, že hrozí další sesuvy bahna.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Už i do Berounky se dostala znečištěná voda z Drnového potoka, do něhož v Klatovech vytekla látka sloužící k impregnaci dřeva. Drnový potok je přítokem Úhlavy, která je jedním ze zdrojů pitné vody pro Plzeň. Vodárny i Povodí Vltavy uklidňují, že lidé se kvality pitné vody nemusí obávat.
„Z preventivních důvodů obyvatelům nedoporučujeme konzumaci ryb ulovených v řece Úhlavě a Berounce, zalévání touto vodou na zahradách ani napájení dobytka. Zároveň se nedoporučuje ani koupání,” uvedla na webu krajského úřadu mluvčí Alena Marešová.
Vodohospodáři podle ní o víkendu navýšili odtok z přehrad Nýrsko a Hracholusky, aby došlo k naředění vody a snížily se koncentrace nebezpečných látek.
Vedle toho plzeňská vodárna v neděli preventivně zastavila provoz úpravny vody, aby zabránila vniknutí nebezpečné látky do technologie úpravny, a v pondělí začalo čerpání vody z Radbuzy.
Policie se znečištěním řeky začala zabývat pro podezření ze spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti.
„Jedná se o chemickou látku, která je nebezpečná pro zdraví, nebezpečná pro životní prostředí a vysoce toxická pro vodní organismy,“ uvedl vedoucí zmíněného odboru Libor Hošek. Únik do Drnového potoka prozradila vrstva bílé pěny a uhynulé ryby.
Vyteklo zřejmě kolem dvou set litrů nebezpečné látky. „Je těžší než voda, domníváme se, že se valí při dně, nelze ji tedy zachytit nornými stěnami,“ řekl Právu Miloň Kučera, ředitel plzeňské organizace Povodí Vltavy. Vodohospodáři už v neděli ráno kvůli zředění koncentrace a rychlejšímu odplavení znečištění zvýšili odtok z Nýrské přehrady na horní Úhlavě z půl kubíku na osm kubíku za sekundu.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Úřady hlásí minimálně 19 mrtvých Statisíce lidí se ocitly bez elektřiny a na šest milionů obyvatel obdrželo výzvu, aby kvůli hrozícím záplavám opustily své domovy.
Nejméně devatenáct mrtvých, kolem stovky zraněných a šestnáct pohřešovaných za sebou zanechal ničivý tajfun Hagibis, který se přehnal přes největší japonský ostrov Honšú. Desetitisíce lidí jsou stále bez elektřiny a na šest milionů obyvatel v minulých dnech obdrželo evakuační výzvu. Živel už nicméně opustil japonské ostrovy.
Jedním z nejpostiženějších míst je město Nagano, kde se vylila z břehů řekla Čikuma a na některých místech výška vody přesahovala pět metrů, napsala agentura Kjódó. Záchranáři evidují téměř padesát velkých sesuvů půdy. Úřady už nicméně zrušily výzvy k evakuaci, tokijské mezinárodní letiště Haneda obnovilo provoz a mezi městy Tokio, Ósaka a Nagoja už jezdí vlaky včetně vysokorychlostních. V Tokiu obnovilo provoz metro.
V prefektuře Gunma zahynuli čtyři lidé v troskách domu, který smetla záplavová vlna. Ve městě Kawasaki jihozápadně od Tokia se šedesátiletý muž utopil ve vlastním bytě zaplaveném vodou. Bez proudu je stále ještě asi 90.000 domácností. V nejvíce postižených oblastech pomáhá záchranářům armáda.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Kalifornii sužují požáry. Na 275 místech hoří tamější lesy a plameny hasiči nemohou dostat pod kontrolu vzhledem k počasí. Plameny šíří silný vítr a oheň už zasáhl severní okraje Los Angeles. Policejní náčelník Michel Moore oznámil povinnou evakuaci 100 tisíc lidí z více než 20 tisíc domů v oblasti.
Podle náčelníka místních hasičů Ralpha Tarrazase se oheň rozšířil na plochu více než 18 čtverečních kilometrů a poškodil nejméně 25 domů. Hasiči proto vyhlásili nejvyšší stupeň ohrožení. Už v minulých dnech energetická společnost Pacific Gas & Electric odpojila elektřinu 730 tisícům domácností, aby předešla riziku nových požárů. Polovině z nich už byla dodávka obnovena, nicméně statisíce lidí se stále musejí obejít bez proudu.
Kalifornský guvernér Gavin Newsom energetickou firmu obvinil, že po léta zanedbávala péči o rozvodnou infrastrukturu, která teď není schopna živelním pohromám odolat. Přerušení dodávky proudu nevylučuje ani společnost Southern California Edison, která varovala, že bez elektřiny by se mohlo v krátké době ocitnout dalších 173 tisíc domácností.
O příčinách požárů se informace hasičů nezmiňují. Některé jsou nepředvídatelné. V okrese Riverside řidič sběrného vozu vysypal na skládku doutnající směsný odpad v obavě, že mu shoří auto. Oheň se rozšířil přes vyschlou vegetaci do blízké obce, kde zničil 74 domů a další poškodil.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Na konec loňského května Petra Pecková asi jen tak nezapomene. Je pondělí večer a starostka Mnichovic u Prahy sedí na zasedání komise pro územní plán. Kolem osmé večer jí dorazí na mobil zpráva, že se kvůli nedostatku vody v městských studních odstavily přečerpávací stanice. Velká část města, nacházející se na kopci, je od toho okamžiku bez pitné vody. „A lidé mi najednou volali a psali, co se děje, že neteče voda,“ líčí Pecková.
Od té doby tekla voda jen v městské části Myšlín, který je napojen na přivaděč pitné vody z Želivky. Ve zbytku Mnichovic, který má vodu ze tří městských studní, tekla voda jen v nejníže položené části, kde je škola pro 750 žáků, školka a zdravotní středisko. Zachránit dodávku vody právě tam bylo v tu chvíli prioritou.
Městské studny mají vydatnost okolo 240 m3 vody denně. „V lednu byl průměrný denní odběr z našeho vodovodu 184 m3, v únoru 193, v březnu 199,“ ukazuje statistiky Petra Pecková.
Lámat se to začalo v dubnu, kdy lidé začali zalévat zahrady a průměrný denní odběr vyskočil na 248 m3. „V květnu přišlo teplé počasí a také byly dva prodloužené víkendy a lidé začali napouštět bazény. Průměrný denní odběr byl rázem 284 m3. O prodloužených víkendech vyskočil dokonce na 400 m3. A naše studny to nezvládly,“ líčí starostka.
Obec už od dubna upozorňovala lidi na přetěžování obecních studní, ale jak ukazují čísla, nikdo nutnost šetřit vodou nebral příliš vážně. Až do okamžiku, kdy voda přestala téct.
Jenže tady starostka Pecková podruhé narazila na napouštění bazénů.
Všechny firmy, které tu noc Petra Pecková obvolala, jí vyjádřily účast, ale zavážet pitnou vodu cisternami odmítly. Vodárenské společnosti měli většinou cisterny jinde pro svou potřebu, soukromníci měli stovky zakázek na plnění bazénů u nasmlouvaných klientů. „Nepomohli ani naši skvělí dobrovolní hasiči, protože ti mají jen hasicí cisternu, kontaminovanou vodou z požárních nádrží a rybníků, a nemají cisternu na pitnou vodu, která musí splňovat přísná hygienická pravidla,“ říká Pecková.
Petra Pecková a její Mnichovice v tom byly samy.
Respektive je zachránil Tomáš Rychta, toho času starosta obce Štíhlice, který sám provozuje firmu s cisternami na převážení pitné vody. Díky jeho dvěma cisternám, které celou noc pendlovaly mezi nejbližším hydrantem a mnichovickým vodojemem, se podařilo vodojem naplnit tak, že se centrální údolní část města podařilo zachránit, ráno mohly jít děti do školy a školky. Na kopcích tekla voda až po odvzdušnění a odkalení řadu v 16 hodin odpoledne.
Mnichovice si pak nasmlouvaly firmy, které jim po celé léto zavážely pitnou vodu do vodojemu tak, aby byl vody dostatek.
„Během léta se účet za zavážení vodojemu vyšplhal na půl milionu korun,“ říká Petra Pecková, „a letos jsme kvůli tomu museli zvýšit cenu vodného a stočného o tři koruny.“
„Co u nás následně pomohlo, byl apel na lidi, aby šetřili vodou a nezalévali vodou z vodovodu zahrady a neplnili bazény. A pak pomohlo to, že se lidé vzájemně hlídali,“ říká Pecková. Ke starostce se pak dostávala upozornění na to, že někdo přeci jen svou zahradu zalévá, ale většinou se ukázalo, že to bylo vodou z vlastní studny. „Ale byli u nás i případy, kdy nám člověk řekl, že na kontrolu toho, čím zalévá zahradu, nemá úřad žádnou pravomoc,“ říká Pecková.
Každopádně po této suché události se v Mnichovicích opravdu začalo s vodou šetřit.
Zdroj: ekolist.cz
• • • • •
Zdroj: www.tadyjemoje.cz
• • • • •
Zemědělci počítají ztráty. Sucho letos zasáhlo Česko jako dosud ne. V červenci byla půda hluboce vyschlá na 75 procentech území republiky.
„Vždycky se říkalo, že je 7 suchých a 7 mokrých let, ale pravda je, že ty opravdu mokré roky nepřišly už dlouho,“ říká v rozhovoru pro Seznam předseda zemědělského družstva Březina Petr Tvaroh.
V zemědělství přitom už leccos pamatuje, pracuje v něm desítky let.
Poslední dva roky, a obzvlášť ten letošní, ale jsou podle něj opravdu jiné.
A nejen podle něj. Potvrzují to i měření NASA. Agentura změřila, že se od 50. let celosvětově zvedla teplota o 1,5 stupně Celsia.
Posledních 5 let bylo pak v souhrnu nejteplejších za 140 let vůbec.
Oteplování planety je tak neoddiskutovatelný fakt, a volání po problémech se suchem tak nejsou jen tradiční stesky zemědělců, kteří by rádi větší úrodu.
Teplota poslední desetiletí leze nahoru o 2 desetiny stupně Celsia za dekádu a mění se tím klima celé planety: například jinak prší. Méně často, ale vydatněji.
„Srážky přicházely v době, kdy to nebylo potřeba. Ve chvílích, kdy jsme to nejvíc potřebovali, aby porosty byly v dobré kondici, tady bylo velké sucho i vedro,“ dodává předseda.
Horko letos vysušilo půdu v Česku opakovaně – prvně už v dubnu, podruhé, a to ještě do větší hloubky v červenci, kdy voda chyběla až do jednoho metru na víc než 70 procentech území republiky.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Sopka Popocatépetl, kterou Mexičané označují familiárně El Popo, je aktivním stratovulkánem nedaleko Mexico City. Vulkanická aktivita tu probíhá od ledna roku 2005, někdy se však sopka ozve hlasitěji. Jako v noci z úterý na středu, kdy nad vulkánem zaznělo přes deset silných explozí.
Mexické Národní centrum pro prevenci přírodních katastrof (CENAPRED) zaznamenalo na 215 sopečných exhalací, 14 silných explozí a dvě vulkanická zemětřesení o magnitudu 1,5 a 2,5, tedy takové, kterých si lidé nevšimnou, ale seismografy je zaznamenají.
Sopka též vychrlila obrovský mrak popela, který by dle varování Centra pro monitorování sopečných zplodin ve Washingtonu (VAAC) mohl dosáhnout až výšky šesti kilometrů. Slabou vrstvou popela byly zasypány města poblíž sopky, Atlautla, Ozumba, Ayapango a Ecatzingo.
Varování centra CENAPRED už od května zůstává na „žluté fázi 2“. Po ní následuje ještě „žlutá fáze tři“ a teprve potom „červená fáze“, kdy se mají obyvatelé připravit na evakuaci. CENAPRED nicméně důrazně varuje před přibližováním se k sopce, hrozí zasažení úlomky či v případě dešťů závaly.
Popocatépetl je podle serveru volcano.si.edu jednou ze 46 sopek na světě, kde v současnosti probíhají erupce. Tyto „pokračující erupce“ ovšem neznamenají, že by sopky vyvrhovaly dým a lávu nepřetržitě. U sopky musí proběhnout alespoň několik na sebe nenavazujících erupcí v rozmezí tří měsíců.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Lidé ročně vyprodukují až stokrát víc emisí oxidu uhličitého než sopky. Vyplývá to z deset let probíhající studie organizace Deep Carbon Observatory. Podle vědců se současným tempem blíží „uhlíková katastrofa“, srovnatelná s dopadem asteroidu na Zemi.
Vědci zjistili, že pouze 0,2 procenta uhlíku na Zemi se nachází nad povrchem – v oceánech, na zemi a v atmosféře. To odpovídá množství asi 43 500 gigatun. Přibližně 1,85 miliardy gigatun je pod povrchem, včetně kůry, pláště a jádra.
Podle studie od týmu přibližně 500 vědců vyprodukovali lidé v loňském roce 37 gigatun emisí oxidu uhličitého, zatímco roční „příspěvek“ sopek činí v tomto ohledu jen 0,28 až 0,36 gigatuny ročně. Přirozený cyklus uhlíku v atmosféře zpracovává každý rok 750 gigatun CO2. „Skeptikové ohledně klimatické změny tvrdili, že sopky jsou největším producentem CO2, ale to jednoduše není pravda,“ řekla agentuře AFP Marie Edmondsová, profesorka vulkanologie na univerzitě Cambridge.
V historii planety Země už došlo k několika případům uhlíkové katastrofy, které byly způsobeny neočekávanými událostmi. Například před 66 miliony lety dopadl na Zemi asteroid Chicxulub, který uvolnil do ovzduší mezi 425 a 1400 gigatunami oxidu uhličitého. Podle vědců je lidstvo blízko další „uhlíkové katastrofě“.
Množství CO2, které se do vzduchu dostalo lidskou aktivitou za posledních deset až dvanáct let, odpovídá katastrofickým změnám, ke kterým došlo během předchozích krizových situací v historii Země,“ uvedla Edmondsová. Profesorka Celina Suarezová z americké University of Arkansas tvrdí, že současná produkce emisí odpovídá „uhlíkovým šokům“, které kdysi vedly k hromadnému vymírání.
„Popírači klimatické změny říkají, že se Země vždycky sama srovná. To je pravda, ale nebude to v době, která by pro lidstvo hrála nějakou roli,“ tvrdí Suarezová.
Zdroj: www.euro.cz
• • • • •
Venuše, druhá planeta Sluneční soustavy, mohla být miliardy let obyvatelná. Podle studie amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) mohla mít totiž kdysi podobné podmínky jako Země, než se záhadnou událostí proměnila v „pekelný svět“. Ukazují to nové simulace vycházející ze starých dat.
Před 700 miliony lety došlo k události, která odstartovala vypouštění CO2. Atmosféra Venuše začala být příliš horká a hustá, aby tam mohl fungovat život.
Tři miliardy let 20 až 50 °C
Podle všech pěti scénářů se na Venuši udržovala stálá teplota mezi 20 a 50 stupni Celsia po dobu zhruba tří miliard let. To podle NASA znamená, že byla schopná držet tekoucí vodu. A tím pádem asi umožnit i vznik života.
Magma a roztavené horniny proudící na povrch mohly tehdy uvolnit velké množství CO2 do atmosféry. Pokud by však magma před vytrysknutím na povrch ztuhlo, mohlo vytvořit bariéru, která by zabránila tomu, aby byl plyn znovu absorbován.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Výzkumníci ovšem varovně upozorňují na velký rozdíl mezi vnímanou hrozbou a adekvátní reakcí na ni.
Koncem loňského roku byly provedeny dva nezávislé průzkumy amerických postojů týkajících se globálního oteplování, které má na svědomí lidstvo. První se zaměřil na vnímání rizika, druhý na reakce na toto riziko. Podle jejich výsledků Američané konečně začínají brát varování klimatických aktivistů a vědců, kteří již celá desetiletí poukazují na rostoucí nebezpečí zvyšování teplot na Zemi, vážně.
Výzkumníci z Yale a George Mason University vedli posledních deset let dva výzkumy. První, s výmluvným názvem Klimatické změny v americké mysli, ukazuje, že většina americké veřejnosti si nyní uvědomuje působení lidstva jako hlavního činitele oteplování globálního klimatu.
Souběžně s tímto uvědoměním stoupá počet Američanů, kteří mají potřebu se v řešení problému přímo angažovat. Podle Anthonyho Leiserowitze, ředitele programu v oblasti změn klimatu na univerzitě v Yale, dnes procento Američanů tvrdících, že se jich globální oteplování osobně dotýká, dosahuje rekordní úrovně – je to plných 72 %. Pouze 14 % Američanů si myslí, že na nápravu změn klimatu je už příliš pozdě.
Mezi respondenty, kteří v posledních 5 letech prohlásili, že se jich globální oteplování osobně dotýká, považovalo 76 % za nejvlivnější faktor, který posunul jejich názory, větrné bouře typu hurikánu Michael, který v říjnu 2018 zdevastoval Floridu.
Tato studie se soustředila více na řešení problémů a poskytla náhled, jak by Američané byli ochotni daný problém řešit. Až 44 % Američanů by podle výsledků podpořilo uhlíkovou daň, a pokud by výnosy byly použity na obnovu lesů, mokřadů a dalších environmentálních aktiv, vzrostla by její podpora na plných 67 %. V reakci na předchozí průzkumy skupiny Yale-George Mason by daň podpořilo téměř 60 % i v případě, že by nabyté prostředky byly vynaloženy na výzkum a vývoj obnovitelných zdrojů energie.
Uvědomělí Američané jdou ve svých bádáních týkajících se globálního oteplování ještě dál a pustili se do srovnávání se situací panující na našem „starém kontinentu“. Vědci z univerzity v Oregonu v dokumentu o „Změně klimatu a sociální setrvačnosti“ tvrdí, že rozdíly mezi klimatickými změnami v Evropě a USA nejsou příliš velké.
Navrhují proto, aby se nová hrozba řešila přehodnocením dlouhodobých společenských, osobních, hospodářských a politických norem, ovšem ohledně výsledků takového jednání jsou poměrně skeptičtí. O poznání optimističtější je Edward Maibach z George Mason Univerzity, který je spoluautorem společných výzkumů s univerzitou v Yale. Podle něj vstupujeme do nové éry klimatického znepokojení a jako důkaz dodává fakt, že před 5 lety většina Američanů globální oteplování jako reálnou hrozbu nevnímala. Dnes je přitom všechno jinak.
Zdroj: www.flowee.cz
• • • • •
Německo hlásí první případ onemocnění západonilskou horečkou po štípnutí infikovaným komárem na svém území. Dosud se všichni, kteří onemocněli touto chorobou, nakazili během exotických cest nebo prostřednictvím kontaktu s nemocnými zvířaty, píše agentura DPA.
Virem se nakazil sedmdesátiletý muž ze Saska. Choroba měla u něj těžký průběh a kvůli zánětu mozku se léčil v nemocnici v Lipsku. Onemocnění přestál, v současné době je už zdravý.
Virus západonilské horečky byl poprvé prokázán v roce 1937 v Ugandě. Mezitím se rozšířil do rozsáhlých částí Afriky a Asie, v 90. letech i do Spojených států. Jeho nositeli jsou hlavně ptáci a také komáři, kteří se nakazí jejich infikovanou krví.
Odborníci tvrdí, že nákaza souvisí se změnami klimatu. Případ v Německu označili za přelomový.
V posledních letech se virus, který byl dříve obvyklý zejména v tropických oblastech, šíří stále více na sever. Loni se nakazily stovky lidí v Řecku, Itálii i v balkánských státech.
Na jižní Moravě zemřela vloni v srpnu na západonilskou horečku dvaasedmdesátiletá žena. Seniorka nebyla v zahraničí a prokazatelně se musela nakazit na území Česka. Druhým nemocným byl muž, který si nákazu přivezl z Řecka.
Za posledních více než deset let byly v Česku zaznamenány čtyři případy onemocnění.
Inkubační doba onemocnění se pohybuje od tří do 14 dnů. Až 80 procent nakažených vůbec nezaznamená žádné příznaky, pětina nemocných pociťuje symptomy připomínající chřipku. Asi v jednom procentu případů může mít nemoc závažný průběh, riziko hrozí zejména dětem, starším osobám a lidem s oslabeným imunitním systémem. Virus může způsobit encefalitidu či meningitidu a pacientům hrozí i smrt.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Obnovit lesy zničené kůrovcovou kalamitou a v důsledku klimatických změn i suchem si jen v Česku vyžádá až stovky miliard korun. K zalesnění holin bude zapotřebí vysadit zhruba 18 miliard sazenic. Hrozí, že sazenic, zejména listnatých dřevin, bude málo.
Může se stát, že se některé holiny v zákonné době odpovídajícími druhy ani zalesnit nepodaří a majitelé lesních pozemků budou ještě platit pokuty. V nejhorším případě může dojít i k odlesnění krajiny.
„Budeme potřebovat desítky, možná stovky miliard, abychom u nás řešili klimatické změny. Musíme transformovat energetiku, investovat do jádra, vysadit až 18 miliard stromků, zadržovat vodu v krajině,“ uvedl premiér.
Zdá se to být nadsazené číslo, ale jen na první pohled, podle některých by dokonce mohlo být vyšší, ačkoliv odborníci se shodují, že odhadnout, jaké množství sazenic bude pro obnovu českých lesů v dalších letech potřeba, je velmi obtížné. Pomoci by mohla i přirozená obnova lesů. Některé sazenice se ale po výsadbě nemusí kvůli suchu ujmout.
Podle Českého statistického úřadu bylo dosud k obnově lesů v ČR ročně zapotřebí asi 130 milionů sazenic. Dál to může být mnohem více, a i tak by výsadba trvala přes sto let.
„Pokud by se naplnily nejhorší scénáře, že v důsledku sucha a kůrovcové kalamity přijde ČR zhruba o polovinu z tří milionů hektarů lesů, potom se opravdu budeme blížit k 20 miliardám sazenic. Ty ale bude muset někdo napěstovat a vysadit,“ potvrdil Právu lesnický odborník Jan Příhoda z think tanku Czech Forest.
Bez dostatku osiva, pracovních kapacit a finančních prostředků se podle něj nedá očekávat, že se produkce sazenic radikálně zvýší.
Sazenic by tak při takové potřebě bylo málo a nebylo by možné je dovézt, protože se stejnou situací se potýkají i okolní státy.
Daleko větším problémem je podle něj pro nestátní vlastníky lesů nedostatek financí. „Ceny dřeva prudce poklesly a mnozí vlastníci nemají prostředky na to, aby sazenice koupili a zaplatili lidem práci v lese. Liberalizaci pravidel pro zacházení se sadebním materiálem ze strany státu ale vítají,“ uvedl Skočdopole.
Česká republika je příkladem akutního ohrožení budoucnosti lesů. Vlivem sucha a nárůstu populace škůdců dochází k odlesnění krajiny. Aktuálním příkladem je podle něj jih Vysočiny, ale kůrovec decimuje lesy v celé republice.
„Snahy státu o zpomalení tohoto procesu jsou z hlediska adaptace lesů na klimatické změny pouze minimální. Dnes již nejsme daleko od stavu, kdy Česká republika bude zemí s nejvyšší mírou odlesnění na světě,“ uvedl Příhoda.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) ve středu vyzval politiky a vědce k urychleným činům, pokud mají být odvráceny dalekosáhlé důsledky stále rychlejšího tání ledovců a dalších ledových mas pro miliony lidí. Experti v Monaku uvedli, že hladiny moří nyní stoupají dvakrát rychleji, než tomu bylo v průměru během 20. století, a to o 3,6 milimetru ročně.
Hladina světových oceánů stoupne do konce tohoto století o jeden metr, zatímco během celého 20. století to bylo o 15 centimetrů. Pokud se nezpomalí tempo globálního oteplování, v mořích značně ubude množství ryb a hurikány budou silnější, varoval panel.
Tyto změny způsobí škody nejen 71 procentům světa pokrytým oceány a deseti procentům planety pokrytým sněhem a ledem; uškodí také lidem, živočichům, rostlinám, infrastruktuře a globální ekonomice, konstatoval IPCC.
„Oceány a zaledněné části světa mají velké problémy, což znamená, že je máme i my,” podotkl jeden z vedoucích autorů studie Michael Oppenheimer. „Změny se zrychlují,” dodal.
Vědci vše zahrnuli do zvláštní zprávy o oceánech a kryosféře v době klimatické změny.
Zpráva ukazuje, že oteplování planety, kterému napomáhá lidská činnost, silně poškozuje moře a ledové masy. Jedním z alarmujících důsledků je právě stále rychlejší vzestup hladiny moří, upozorňují experti. Pouze výrazné snížení skleníkových plynů, ochrana ekosystémů a uvážlivé zacházení s přírodními zdroji mohou tento dramatický vývoj ještě zvrátit.
„Miliony lidí v ulicích v pátek jasně ukázaly, že už nepřijmou apatii, výmluvy a nečinnost světových vůdců, slabých a neschopných odolávat moci průmyslu fosilní energie,” citovala agentura AFP mezinárodní ředitelku organizace Greenpeace Jennifer Morganovou.
Přibližně 130 odborníků z 36 zemí analyzovalo dva roky aktuální studie o oceánech a ledových masách a shrnulo důsledky změny klimatu na pobřeží a ostrovy, člověka a přírodu.
Oceány, které pokrývají více než 80 procent povrchu planety, pohltily přibližně čtvrtinu emisí skleníkových plynů vyprodukovaných člověkem. Hmatatelnými důsledky této skutečnosti jsou vzestup teploty moří, zvýšení jejich kyselosti a úbytek kyslíku. Tyto změny jsou tak významné, že přinášejí dopady na ekosystémy životně důležité pro člověka.
Ušetřeny ničivých dopadů globálního oteplování nejsou ani póly, ledovce a permafrost. Vzestup hladiny spojený s táním ledu v Antarktidě a Grónsku ohrozí četné pobřežní regiony, malé ostrovní státy i velké metropole jako New York nebo Šanghaj, stejně jako delty Gangy nebo Mekongu, píše agentura AFP.
I kdyby svět dokázal udržet globální oteplení do dvou stupňů ve srovnání s předindustriální érou, jak státy slíbily v pařížské dohodě, zánik některých obcí by byl podle AFP nevyhnutelný. I dnes, při oteplení o jeden stupeň Celsia, jsou už dopady silně citelné při bouřích, záplavách, vedrech a obdobích sucha.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Drastické záběry zachytila kamera v Pákistánu při úterním zemětřesení. Na videu je vidět, jak se dům zřítí přímo potom, co z něj vyběhnou lidé. Podle posledních informací zahynulo při zemětřesení nejméně 37 osob.
Záběry z průmyslové kamery ukazují, jak zemětřesení v úterý zasáhlo severní Pákistán. Na videu jsou zachyceny padající budovy, praskající silnice, ztrácející se auta. Na jednom záběru je vidět, jak lidé utíkají z budovy, která se přímo za nimi zřítí. Jeden z nich vyvázl doslova o vlásek, trosky budovy pravděpodobně zasáhly, ale i tak se zvedl a utíkal dál.
Při zemětřesení zahynulo nejméně 37 lidí. Podle agentury Reuters to vyplývá z nové bilance, kterou ve středu zveřejnily místní úřady. Podle nich jsou mezi mrtvými muži, ženy i děti. Předchozí bilance zmiňovala 22 obětí. Zranění utrpělo přes 700 lidí.
Pákistánské úřady stanovily sílu zemětřesení na 5,8 stupně, americká geologická služba USGS po zpřesnění naměřila 5,6 stupně. Mnoho lidí strávilo noc na středu pod širým nebem v obavách z následných otřesů.
„Situace se pomalu vrací k normálu, lidé už méně panikaří, i když v noci byl jeden následný otřes hodně citelný,” prohlásil představitel policie Sardar Gulfaráz Chán.
Největší škody utrpělo město Mirpur a okolí v hornaté pákistánské části Kašmíru, kde otřesy poškodily domy, obchody, silnice i mosty. Většina obětí zemřela ve vesnicích pod ruinami starých obydlí, které otřesy půdy nevydržely. Jednoho mrtvého hlásí také město Džihlam v provincii Paňdžáb.
V okrese Mirpur se dnes shromáždilo na 200 lidí na pohřbu jedenapůlročního dítěte, které zemětřesení připravilo o život. Krátce předtím na stejném místě jiná rodina pohřbila malou dívku, na niž spadla zeď domu.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Ledovec na nejvyšší evropské hoře Mont Blanc by se podle odborníků mohl brzy sesunout do údolí. Italské úřady kvůli tomu uzavřely několik silnic a evakuovaly obyvatele horských chat.
Do údolí by mohlo „sjet“ 250 tisíc tun hmoty, což je až pětina celého ledovce Planpincieux.
Globální oteplování má na to vliv i podle starosty nedalekého města Courmayeur Stefana Miserocchiho. Nechal uzavřít silnice na italské straně hory. Předcházelo tomu varování odborníků, že ledovec se denně pohne i o více než půl metru.
„Opět se ukazuje, že hory procházejí v poslední době vinou klimatických změn velkou proměnou,“ citovala starostu podle serveru BBC italská média.
„Nejsou žádné modely, které by nám řekly, zda to spadne celé, nebo po kusech,“ řekl starosta. Podle expertů přitom nelze ani předpovědět, kdy by měl kolaps nastat.
O ledovci se dnes zmínil také italský premiér Giuseppe Conti při svém projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku. „Zprávy o tom, že ledovci na Mont Blancu hrozí zřícení, jsou varováním, které nás nemůže nechat chladnými. Musí námi otřást a musíme se mobilizovat,“ apeloval na světové státníky italský premiér.
Evropa zaznamenala za posledních pět let nejvyšší úbytek ledovců od 50. let minulého století, kdy se začalo s měřením, uvedl švýcarský glaciolog Matthias Huss. Takzvaná sněžná čára, nad kterou je trvale sněhová pokrývka, jelikož zde teplota nestoupne nad bod mrazu, se letos v létě v okolí Mont Blancu nacházela ve výšce kolem 5000 metrů nad mořem, napsala ČTK. To se podle Husse v minulosti stávalo jen zřídkakdy.
Švýcarsko podle glaciologa přišlo v posledních deseti letech o 15 procent objemu svých ledovců. Pokud by tento trend pokračoval, zmizely by do roku 2100 všechny. Změna politiky by podle něj mohla zachránit největší ledovce, nicméně ty menší se ztratí tak jako tak. „Doufáme, že budou přijata preventivní klimatická opatření a oteplování se zpomalí. Pokud budeme pokračovat tak, jako teď, není pro alpské ledovce záchrany,“ dodal Huss.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Albánii o víkendu zasáhlo zemětřesení o síle téměř šesti stupňů Richterovy škály. Podle agentury Reuters se jednalo o nejsilnější otřesy v oblasti za posledních 30 let. Ačkoliv obyvatelé balkánské země se obávají dalších otřesů, vláda se snaží situaci uklidnit. V zemi se rozšířila i falešná zpráva o nebezpečí dalšího zemětřesení.
Přes sto převážně lehce zraněných osob a zhruba tisíc poničených domů má na svědomí sobotní zemětřesení v Albánii. Premiér Edi Rama v neděli vyjádřil částečnou úlevu, že následky nebyly horší, protože se jednalo o nejsilnější zemětřesení v oblasti za posledních zhruba 30 let. Upozornil však také, že v následujících dnech či měsících hrozí dotřesy.
V sobotu odpoledne zasáhly Albánii v rozmezí 15 minut dva silné otřesy s intenzitou 5,8 a 5,1 stupně Richterovy škály a poté menší následné záchvěvy. V neděli večer pak albánskou metropoli zachvátila panika vyvolaná falešnou zprávou, že každou chvíli mohou nastat další velmi silné otřesy s možnou intenzitou až šest stupňů.
Vystrašení obyvatelé hlavního města začali vybíhat v panice z domů. Mnozí lidé se rozhodli přenocovat v autech na ulicích, další se vydali s nouzovou výbavou na fotbalový stadion.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Když nezměníme způsob života, riskujeme život samotný. Při zahájení pondělního klimatického summitu v New Yorku to prohlásil generální tajemník OSN António Guterres. Po šéfovi OSN vystoupila i 16letá švédská aktivistka Greta Thunbergová. Světové vůdce ve velmi emotivním projevu zkritizovala za jejich nečinnost, pokud jde o boj se změnami klimatu.
Generální tajemník OSN, který summit do New Yorku svolal, ve své řeči vyjmenoval hned několik katastrof, které zemi zasáhly za poslední měsíce, a zdůraznil rovněž, že letošní červenec byl vůbec nejteplejším měsícem v historii.
„Ledovce tají, kvůli suchu vznikají lesní požáry, pouště se rozšiřují, bouře jsou mnohem silnější a více smrtící,” zmínil Guterres a směrem ke státníkům vzkázal, že lidé chtějí vidět „konkrétní činy”. „Máme povinnost zastavit klimatickou krizi, čas se krátí, ale ještě není příliš pozdě,” dodal.
„Neměla bych tu být, měla bych být ve škole, na druhé straně oceánu,” řekla během své předem připravené řeči mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová. „Jak jste mohli? Vašimi prázdnými slovy jste mi ukradli mé sny a mé dětství,” dodala třesoucím se hlasem. Mladí lidé ale podle ní již začínají „rozumět zradě” politiků.
„Jsme na počátku masového vyhynutí a jediné, o čem dokážete mluvit, jsou peníze a pohádky o trvale udržitelném růstu. Jak se opovažujete?” kritizovala světové vůdce.
Guterres již dříve vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány transformace energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Mezinárodní společenství by mělo do roku 2030 snížit emise o 45 procent a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Motto konference OSN zní „Závod, který můžeme vyhrát; závod, který musíme vyhrát”.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Třetina planety přeměněná v poušť, masová migrace, jaderná válka. Australský think tank varuje před důsledky globálního oteplování. K apokalyptickému scénáři by podle něj mělo dojít kolem roku 2050.
Podle australského think tanku Breakthrough jsou však takové scénáře ještě velmi opatrné. Za příklad dává klimatický model Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), podle kterého oteplení planety o dva stupně Celsia ohrozí životy stovek milionů lidí. Podle členů melbournské organizace bude ještě mnohem hůř.
Autoři studie tvrdí, že pokud politici budou ignorovat apely vědců a nepřistoupí k „dekarbonizaci ekonomiky“, oteplí se planeta do roku 2050 o tři stupně Celsia. Následky tak velkého teplotního růstu budou podle nich katastrofální. Vinou tání ledových příkrovů nastanou obrovské záplavy. Velkou část amazonského pralesa zničí sucho, a tím nastanou ještě větší horka s horšími důsledky.
Podle analýzy bude na 35 procentech pevniny více než dvacet dní v roce horko za hranicí podmínek k životu, což přímo pocítí 55 procent lidské populace. Mnohem častější budou záplavy, sucho a rozsáhlé požáry. Třetina pevniny se pak promění v poušť.
V tropických oblastech se prakticky zhroutí celé zemědělství a z miliardy lidí se stanou uprchlíci. Jejich masivní migrace se ve spojitosti se zmenšováním pobřeží a nedostatkem vody a potravin postará o krize jednotlivých států. Nastanou ozbrojené konflikty o zdroje, které mohou vyústit v jadernou válku. Podle australských analytiků nastane „naprostý chaos a konec civilizace tak, jak ji známe.“
Jak apokalyptickému scénáři zabránit? Podle autorů studie má lidstvo zhruba deset let na to, aby světové hospodářství přešlo na systém s nulovými emisemi uhlíku. Použít u toho bude třeba nátlaku odpovídajícího mobilizaci v době druhé světové války.
Zdroj: www.euro.cz
• • • • •
Dvě třetiny Němců (63 procent) jsou přesvědčeny, že ochrana klimatu by měla mít přednost před hospodářským růstem. Opačný názor zastává 24 procent dotázaných, uvedl průzkum pro veřejnoprávní televizi ARD. Vláda kancléřky Angely Merkelové by měla v pátek rozhodnout o balíčku opatření, která by měla přispět k ochraně klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého.
Průzkum dále ukázal, že většina Němců (52 procent) považuje vliv hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), iniciovaného švédskou studentkou Gretou Thunbergovou, na politiku za velký nebo velmi velký. Opačně to vidí 46 procent dotázaných.
O tématu klimatických změn a opatření k jejich zpomalení se v poslední době v Německu vedou velké veřejné debaty. Spolková republika původně plánovala, že do roku 2020 sníží emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Už nyní je ale jasné, že se jí to nepodaří.
Do konce loňského roku totiž emise klesly jen o 30,6 procenta. Do roku 2030 chce Německo ve srovnání s rokem 1990 snížit emise o 55 procent.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Riziko globálního jaderného konfliktu v posledních letech dramaticky roste, shodují se vědci. Jak by mohla taková válka reálně vypadat, ukázali skrze animaci odborníci z Princetonské univerzity. K zabití nebo zranění více než 90 milionů lidí by stačily tři hodiny.
Animace na základě velkého množství dat zobrazuje konflikt mezi Ruskem a NATO, kdy by použití jedné „menší“ taktické jaderné zbraně mohlo vést k celosvětovému konfliktu.
Celá simulace vychází z úvodního kroku Ruska, které vypálí z oblasti Kaliningradu „varovný jaderný výstřel“, aby zastavilo postup NATO. Moskva totiž opustila vojenskou doktrínu neudeřit atomovými zbraněmi jako první. Použít je může i v případě agrese vedené konvenčními prostředky, jestliže je ohrožena sama existence státu.
Jakmile je bezjaderná hranice překročena, využijí obě strany své arzenály. Rusko vyšle na cíle Severoatlantické aliance a její jednotky 300 jaderných hlavic. NATO odpoví zhruba 180 takovými střelami.
Simulace pak ukazuje, jak se konflikt dál stupňuje, jaderné útoky by zasáhly 30 nejlidnatějších měst na obou stranách. Za několik úvodních hodin by si „jaderná bitva“ vyžádala 34,1 milionu mrtvých a 57,4 milionu zraněných.
Projekt vznikl v reakci na rostoucí napětí mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, kdy obě strany (USA a Rusko) testují zbraně, které byly dříve zakázány v rámci Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu, zkráceně INF.
Vědecká simulace podle autorů nemá sloužit k vyděšení lidí, ale má primárně představovat jasné varování před možným vývojem v budoucnu. „Tento projekt je motivován potřebou zdůraznit potenciálně katastrofické důsledky současných plánů jaderné války Ruska a USA,” píše se v projektu.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Záplavy vyvolané přívalovými lijáky si tento týden na jihu Španělska podle aktuální bilance vyžádaly nejméně šest mrtvých. Na twitteru to v sobotu oznámil španělský premiér Pedro Sánchez. Lidi v zatopených oblastech zachraňují z vrtulníků. Pomáhá i armáda.
Ministerský předseda se s rozsahem povodní v postižených oblastech seznámil z paluby vrtulníku, uvedl list El País. Rodinám obětí vyslovil soustrast a postiženou oblast ujistil, že budou využity veškeré prostředky k tomu, aby se zde život vrátil k normálu.
Mimořádné lijáky zasáhly provincie Murcii, Alicante a Valencii na východě Španělska a také provincie Almería, Málaga a Granada na jihovýchodě země. Evakuováno muselo být okolo 3500 lidí.
Na některých místech podle agentury DPA napršelo přes 200 litrů na metr čtvereční. Kvůli přívalům vody se místní toky vylily z břehů a spolu se záplavami se oblast potýkala i se sesuvy půdy. Dočasně byla uzavřena letiště v Almeríi a Murcii a nesjízdných stále zůstává řada silnic.
Se záchranou lidí odříznutých vodou pomáhá zhruba 1200 vojáků za pomocí helikoptér a dronů a s nimi více než 850 vojenských zdravotníků. Podle listu El País jde o bezprecedentní nasazení.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Největším městem v americkém státě Jižní Dakota se prohnala tři ničivá tornáda. Vichr o rychlosti minimálně 160 kilometrů v hodině vyvracel stromy, 37 budov se zřítilo nebo bylo vážně poničeno a tisíce lidí zůstaly bez elektrického proudu. Jak ve středu uvedl starosta Sioux Falls Paul TenHaken, živel si naštěstí nevyžádal oběti na životech ani vážná zranění, píše agentura AP.
„Uslyšel jsem ten příslovečný zvuk nákladního vlaku, ten hluk, tak jsem popadl svého pejska a vydal se do suterénu. Ale nestihl jsem to. Byl jsem v horním patře, když se dům rozpadl,“ popsal majitel zřícené nemovitosti Matt Ditmanson.
Škody utrpěly i dvě místní nemocnice, desítky pacientů musely být evakuovány. Osm lidí utrpělo lehké zranění. Těsně po bouři bylo bez proudu 25 tisíc lidí.
Před příchodem živlu ve městě selhal systém varovného upozornění, rozezněla se pouze část výstražných sirén. Podle starosty TenHakena za to mohl lidský faktor.
Síla tornád byla označena kategorií EF2, což je zhruba uprostřed šestistupňové škály. Naposledy se tornádo prohnalo Sioux Falls v červnu 2001, informoval server americké televizní stanice ABC.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Základem všech korálových útesů zůstávají drobní bezobratlí živočichové, které zoologové řadí do skupiny korálnatců. Většina z nich osídluje mělké vody tropického a subtropického pásu, kde v průběhu celého roku neklesá průměrná teplota vody pod 20° C a obvykle kolísá v rozmezí 25 až 29 stupňů Celsia. Žijí přisedle a z uhličitanu vápenatého nebo rohovité látky zvané koratin vytvářejí vnější pevnou kostru často obřích útesů.
Koráli začínají opouštět tropická moře a přesouvají se směrem k mírnému pásu do subtropických vod. K tomuto závěru dospěl početný kolektiv pod vedením Nichole Priceové z Laboratoře pro vědy o moři v americkém East Boothbay. Badatelé ze šestnácti institucí vyhodnotili během projektu zeměpisné rozšíření korálů od roku 1974.
V časopise Marine Ecology Progress Series uvádějí, že počet mladých korálů se za poslední čtyři desetiletí v tropických mořích snížil o plných 85 procent, zatímco v subtropech se zdvojnásobil. Ukazuje se rovněž, že popsaný proces se odehrává rovnoměrně na sever i na jih od nulté rovnoběžky.
Prokazatelný posun korálů vědci vysvětlují změnami podnebí, konkrétně oteplováním světového oceánu. Na druhou stranu příliš teplá voda korálnatcům škodí. Řasy, žijící s uvedenými bezobratlými v symbióze, jim poskytují potřebné živiny a kyslík. Pokud řasy vymizí, následně odumírá i korál, jenž ztrácí barvu a zanechává vápenitou kostru zcela bílou.
„Které druhy, a to nejen korálů, ale i dalších mořských živočichů se na nově vytvářených útesech uchytí, a jak se jim bude dařit z dlouhodobého hlediska, přesně nevíme. S obdobnou situací se setkáváme vůbec poprvé,“ přiznává Satoši Mitarai z Ústavu vědy a techniky na univerzitě v japonské Okinawě. „Přitom tyto křehké části přírody existují na naší planetě jen v málo pozměněné podobě již asi 24 milionů let.“
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Letošní léto v Česku bylo s průměrnou teplotou 19,5 stupně Celsia nejteplejší od začátku sledování měsíčních průměrů v roce 1961. Oproti normálu bylo letos v období od června do srpna tepleji o 2,5 stupně, uvedl v pondělí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). K prvenství letošního léta přispěl hlavně horký červen.
Maximální denní teplota letošního roku byla naměřena 26. června na stanici Doksany na Litoměřicku, a to 38,9 stupně Celsia. Tato hodnota je také nejvyšší červnovou teplotou zaznamenanou na území Česka.
Více než 30 tropických dní, tedy takových, kdy teplota vystoupá alespoň na 30 stupňů Celsia, zaznamenalo letos v létě 17 měřicích stanic. Nejvíce tropických dní, a to 39, naměřili na stanici Strážnice.
V pražském Klementinu bylo letošní léto podle meteorologů nejteplejší za posledních 245 let. Průměrná teplota zde byla od června do srpna 22,9 stupně Celsia.
„Letošní léto se umístilo na prvním místě za dosavadních 245 let měření, šlo tedy v Praze-Klementinu o nejteplejší léto od roku 1775,” oznámili v pátek meteorologové. Odchylka od dlouhodobého průměru z let 1775-2014 dosáhla 3,9 stupně Celsia.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Na japonské pobřeží východně od Tokia dorazil v pondělí silný tajfun Faxai. Vítr v nárazech dosahuje rychlosti 216 kilometrů v hodině a vytrvalé lijáky bičují pobřeží. Koryta řek jsou naplněna téměř po okraj. Tajfun způsobil problémy v dopravě a výpadky elektřiny. Zrušeno bylo více než 130 letů a mnoho železničních tratí bylo uzavřeno, napsala agentura Reuters.
Zatím je hlášeno jedno úmrtí ženy, jedno vážné zranění a zhruba deset lehce zraněných. Bez dodávek elektřiny se ocitl téměř milion domácností. Bez proudu zůstalo celé město Kamogawa východně od Tokia, informovala rozhlasová stanice NHK. „Nikdy jsem nezažil takovou situaci, kdy celé město přišlo o elektřinu,” řekl stanici místní činitel.
Miliony lidí v širší oblasti Tokia se v pondělí ráno potýkaly s problémy při cestě do práce. Vítr strhával kovové cedule z budov a převracel nákladní automobily. Evakuace byla nařízena zhruba 5000 lidem, většinou ve městě Kamakura jižně od Tokia kvůli nebezpečí sesuvů půdy.
K japonským břehům každoročně dorazí čtyři až pět tajfunů. Není ale obvyklé, aby zasáhly oblast tak blízko Tokia. Tajfun by se měl kolem poledne místního času opět vrátit na moře.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Hurikán Dorian, který před několik dny zpustošil Bahamy, dorazil v sobotu v noci místního času (nad ránem SELČ) ke břehům Kanady. Přinesl s sebou intenzivní srážky a silný vítr o rychlosti až 160 kilometrů za hodinu, který v provincii Nové Skotsko způsobil výpadek dodávek elektrické energie pro 300 tisíc lidí. Dnes o tom informovala agentura AP.
Ve čtyřsettisícovém městě Halifax převrátil vichr stavební jeřáb na rozestavěnou budovu a na několika místech vyvrátil stromy. Úřady zatím neevidují žádné zraněné. Nabádají obyvatele, aby zajistili své příbytky, a majitele obchodů, aby zavřeli dříve a uchýlili se do bezpečí. Některé budovy ve městě byly evakuovány. Vzhledem k intenzitě srážek se očekávají záplavy.
Dorian na Bahamách srovnal se zemí rozsáhlé území a vyžádal si nejméně 43 obětí. Stovky, možná tisíce lidí se stále pohřešují.
V pátek se hurikán přesunul nad Severní a Jižní Karolínu, kde zeslábl na nejnižší první stupeň pětimístné stupnice. Kvůli hurikánu se ocitlo bez dodávek elektrické energie přes 330 tisíc domácností a podniků.
Úřady v těchto státech nařídily evakuaci více než 900 tisíc lidí. Bouře způsobila záplavy a podle AP i smrt nejméně dvou lidí.
Později Dorian zamířil na severovýchod a nad oceánem zesílil na druhý stupeň. Americké Národní středisko pro hurikány (NHC) nyní bouři označuje jako posttropický cyklón.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Bahamy zpustošil hurikán Dorian. Silně byl postižen zejména ostrov Abaco se slumem The Mud nacházejícím se nedaleko přístavu Marsh Harbour. Rozsah škod ukazují satelitní záběry. Nejnázornější jsou ty, které zachycují stejné oblasti před bouří a po ní.
Hurikán bičoval Bahamy větry o rychlosti až 295 km/h a prudkými dešti. Zničil polovinu domů v Abaku a na Grand Bahama, kde byla turistická střediska s marinami a golfovými hřišti.
V Marsh Harbour dochází voda. Podle zpravodaje agentury Reuters tam obyvatelé vyrabovali obchody s lihovinami i samoobsluhy, z nichž si odnášeli velké množství zboží.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Hurikán Dorian opustil Bahamy a ostrovy začínají počítat škody. Nejničivější bouře u amerického pobřeží nejenže srovnala tisícovky domů se zemí, ale vyžádala si i nespočet životů. Úřady zatím hlásí třicet obětí, jejich počet se ale podle odhadů pravděpodobně vyšplhá ke stovkám. Bouře nyní zeslábla na nejnižší první stupeň a přesunula se k východnímu pobřeží Spojených států. V Severní Karolíně způsobila sesuvy půdy a výpadky elektřiny.
Přeživší hurikánu Ramond A. King agentuře Reuters popsal, jak to po bouři na ostrově Abaco vypadá: „Pryč jsou lavičky, obchody, všechno. Kompletní rekonstrukce města Marsh Harbour bude trvat nejméně čtyři nebo pět let. Nevím, jak dlouho to bude trvat zbytku ostrova, ale tady už nic není, všechno je pryč, zůstala tu jen těla.” Podobně se o stavu měst po hurikánu vyjadřují i obyvatelé ostatních bahamských ostrovů. „Dva dny jsme spali v podkroví. V našem domě je skoro dva a půl metru vody, a tak se přesouváme do útočiště ve Freeportu,” uvedl pro agenturu AP Fernley Cooper z ostrovu Grand Bahama.
Druhá nejsilnější bouře od roku 1935 v pátek odpoledne zeslábla na první, tedy nejnižší stupeň. Z Bahamských ostrovů se zároveň během týdne přesunula k americkému pobřeží. Ve středu hurikán zasáhl stát Georgia, ve čtvrtek se pak přesunul k pobřeží Severní a Jižní Karolíny. Tam se kvůli bouři ocitlo bez proudu více než tři sta tisíc domácností. Úřady v těchto státech nařídily evakuaci téměř milionu lidí, uzavřely školy, uvedly do pohotovosti pobřežní stráž a zřídily provizorní přístřešky. V Severní Karolíně rovněž došlo k sesuvu půdy.
Spojené státy zatím hlásí čtyři úmrtí spjaté s bouří, z toho tři lidé zemřeli na Floridě během příprav na příchod bouře či během evakuace. V Severní Karolíně se pětaosmdesátiletý muž zabil pádem ze žebříku, když se snažil zabarikádovat svůj dům.
Hurikán Dorian bude při postupu na sever zřejmě dál slábnout a pravděpodobně se změní v tropickou bouři. Zároveň by se měl odpoutat od pevniny a zamířit nad severovýchodní Atlantik. Podle předpovědi meteorologů by měla v sobotu ráno udeřit na ostrovy Nantucket a Martha’s Vineyard v Massachusetts. Následně se přesune nad kanadskou provincii Nové Skotsko.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Hurikán Dorian se přesouvá na východ, v polovině září by měl začít ovlivňovat počasí v severní a střední Evropě, píše server deníku Heute.at. Podle meteoroložky Dagmar Honsové ze společnosti Meteopress není neobvyklé, že se některé hurikány dostanou do Evropy. Většina se jich sice rozpadne, ale například před dvěma lety se na Starý kontinent dostal hurikán Maria.
Očekává se, že Dorian bude od středečního večera postupovat k Georgii, Jižní Karolíně a dál na sever. Následně by se měl stočit zpět nad Atlantický oceán.
„Nad chladnějšími vodami Atlantiku bude slábnout a změní se na hlubokou tlakovou níži,“ popsala Honsová.
Tlakovou níži provází nejen silný vítr, ale také intenzivní srážky. „Do chvíle, než Dorian dorazí do Evropy, zbývá ještě týden. V tuto chvíli je předčasné říci, jak ovlivní počasí v Česku. Bude záležet na přesném postupu tohoto bývalého hurikánu přes Evropu,“ řekla Honsová.
Dorian dosáhl páté kategorie, tedy nejvyšší síly. Dva dny pustošil Bahamské ostrovy. Jeho řádění má podle prvních informací na svědomí sedm mrtvých a počet obětí bude nepochybně stoupat. Na ostrovech je silně poničeno 45 procent budov a také přístavy. Podle odhadů OSN bude na Bahamách zapotřebí zajistit pitnou vodu a potraviny pro 60 tisíc lidí.
„Je to totální devastace. Všechno je zničené. Je to apokalypsa. Vypadá to tu, jako kdyby vybuchla bomba,“ řekla Lia Headová-Rigbyová, která podnikla let přes silně zasažený ostrov Abaco. „To nejde opravit, musíme začít od nuly,“ dodala.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Počet obětí, které má na svědomí řádění hurikánu Dorian na Bahamách, vystoupal už na více než dvě desítky, napsala agentura DPA s odvoláním na tamějšího ministra zdravotnictví Duaneho Sandse. Tragická bilance ale není s největší pravděpodobností konečná.
Nejméně 17 lidí zahynulo na ostrově Abaco a tři na Grand Bahama. Další tři lidé zemřeli v nemocnici na New Providence.
Akutní pomoc nezbytnou k přežití potřebuje na bahamských ostrovech Abaco a Grand Bahama asi 70 tisíc lidí, uvedl zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky Mark Lowcock. OSN prozatím uvolnila jeden milion dolarů (23,4 milionu korun) k zajištění vody, jídla a ubytování.
Dorian, hurikán nejvyšší, páté kategorie, zasáhl Bahamské ostrovy v neděli. Vítr dosahoval v nárazech rychlosti 300 kilometrů v hodině. Byl to nejničivější hurikán na Bahamách od počátku moderního měření. Neštěstím pro Bahamské souostroví bylo, že se živel přestal téměř pohybovat a jeho úder pokračoval i v pondělí a částečně v úterý.
Ve středu večer místního času (ve čtvrtek nad ránem SELČ) se nacházel nad mořem u hranic mezi americkými státy Georgie a Jižní Karolína a mířil severovýchodním směrem rychlostí 13 kilometrů v hodině. Hurikán po lehkém zeslabení opět nabírá na síle. Vítr, jenž ho doprovází, má nyní rychlost 185 kilometrů v hodině.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Téměř milion lidí se musí evakuovat kvůli Dorianu, hurikánu nejvyšší páté kategorie, uvedla televize Fox News. Týká se to obyvatel pobřeží Jižní Karolíny a záplavových oblastí Floridy. Postup hurikánu se stále zpřesňuje, odborníci doufají, že po přechodu přes Bahamy nabere hurikán severní a následně severovýchodní kurz a že jeho střed zůstane nad mořem.
„Hurikán se zpomalil, ale k tomu, abychom mohli říci, že nebude mít přímý dopad na pobřeží Floridy, potřebujeme vědět víc,“ řekl guvernér Floridy Ron DeSantis. Zatím nelze vyloučit, že Floridu Dorian nezasáhne, proto „je důležité se důkladně připravit“, tvrdí guvernér.
Povinně se budou také muset evakuovat obyvatelé záplavových částí Floridy a lidé žijící v karavanech. Nařízení se týká Palm Beach a Daytona Beach. Dobrovolná evakuace také platí v některých částech severní Floridy.
V Jižní Karolíně se evakuuje kolem 830 tisíc lidí, mnozí už počtvrté za poslední čtyři roky.
Dorian zasáhl souostroví Bahamy v nedělí. Vítr v nárazech dosáhl rychlosti 300 kilometrů v hodině. Živel lámal stožáry elektrického vedení jako sirky, rval ze střech střechy, jako by byly z papíru. Mnoho obyvatel a turistů buď uprchlo na jiné ostrovy, nebo se schovali ve školách či kostelech. Informace o škodách se budou během dne upřesňovat. Panují obavy, že by mohlo být na Bahamách poničeno až 21 tisíc domů.
Živel je podle odborníků nejsilnějším hurikánem v Atlantiku od roku 1935.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Mít zelený trávník celé léto je už minulostí. Zahrady v Česku se začínají měnit. Ještě donedávna běžné rostliny a stromy usychají. Postupně je nahrazují rostliny z jihu. A skutečně i ve středních Čechách můžete vidět na zahradách palmy.
„Chodím na zahrady, kde naše túje, borovičky nebo i smrčky naopak totálně usychají, protože to sucho už se nasčítalo. A byť ta rostlina je stará a řekli bychom, že vydržela na zahradě vše, tak teď to už spousty rostlin nezvládají a postupně odcházejí,“ vysvětluje zahradní architektka Dana Makrlíková.
Na českých zahradách se tak už objevují i palmy. „Znám pěstitele u Kladna, kteří běžně pěstují palmy Trachycarpusy, které jsou nenáročné a bez problémů vydrží,“ říká Dana Makrlíková.
Na co už musíme myslet a bez čeho se zahrady v budoucnu neobejdou, je zadržování vody. Zavlažovací systém už prý potřebujeme dokonce i na trvalky. A zeleného trávníku se jinak ani nedočkáme. A ani tady není jistota. Při nedostatku vody se v mnoha případech zalévání z řadového vodovodu zakazuje. Musíme se smířit s tím, že trávník dokonalý nebude.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Hurikán Dorian mířící k Floridě opět zesílil. Americké Národní středisko pro hurikány (NHC) oznámilo, že Dorian přerostl v extrémně nebezpečný hurikán čtvrté kategorie. V některých pobřežních floridských okresech začnou v neděli ráno povinné evakuace.
Trasa hurikánu zatím není zcela jistá. Některé počítačové projekce ukazují, že se Dorian nakonec stočí na sever a floridskému pobřeží se těsně vyhne.
Projekce Národního střediska pro hurikány (NHC) ale počítá s tím, že Dorian na pevninu dorazí poblíž Fort Pierce, které se nachází zhruba 110 kilometrů severně od sídla Donalda Trumpa Mar-a-Lago. Pak by se mohl stočit na sever a pokračovat podél pobřeží. NHC ovšem upozorňuje, že trasa je stále nejistá a jakákoli malá odchylka v pohybu může bouři zanést nad pevninu, ale také jenom k pobřeží.
V sobotu ráno byl Dorian podle NHC zhruba 540 kilometrů východně od Baham a 820 kilometrů východně od Palm Beach. Vítr měl sílu 220 kilometrů v hodině.
Šerif okresu Brevard Wayne Ivey v noci oznámil, že v neděli v 08:00 místního času začne v oblasti povinná evakuace, která zahrne také Kennedyho vesmírné středisko. Okres Martin zahájí povinnou evakuaci o dvě hodiny později, v Indian River bude evakuace dobrovolná. Všechny tyto oblasti leží severně od Miami. Dorian už prošel severem Karibiku a na portorických ostrovech Vieques a Culebra způsobil výpadky proudu a záplavy.
Floridský guvernér Ron DeSantis vyzval obyvatele, aby si pořídili zásoby potravin, vody a léků nejméně na týden. Panují obavy, že Dorian by se mohl stát nejsilnějším hurikánem, který Floridu za posledních téměř 30 let zasáhl.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Spalničky se dál šíří Evropou. Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala data za první půl rok 2019. Česká republika přišla o status země bez spalniček. Netýká se to ale jen Česka, stejně je na tom Velká Británie, Albánie a Řecko.
Letošní čísla reportu WHO jsou alarmující. Jsou o polovinu vyšší než stejná data z tohoto období loni. Data ukazují, že jen za první polovinu roku 2019 zaznamenali lékaři 90 tisíc případů spalniček ve 48 z 53 zkoumaných evropských zemích. Data za prázdninové měsíce statistiky podle předpokladů zvednou ke sto tisícům. V 1. pololetí přitom bylo 37 případů smrtelných. Od roku 2016 tak vzrostl počet případů přibližně osmnáctkrát, z toho smrtelných případů šestkrát.
Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění, které se projevuje vysokými horečkami, rýmou a typickou sytě červenou a fialovou vyrážkou. Postihuje nejčastěji děti do pěti let. O epidemii spalniček mluví zdravotníci asi od roku 2016. Jako nejčastější příčina nově vzniklých epidemií již vymýcených nemocí, se uvádí odmítání očkování.
U 70 % případů z celkového počtu 90 tisíc nemocných zdravotníci znali, zda byli nebo nebyli očkováni. 62 % z těchto známých případů očkování nemělo.
Podle WHO je na tom nejhůře Ukrajina, kde se jen za letošek vyskytlo 54 tisíc případů spalniček, z nichž 18 skončilo smrtí. Mezi mimoevropskými zeměmi jsou ty nejpostiženější Kongo s asi 155 tisíci případy nebo Madagaskar se 127 tisíci známými případy.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Velmi nevybíravě naznačila Brazílie, že nejspíš odmítne nabídku finanční pomoci od zemí skupiny G7 na boj s lesními požáry ohrožujícími amazonský prales.
„Děkujeme, ale možná by ty peníze mohly jít na zalesňování Evropy. Macron nedokázal zabránit předvídatelnému požáru chrámu, světovému dědictví, a chce poučovat naši zemi?“ řekl serveru G1 s odkazem na letošní požár katedrály Notre-Dame v Paříži. Dodal, že Brazílie by mohla ostatní učit, jak chránit lesy.
Francouzský prezident poznamenal, že i Evropa nese svůj díl viny, protože dováží z oblasti sóju. „Jsme částečnými spoluviníky,“ řekl. Také podle organizace Greenpeace souvisí ničení pralesa s nadměrnou spotřebou masa a mléka v nejvyspělejších zemích světa.
Šéf Elysejského paláce v pondělí na závěr summitu zemí G7 oznámil, že se členové skupiny dohodli uvolnit na pomoc v boji s požáry v Amazonii 20 milionů dolarů (465 milionů korun). Narazil ovšem i na kritiku ekologů, podle něhož jsou slíbené peníze ostudně nedostatečné.
Měsíčně zmizí 2250 km čtverečních
K nárůstu počtu požárů přispělo kromě klimatických změn a sucha i nelegální kácení a vypalování lesa kvůli získání zemědělské půdy. Od loňského do letošního července vzrostlo odlesňování o 278 procent. Měsíčně zaniká 2250 kilometrů čtverečních deštného pralesa, uvádějí brazilští ekologové, s nimiž prezident ostře nesouhlasí.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Japonská meteorologická agentura vydala nejvyšší stupeň varování obyvatelům Kjúšú, když tento ostrov na jihu zasáhly rekordní lijáky. Hrozí sesuvy půdy, povodně a další přírodní neštěstí.
Meteorologové uvádějí, že část Kjúšú zasáhly přívalové deště, které je možné zaznamenat jednou za několik desetiletí. Podle agentury AFP už kvůli nepříznivému počasí zemřeli dva lidé. Úřady vydaly rozkaz k evakuaci asi 670 tisíc lidí v oblastech Fukuoka, Saga a Nagasaki. Téměř milionu dalších lidí bylo doporučeno opustit domovy.
Televizní stanice NHK uvedla, že v prefektuře Saga byl nalezen mrtvý muž v autě, které zřejmě bylo odplaveno. V některých oblastech prefektury srážky za hodinu dosáhly více než 100 milimetrů. Další muž zemřel v prefektuře Fukuoka poté, co vystoupil z vozu a strhl ho proud.
Narušena byla doprava a mnohé obchody zůstaly zavřené. Společnost Toyota oznámila, že dnes přeruší provoz ve své továrně na Kjúšú, v níž vyrábí modely Lexus.
V příštích 24 hodinách meteorologická agentura očekává až 200 milimetrů srážek, napsaly agentury Kjódó a Reuters.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Nová výzkumná data amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku ukazují pohyb obrovského mraku oxidu uhelnatého v několika kilometrech nad Brazílií. Obrovský mrak vznikl v důsledku rozsáhlých požárů amazonských pralesů.
Časová mapa zachycuje mrak oxidu uhelnatého v nadmořské výšce 5 500 metrů putujícího nad zemí v rozmezí od 8. do 22. srpna. S přibývajícími dny narůstá i samotný oblak putující ze severozápadní amazonské oblasti na jihozápad.
Zelená na mapě označuje koncentraci oxidu uhelnatého v rozmezí 100 částic na miliardu objemu (ppbv), žlutá přibližně 120 ppbv a tmavě červená asi 160 ppbv. Místní hodnoty však můžou být výrazně vyšší.
Oxid uhelnatý je látka, která dokáže cestovat na velké vzdálenosti a v atmosféře může setrvat přibližně po dobu měsíce.
V tak vysoké nadmořské výšce má znečišťující látka jen malý vliv na vzduch, který dýcháme, nicméně silný vítr ji může vést do nižších výšek. Tam už může kvalitu vzduchu ovlivnit výrazně.
Oxid uhelnatý hraje roli jak ve znečištění vzduchu, tak ve změně klimatu.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Oči všech se upírají k požárům, které už několik týdnů řádí v Amazonii. Celebrity, politici i významná média hovoří o „plicích Země v plamenech“ a dodávají, že amazonský prales vyprodukuje 20 procent roční produkce kyslíku celé planety. To je však pouze rozšířený mýtus, který se nezakládá na pravdě. Přesto je důležité tuto část světa chránit.
„Navzdory obecným představám amazonský prales neprodukuje 20 procent kyslíku. Je to spíš šest či méně,“ uvedl Foley. Jedním dechem zároveň dodává, že odlesňování představuje obrovský problém, kterému je nutné zabránit. Mizení deštného pralesa však produkci kyslíku nijak neovlivní.
Oněch dvacet procent, tvrdí Foley, je číslo biologicky i fyzikálně nemožné. Podle něj amazonský prales produkuje šest procent celosvětové roční produkce kyslíku, možná ještě méně. Ve výsledku je to však jedno, protože podobně jako jiné podobné ekosystémy, i amazonský prales téměř veškerý vyrobený kyslík i sám spotřebovává.
Zjednodušeně řečeno, rostliny na povrchu rozkládají CO2 (oxid uhličitý) pomocí fotosyntézy na uhlík, který si ukládají, a kyslík, který vypouští zpět do oběhu. Většina tohoto kyslíku je ale spotřebována ostatními živými organismy. Mikrobi, jež působí rozklad odumřelé tkáně, při tomto procesu spotřebovávají největší množství kyslíku.
Jak uvádí profesor Scott Denning, aby se kyslík mohl dostat do atmosféry, je zapotřebí, aby se organická hmota, vznikající prostřednictvím fotosyntézy, dostala z oběhu předtím, než bude spotřebována mikroby. To se děje zejména na dnech oceánů, kde není dostatek kyslíku. Nespotřebovaná odmuřelá organická hmota se usadí na dně, kde se mění na fosilní paliva. Tento proces se může odehrát i na pevnině, avšak v podstatně menším množství.Zhruba polovinu kyslíku v atmosféře proto produkuje mořský fytoplankton.
Kyslík, který takto nemohl být spotřebován při rozkladu organické hmoty, pak zůstává v atmosféře. Profesor Denning uvádí, že jde o zanedbatelné množství, zhruba 0,0001 procenta. Během milionů a milionů let se však díky této malé nerovnováze dokázalo v atmosféře nashromáždit tolik kyslíku, že ho nyní atmosféra obsahuje kolem 21 procent. Množství kyslíku se v atmosféře v průběhu let měnilo.
Část kyslíku se pak z atmosféry vrací skrze různé chemické reakce s kovy či jinými prvky. Příkladem může být klasická oxidace železa, kterou známe jako rezivění.
Otázka kyslíku tedy v souvislosti s deštnými pralesy není podstatná. I kdybychom spálili veškerou organickou hmotu na planetě, z atmosféry by ubylo zhruba jedno procento kyslíku. A i kdyby se zastavila veškerá produkce kyslíku na světě, stále by v atmosféře zbývalo kyslíku na tisíce a tisíce let.
Rozhodně to ale neznamená, že bychom si neměli s amazonským deštným pralesem dělat starosti. Vymizení deštného pralesa by mělo obrovský vliv na množství CO2 v atmosféře a na globální klima. Prales hraje rovněž důležitou úlohu v koloběhu vody. V neposlední řadě je domovem 10 procent všech známých živočišných druhů, nespočetných druhů rostlin a řady původních domorodých kmenů.
Asi nejvážnějším problémem je takzvaný bod zlomu. Amazonský prales ztratí tolik ze svého objemu, že už nebude schopen využívat v dostatečně velké míře oxid uhličitý a jeho ekosystém se zhroutí. Pak se celý prales promění v savanu.
Nepstad tvrdí, že největším rizikem pro kolaps ekosystému jsou náhodné požáry v kombinaci se suchem, ostatní vědci jako největší riziko vidí právě odlesňování. V červenci bylo denně vykáceno území o rozloze 73 kilometrů čtverečních.
Zdroj: www.Novinky.cz
• • • • •
Středoafrické země Kongo a Angola jsou nyní postiženy větším počtem požárů než Brazílie, ukazují data tiskové agentury Bloomberg a americké vesmírné agentury NASA. Požáry v Africe přilákaly pozornost lidí na sociálních sítích i politiků poté, co velkou mezinárodní debatu v posledních dnech vyvolaly požáry v amazonském deštném pralese, napsal server BBC.
Agentura Bloomberg minulý týden vydala žebříček zemí, které jsou nejvíce postiženy požáry. Nejhorší situace je v Angole, kde bylo za dva dny zaznamenáno 6902 požárů, a v Kongu, kde jich bylo 3395. V Brazílii, která je rozlohou téměř třikrát větší než oba africké státy dohromady, jich za stejné období hořelo 2127. Požáry zuří i v Zambii a také v Bolívii, kde je jimi nejvíc postižena oblast poblíž hranice s Brazílií.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Rozsáhlé požáry v Amazonii znepokojují brazilské firmy. Tamní společnosti se obávají, že je kvůli tomu začnou bojkotovat západní spotřebitelé, kteří jsou citlivější na otázky související s ochranou přírody. Upozornil na to server listu Financial Times.
Přední brazilské společnosti a obchodní skupiny se připojily k těm, kteří vyjadřují pobouření nad požáry v amazonských deštných pralesech a reakcí tamní vlády.
„Zemědělské podniky jsou znepokojeny,“ uvedla ekonomka Zeina Lafitová z XP Investments v São Paulu. „Pohybují se v konkurenčním globálním prostředí. Konkurenti tohle využijí. Jde o munici pro útok na Brazílii,“ dodala.
Tyto obavy zesílily poté, co Finsko v pátek přišlo s výzvou k zákazu prodeje brazilského hovězího v EU. Šéf brazilského sdružení agropodniků následně v médiích uvedl, že bojkot brazilských produktů je otázka času.
„Není pochyb, že jde pro soukromý sektor o důvod ke znepokojení,“ nechala se slyšet Gabriella Dorlhiacová z brazilské Mezinárodní obchodní komory, která sdružuje největší farmy v zemi. „V soukromém sektoru máme množství dobrých lidí, kteří v oblasti udržitelnosti dělají skvělou práci. To však neznamená, že bychom teď měli mlčet,“ dodala.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
K naší planetě se řítí velký, až půlkilometrový asteroid. Kosmické těleso s označením 2000 QW7, rovněž známé jako 467317, proletí podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) kolem Země 14. září.
Jak informuje agentura Reuters, blížící se planetka 2000 QW7 se v současné době pohybuje rychlostí kolem 23 175 kilometrů za hodinu.
V okamžiku, kdy proletí kolem naší planety, bude od Země asteroid vzdálen 0,03563 astronomických jednotek. To znamená 5,3 milionu kilometrů, což je však z kosmického hlediska poměrně malá vzdálenost.
Ničivá srážka sice v tomto případě nehrozí, NASA však obecně považuje za potenciálně nebezpečný asteroid o průměru větším než 150 metrů, který se může přiblížit k Zemi na méně než 7,4 milionu kilometrů. A průměr této planetky se odhaduje na 290 až 650 metrů.
Asteroid 2000 QW7 obíhá kolem Slunce, okolo Země proklouzne jen příležitostně. Naposledy se tak stalo 1. září 2000, další blízký průlet po aktuálním zářijovém odborníci očekávají 19. října 2038. Jde tedy přibližně o 19leté cykly.
Ještě větší vesmírný objekt kolem nás prosvištěl například letos v květnu. Šlo o planetku i s vlastním měsíčkem, tedy o binární systém složený z téměř 1,5 kilometru širokého těla ve tvaru ořechu a menšího kamene o velikosti půl kilometru, který kolem většího obíhá.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Rozsáhlé škody způsobila blesková povodeň v Březnici u Zlína. Obec s 1200 obyvateli se v pondělí večer potýkala s více než padesátiletou vodou, která zaplavovala desítky sklepů a podemílala silnice a přístupové mostky k jednotlivým domům.
Husté přívalové deště zaplavily Březnici kolem šesté hodiny podvečerní. Poslední vůz hasičů ukončil zásah po půlnoci na úterý.
„Během hodiny se zvedla hladina potoka z pár centimetrů na dva až tři metry,“ uvedl starosta Březnice Josef Hutěčka (SNK). Poškozeny byly především sklepy rodinných domů, ze kterých místní jednotka hasičů vyčerpávala vodu do pozdních nočních hodin. „V současné době sčítáme škody. Vyzvali jsme obyvatele, aby nahlásili na obecní úřad poškození a vyčíslili škodu. Ještě večer se začala organizovat vzájemná pomoc, kdy koordinujeme požadavky na úklid a odklízení bahna s nabídkou pomoci od ostatních občanů,“ doplnil Hutěčka.
Míra solidarity je velká a lidé sami nabízejí dobrovolnickou pomoc. Podle starosty došlo při bleskové záplavě k poškození některých obecních komunikací a mostů.
Bouřky s přívalovým deštěm zaměstnaly odpoledne a večer také hasiče v Jihomoravském kraji nebo na Náchodsku v Královéhradeckém kraji.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Španělské hlavní město Madrid a jeho okolí zasáhla v pondělí večer extrémně silná bouře, kterou doprovázely lijáky a krupobití. Během chvíle se utvořila na ulicích několikacentimetrová ledová vrstva. Zaparkované vozy strhl příval vody, který mnohé ulice proměnil v řeky, píše agentura DPA.
Jedním z nejpostiženějších míst jsou města v okolí španělské metropole jako například Arganda del Rey, Valdemoro, Pinto a Tielmes. „Bouře přišla kolem 18:00. Byla krátká, ale byla to katastrofa,“ citoval deník El Mundo majitele pekárny v Argandě del Rey. „Bydlím tu 20 let a neviděl jsem nic podobného. Krupobití bylo příšerné. Bylo to jako povodeň,“ řekl další obyvatel města Arganda del Rey.
V Tielmes spadlo téměř 65 litrů na metr čtvereční srážek, v Argandě del Rey to bylo téměř 50 litrů na metr čtvereční. Voda poničila kolem padesátky vozů. Vinaři jsou zoufalí, v oblasti byly zničeny některé vinice nejen krupobitím, ale zkázu dokončily i prudké lijáky.
Meteorologové ale varují, že oblasti v následujících hodinách hrozí další prudké bouře s lijáky.
Úřadující předseda vlády Pedro Sánchez vyjádřil na Twitteru solidaritu s „těmi, kdo trpí“ v důsledku bouře v Madridu.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Zaplavené sklepy, silnice, v supermarketech desítky centimetrů vody, kolaps dopravy, desítky výjezdů hasičů. Tak vypadal pondělní podvečer ve Zlíně a okolních vesnicích. Východní Moravou se přehnala více než půlhodinová dešťová smršť. Déšť byl chvílemi tak silný, že i při jízdě krokem nestačily stěrače.
„Máme prázdnou základnu. Všichni jsou na výjezdech. Nemáme kam dál posílat lidi,“ ozývalo se ve vysílačkách hasičů. Voda totálně ochromila Zlín. Její proudy se nevalily jen silnicemi, ale i uvnitř obchodních domů. Na sídlišti Jižní Svahy voda zaplavila supermarket do třiceticentimetrové výše.
Voda na Zlínsku vyplavovala víka kanálů, zatopila i podjezd pod železnicí. „Snažil jsem se projet, ale už jsme tam zůstali stát,“ řekl policistům bezradný řidič zatopeného vozu ve Zlíně. „Hlavně, že se vám ani dceři nic nestalo,“ reagoval policista.
Jak velké škody napáchala blesková průtrž mračen, bude známo za pár dnů.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Úřady musely v sobotu kvůli lesnímu požáru na řeckém ostrově Samos dočasně evakuovat na tisíc lidí z pěti hotelů. Několik desítek lidí musela odvést pobřežní stráž z pláží, protože je na pobřeží uvěznil hustý kouř, uvedla agentura DPA.
V Řecku kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí a silnému větru vypukla za víkend asi padesátka požárů, se kterou se potýkalo na 700 hasičů. Požárníci museli bojovat s plameny na ostrově Korfu, v centrálním Řecku či na Peloponéském poloostrově. Tam policie v neděli zadržela dva muže, které obvinila ze založení celkem čtyř požárů. Prvního z nich podezírá, že v sobotu brzy ráno zapálil les. Druhý z nich podle ní zažehl tři požáry, jeden minulou neděli a dva tuto sobotu, napsala AP. Motiv jejich činu neuvádí.
Úřady na tento víkend vyhlásily druhé nejvyšší varování před lesními požáry, riziko přitom stále přetrvává.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
S nevídanou pohromou se musí potýkat ochranáři u jezera Big Lake v americkém státě Montana. Silná bouře doprovázená krupobitím a tornády, která se minulou neděli oblastí prohnala, po sobě kromě poničených domů zanechala i 11 tisíc zabitých či zmrzačených pelikánů, kormoránů a kachen.
Řádění živlů vypuklo v neděli večer místního času. Lidé v okolí hlásili rozsáhlé škody na domech a kroupy velikosti baseballového míčku. Bouřku doprovodil vítr o rychlosti 110 kilometrů za hodinu.
Lidé zranění neutrpěli, bouře se však stala pohromou pro populaci vodních ptáků na jezeře Big Lake. Jezero je hnízdištěm pro desítky tisíc ptáků, biolog Justin Paugh odhaduje, že během bouřky jich bylo zabito nebo zraněno 11 až 13 tisíc, což činí 20 nebo 30 procent celkové populace vodního ptactva.
Mezi oběťmi ničivé bouře jsou kachny, pelikání či kormoráni ušatí. Ptáci, kteří byli zmrzačeni, mají nejčastěji zlomená křídla a je nepravděpodobné, že dokážou přežít. Experti se obávají, že ptactvo by následně mohly zdecimovat choroby a infekce šířící se rozkládajících se mrtvol.
Odbor životního prostředí státu Montana jezero pečlivě monitoruje pro případ, že by se situace vymkla kontrole. „Na druhou stranu, hladina jezera je stále pokryta ptactvem, které je živé a zdravé. Život jde dál,“ dodal Paugh s tím, že tyto přirozené tragédie živočišné říše se prostě jednou za čas stávají.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Úřady musely v sobotu kvůli lesnímu požáru na řeckém ostrově Samos dočasně evakuovat na tisíc lidí z pěti hotelů. Několik desítek lidí musela odvést pobřežní stráž z pláží, protože je na pobřeží uvěznil hustý kouř, uvedla agentura DPA.
V Řecku kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí a silnému větru vypukla za víkend asi padesátka požárů, se kterou se potýkalo na 700 hasičů. Požárníci museli bojovat s plameny na ostrově Korfu, v centrálním Řecku či na Peloponéském poloostrově. Tam policie v neděli zadržela dva muže, které obvinila ze založení celkem čtyř požárů. Prvního z nich podezírá, že v sobotu brzy ráno zapálil les. Druhý z nich podle ní zažehl tři požáry, jeden minulou neděli a dva tuto sobotu, napsala AP. Motiv jejich činu neuvádí.
Úřady na tento víkend vyhlásily druhé nejvyšší varování před lesními požáry, riziko přitom stále přetrvává.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Požáry sužovaná Amazonie je domovem 10 procent všech živočišných druhů Země. Teď jsou ale v ohrožení. Odborníci se obávají celkové změny ekosystému pralesa. To pro některé druhy zvířat může mít katastrofální následky.
Požáry nejsou v letních měsících v Amazonii ničím výjimečným. Jejich počet a rozsah nicméně dramaticky narůstá. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) už tento rok eviduje na 77 000 požárů, meziročně jde o 85procentní nárůst. Více než polovina požárů zasáhla právě Amazonii, kde mají domov tisíce druhů savců, plazů, obojživelníků a ptáků.
V některých lesích jsou požáry nezbytné pro udržení zdravých ekosystémů. Tamní zvířata se s ohněm umí vypořádat, některé druhy jsou na něm dokonce závislé. Příkladem je datel černý, který sídlí ve vyhořelých stromech a živí se brouky parazitujícími na spálených dřevinách.
Amazonský deštný prales je však v tomto ohledu odlišný. Je tak bohatý a různorodý právě proto, že na jeho území k rozsáhlým požárům nedocházelo. Ohně někdy sice přirozeně vypuknou, ale jsou vždy v malém měřítku nízko u země. Navíc jsou zpravidla rychle uhašeny deštěm.
„V Amazonii není nic přizpůsobeno požáru,” cituje v této souvislosti časopis National Geographic Williama Magnussona, výzkumného pracovníka specializujícího se na monitorování biologické rozmanitosti v Národním institutu pro amazonský výzkum (INPA) v brazilském městě Manaus.
Letošní požáry situaci v amazonském pralese mění. V krátkodobém měřítku budou mít pravděpodobně na svědomí životy „obrovského množství divoké zvěře”, říká docent z Ohijské státní univerzity Mažeika Sullivan, který se účastnil terénních prací v kolumbijské části pralesa.
Obecně podle Sullivana platí, že uprostřed ohně mají zvířata omezené možnosti. Mohou se buď pokusit skrýt, například tím, že se zahrabou do díry, nebo utéct k vodě. Příčinou smrti je často kromě přímého kontaktu s ohněm také vdechnutí kouře, říká Sullivan. Docent současnou situaci v Amazonii přirovnává k rychlému boji. „Budete mít okamžitě vítěze a poražené,” říká Sullivan. „V systému, který není přizpůsoben ohni, bude mnohem více poražených než v jiných krajinách,” dodává.
Na otázku, zda některým druhům může nebývalý rozsah ohnivé zkázky přinést úplný zánik, nedávají vědci jednoznačnou odpověď. Podle Williama Magnussona je to těžké určit, jelikož Amazonie zatím nic podobného nezažila. Neexistují ani přesná data o tom, kolik druhů zvířat na místě žije a která jsou v ohrožení.
Podle Mažeika Sullivana budou pravděpodobně katastrofičtější dlouhodobé dopady letošní ekologické krize.
Změní se podle něho celý ekosystém hořících úseků pralesa. Například bude porušena klenba stromů bránící průchodu slunečních paprsků na zem. Tím se bude do pralesa dostávat větší množství tepla a změní se proudění energie v ekosystému. To může mít postupně dopad na celý potravní řetězec, říká Sullivan.
Přežití v transformovaném ekosystému bude velmi složité pro řadu živočišných druhů. Spousta obojživelníků má například texturovanou, maskovanou kůži, která připomíná kůru nebo listy stromů, čímž splývají s okolím. Najednou se ale nebudou moci skrýt.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Amazonský prales nadále sužují ničivé požáry. Brazilská vláda kvůli tomu čelí mezinárodnímu tlaku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil požáry za mezinárodní krizi a studentské hnutí Fridays For Future chystá demonstrace před brazilskými ambasádami po celém světě. V největším deštném pralese na světě letos vypukl rekordní počet požárů. Brazilská kosmická agentura jich v letošním roce zaznamenala o 84 procent více než loni. Podle americké vládní agentury NASA v Amazonii od počátku roku vzniklo již 72 tisíc požárů, což je nejvyšší číslo od začátku měření v roce 2013.
„Náš dům hoří. Doslova. Amazonie, plíce naší planety, které produkují 20 procent našeho kyslíku, hoří. Je to mezinárodní krize. Členové G7, uvidíme se za dva dny, abychom o tom naléhavě hovořili,“ uvedl na Twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron.
Obavy vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres. „Uprostřed klimatické krize si nemůžeme dovolit další škody na hlavním zdroji kyslíku a biodiversity,“ uvedl šéf OSN.
Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) zveřejnil tento týden data, podle nichž jen od minulého čtvrtka odhalily satelitní snímky 9507 nových lesních požárů, zejména v amazonském pralese. Federální prokuratura se rozhodla nárůst řádně prošetřit. Podle INPE za větší počet požárů nemůže jen sucho či klimatické změny, přispívá k nim i nelegální kácení a vypalování lesa za účelem získání zemědělské půdy.
Současný brazilský prezident je kritizován za to, že před ochranou přírody upřednostňuje ekonomické zájmy. Amazonský prales tak podle vědců začal s jeho nástupem mizet podstatně rychleji než doposud. Bolsonaro se mimo jiné chystá legalizovat těžbu nerostů v domorodých rezervacích v Amazonii.
Kvůli neekologické politice Bolsonarovy vlády tento měsíc oznámilo Německo, že v amazonské oblasti omezí financování ekologických projektů. Bolsonaro pak přes novináře vzkázal německé kancléřce Angele Merkelové, ať si své peníze nechá a použije je na zalesňování své země. Po Německu oznámilo zastavení financování nových projektů v Amazonii i Norsko, které už loni objem peněz omezilo.
Kvůli požárům ve státech Amazonas a Rondonia se v pondělí na hodinu zahalilo během dne do tmy město Sao Paulo, když tam silný vítr a studená fronta zanesly dým z lesních požárů. Od nich je přitom město vzdáleno přes 2700 kilometrů.
„Je to zkáza. Naším cílem je ochránit naše území, přírodu, stromy a zvířata. Za tenhle prales budu bojovat do poslední kapky krve,” řekl agentuře Reuters vůdce kmenu Raimundo Mura.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Britské úřady vydaly varování před cestami do egyptské Hurghady. V resortu Steigenberger Aqua Magic Hotel, kde loni zemřel manželský pár, se podle všeho nakazili další lidé bakteriemi E. coli nebo jinými obdobnými. Server The Scottish Sun hovoří až o 25 postižených turistech, přičemž nejmladším je ani ne roční dítě a nejstaršímu je 67.
Ve stejném hotelu přitom loni ze stejných důvodů zemřel britský manželský pár Cooperových. „Nedokážu si představit, čím musela jejich rodina projít. A přijde mi, jako by jejich smrt nic neznamenala a celá věc pokračuje dál,“ řekla pro server Mirror McCormicková. „Manželovi bylo tak špatně, že jsem si myslela, že také zemře. Býval v armádě a běhá triatlony, ale teď se ani nemohl zvednout z postele,“ dodala.
Servery zatím píšou o celkem 25 turistech, které nějaké střevní onemocnění postihlo. Inkubační doba se však pohybuje mezi třemi až pěti dny a symptomy, mezi něž patří průjem nebo bolest v oblasti břicha, se tak neprojeví hned. Úřady tak počítají, že se objeví ještě další případy onemocnění.
Hygienické stanice po celé Británii teď turisty vyzývají, aby okamžitě vyhledali lékařskou pomoc, pokud se u nich některý z příznaků projeví nebo se necítí dobře. „Lidé mohou být bakteriím vystaveni zejména při kontaktu s kontaminovanou vodou nebo syrovým či nedovařeným masem, s mlékem, ale i při styku s nakaženou osobou,“ uvedl lékař Robert Smith z velšské organizace Public Health Wales.
„E. coli je závažná bakteriální infekce, která způsobuje nepříjemné průjmové onemocnění, někdy i horečku,“ doplnil lékař. Nejvíce ohroženou skupinou jsou podle něj děti mladší pěti let nebo senioři.
Problémy jsou hlášeny i z jiného resortu v Hurghadě, pětihvězdičkového Jaz Aquamarine hotelu, kde minulý měsíc onemocněla skupina jedenácti Britů. Ti teď chtějí resort zažalovat.
Co dělat, abyste se vyhnuli nákaze E.coli
Bakterie se celým jménem nazývá Escherichia coli a běžně se vyskytuje ve střevní mikroflóře teplokrevných živočichů, včetně člověka. Přítomnost ve vodě či stravě je tak jasným indikátorem fekálního znečištění. Zatímco většina typů E.coli je neškodná, některé mohou způsobovat závažnou otravu jídlem či infekci. Před nakažením se lze chránit důkladným dodržováním hygieny a opatrností při konzumaci.
1) Ujistěte se, že je vaše jídlo řádně uvařené.
2) Nepijte kohoutkovou vodu a nepoužívejte led z kohoutkové vody vyrobený. Pokuste se vyhnout polykání vody při plavání.
3) Pokud trpíte průjmem a zvracením, doplňujte řádně tekutiny.
4) Vyhněte se přípravě nebo servírování jídla, pokud trpíte příznaky infekce nebo otravy jídlem.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
V Brazílii zuří 72 tisíc požárů, které likvidují amazonský deštný prales. Tamější Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) v zemi od čtvrtka identifikoval 9507 nových požárů, většinu z nich Amazonii. Jejich intenzitu a rozsáhlost dokládá i to, že dým ponořil v pondělí odpoledne město Sao Paulo do tmy, píše server BBC.
Jedno z největších měst světa je od amazonských pralesů vzdálené 2700 kilometrů. Obloha v náhle ztmavla kolem třetí hodiny odpoledne a tma trvala přes hodinu, napsal server BBC. „Bylo to, jako by se ze dne náhle stala noc. Bylo to ohromující,“ uvedl jeden z obyvatel Sao Paula.
Dým přivál vítr z tisíce kilometrů vzdálených států Rondônia, Acre, Mato Grosso a Mato Grosso do Sul podél hranic s Bolívií. V některých státech už je kvůli ohni dokonce vyhlášen stav nouze, píše BBC.
Satelitní data INPE potvrzují, že proti stejnému období loňského roku je to 83procentní nárůst požárů. Počet je podle úřadu nejvyšší od roku 2013.
Amazonský deštný prales přirozeně nehoří, musí se zapálit. Ohně využívají tamější zemědělci, aby rozšířili osevní plochy a pastviny, i když tato praktika je letos kvůli riziku rozšíření plamenů zakázána. Taktiku založení požáru využívají i firmy, které chtějí z prostor vyhnat domorodé obyvatelstvo a zahájit v lokalitě těžbu, píše server vox.com.
Amazonský deštný prales hraje klíčovou roli v pohlcování skleníkových plynů přispívajících ke změnám klimatu.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Vědci ve vzorcích vody ze Sargasového moře naměřili větší koncentraci plastového odpadu než v nechvalně proslulé Velké tichomořské odpadkové skvrně.
Bezmála 1300 kousků mikroplastů našli vědci z expedice Greenpeace ve vzorku vody ze Sargasového moře, napsala americká televize CNN. Její reportéři byli na palubě vědecké lodi. Kromě drobných částí plastu pluly na hladině moře také větší odpadky zamotané do hroznovice – chaluhy typické pro oblast Sargasového moře.
Moře bohaté na zmíněnou chaluhu bylo v minulosti domovem stovek druhý mořských živočichů, ekosystém byl důležitý zejména pro úhoře a mořské želvy. Jejich místo v trsech hroznovice ale zabraly ve většině případů právě odpadky.
Podle měření je Sargasové moře plasty více znečištěné než nechvalně proslulá Velká tichomořská odpadková skvrna, vědci vycházeli z údajů loňského měření v Tichém oceánu. Velká tichomořská odpadková skvrna je shlukem odpadků pětkrát větším než Francie, o kterém ochránci životního prostředí a média často v nadsázce hovoří jako o sedmém kontinentu.
Vědci z mise Greenpeace na základě zkoumání odebraných vzorků uvedli, že drtivá většina odpadu pochází z plastových výrobků na jedno použití. Zejména z lahví a sáčků. Mořské proudy nesou do Sargasového moře – jediného moře bez pevninského pobřeží – odpad od břehů západní Afriky a východního pobřeží Ameriky.
Podle CNN bylo dosud recyklováno pouze devět procent vyrobeného plastu, většina plastu naopak končí ve spalovnách a na skládkách. Podstatná část se ale dostane do řek a poté do oceánů. „Ryby nebo krevety kousky plastů pojídají a ty potom jíme my. Mikroplasty se pak dostávají i do našeho těla,“ řekla CNN mořská bioložka Celia Ojedaová. Mikroplasty vědci podle nedávno zveřejněných studií našli také na odlehlých místech mimo oceán – například ve sněhu v Arktidě nebo ve Skalistých horách ve Spojených státech
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Pokračující sucho a nedostatek srážek by v budoucnu mohly ovlivnit pokles českého HDP až o 1,6 procenta. Vědci z Centra pro vodu, půdu a krajinu při České zemědělské univerzitě vyčíslili, že ztráty kvůli suchu mohou činit až 80 miliard korun ročně.
Za posledních třicet let připravilo sucho dnešní státy Evropské unie o více než tři biliony korun. Španělsko přichází o tři procenta hrubého domácího produktu, Češi dopadnou jen o málo lépe: bez zásadních změn přijde roční ztráta 80 miliard (1,6 procenta HDP). Jsou ale i viditelnější ztráty než propad ekonomiky. Sucho bere Čechům jednu z nejoblíbenějších kratochvílí – z lesů zmizely houby a lesní plody v hodnotě čtyř miliard ročně. Málo prší, málo rostou.
„Je třeba si uvědomit, že naše odhady jsou minimum, které lze očekávat. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že nezapočítané další náklady sucha, jako jsou náklady na zdraví a životech obyvatel, škody na životním prostředí, vyplacené náhrady z pojištění často převyšují tato čísla,” vysvětlil ekonom z Centra pro vodu, půdu a krajinu Petr Procházka.
„My pracujeme s několika scénáři. Jeden počítá s úbytkem srážek o 25 procent, druhý s padesáti procenty. Produkční schopnost české ekonomiky klesne o 0,9 až 1,6 procenta. V těchto číslech ale nejsou například zahrnuty škody na životním prostředí,“ uvedl Procházka. Nejhorší scénář počítá s poklesem HDP o 4,8 procenta. Pro srovnání: divoký brexit sníží výkon české ekonomiky zhruba o 1,5 procenta.
„Kdyby existovaly cenné papíry na bázi teploty a srážek, vyplatilo by se jistě držet ty teplotní a rychle se zbavit těch srážkových, teplota totiž poroste a srážky budou naopak klesat,“ popsal burzovní terminologií Procházka.
„Můžeme se dostat do situace, kdy nebude Česko soběstačné z hlediska vodních zdrojů a budeme muset vodu dovážet, a to zřejmě z přímořských států, které ji budou odsolovat,“ upozorňuje Procházka.
Aby tomu naše země předešla, je potřeba naši krajinu na sucho připravit. „Náklady těchto opatření v krajině odhadujeme na 400 až 500 miliard korun. Rozložit by se to mohlo do 20 až 30 let, pak by to tedy vyšlo zhruba na 25 miliard korun ročně,“ vypočítává Petr Sklenička, rektor ČZU a hlavní koordinátor Centra pro vodu, půdu a krajinu. V současné době dává český stát na opatření proti suchu v krajině každý rok jen jednotky miliard korun.
Škody za sucho jen za loňský rok se vyšplhaly do miliard. Zemědělství tratilo 10 miliard korun, lesy 18 miliard – a to jen pokud jde o těžbu dřeva.
V jaké budoucnosti by k těmto scénářům mohlo dojít, vědci nechtěli predikovat. Podle Procházky by extrémní sucho muselo i nadále pokračovat, musely by poklesnout zásoby povrchových i podzemních vod. Rektor ČZU Petr Sklenička dnes uvedl, že klimatické změny jsou zatím rychlejší, než současná adaptační opatření, na nichž Česko pracuje.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Přes dvě desítky zraněných, z nichž čtyři utrpěli vážná poranění, chaos v dopravě, zrušené lety na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem a škody ve výši desítek milionů eur jsou výsledkem silné bouře, která v neděli postihla střední a jižní Německo. Problémy v dopravě přetrvávaly do pondělního rána, letiště ve Frankfurtu pozastavilo odbavování cestujících. Od neděle bylo zrušeno 41 letů, napsala agentura DPA. Nevyšly ani noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Nejvíce zraněných hlásí po bouři Hesensko. Úraz utrpělo 25 lidí. Zranil je většinou padající strom nebo větev. V Gelnhausenu spadl vyvrácený strom na jedoucí auto. Řidič utrpěl těžká zranění hlavy.
V Mainz-Ebersheimu byli dva lidé uvězněni pod padlým stromem, podle policie měli štěstí, vyvázli s lehkými zraněními. Podobné štěstí měl 34letý muž, na jehož stan v kempu v Gustavsburgu spadl 15 metrů vysoký strom. Muž vyvázl jen s lehčím zraněním.
Mnohé silnice jsou uzavřené a nefunguje železniční spojení. Přerušený provoz je na vytížené vlakové trase Mannheim a Frankfurt nad Mohanem, spojení je přerušené mezi Hesenskem a Bavorskem. Kvůli přerušenému vedení uvázly čtyři stovky cestujících ve vysokorychlostním vlaku ICE. „Vlak neměl elektřinu a zůstal stát na kolejích u města Roth,“ uvedl policejní mluvčí v pondělí ráno. Od půlnoci začali hasiči a policisté cestující postupně evakuovat. Podle vyjádření záchranářů šlo o obtížnou akci vzhledem ke komplikovanému terénu.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Nejhorší varianta vývoje života na Zemi počítá s tím, že lidé v příštích deseti letech neudělají pro ochranu klimatu zhola nic, napsali vědci do zprávy OSN.
Čerstvá zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu spadajícího pod Organizaci spojených národů popisuje dopady globálního oteplování a především to, jak se se zvyšující teplotou budou dopady zhoršovat. Některé z nich spolu úzce souvisí. Narůstající sucho a zvyšující se teplota například v některých regionech zvýší počet požárů, zatímco jiná místa ohrozí stoupající hladina oceánů v kombinaci s častějšími povodněmi.
Některé dopady zažíváme už dnes, jiné se budou dramaticky lišit podle toho, zda se nám podaří oteplování zmírnit, vysvětlují vědci. Přesná podoba globálního oteplování se tak podle nich předpovědět nedá. Zpráva ale obsahuje tři konkrétní příklady, jak by vývoj v příštích sto letech mohl probíhat.
A jaký je nejhorší z popsaných scénářů?
V následujících letech se sice některé státy pokusí produkci oxidu uhličitého snížit, tato snaha ale nebude příliš úspěšná. Skleníkový efekt se zhorší, ale extrémní výkyvy počasí dopadnou spíše na neobydlené oblasti, takže nevzbudí mnoho pozornosti. Některá města častěji potrápí vedra a v Alpách, Skalistých horách a Andách ubude sníh, o menších pohořích nemluvě.
V roce 2030 dosáhne oteplování hodnoty 1,5 stupně. Nepřijdou žádná mezinárodní opatření. Některá pobřeží zasáhnou přírodní katastrofy spojené se silnými tropickými bouřemi známými jako El Niño.
Ve třicátých letech se oteplení přiblíží 2 stupňům. Všechny kontinenty budou sužovat vlny veder. V tropických oblastech a asijských velkoměstech budou mít vedra smrtící efekt, a to zejména na ty nejchudší, kteří nemají prostředky se následkům extrémních teplot bránit. Sucho se rozšíří ze Středomoří, Střední Ameriky, Amazonie a jižní Austrálie do všech sousedních oblastí. Jihovýchodní Asii zasáhnou přívalové deště spojené se silnými záplavami. Mnoho ekosystémů zcela zanikne, například korálové útesy, mokřady a řada lesů napříč planetou. Amazonie bude čelit historickému suchu, umocněnému postupujícím kácením deštného pralesa. Hurikány a přívalové povodně zničí větší část Miami. Dvouleté sucho způsobí nejhorší neúrodu obilí v dějinách ve východní Evropě, Rusku a na Velkých pláních v USA. Cena potravin stoupne a s tím také počet lidí, kteří nebudou mít dost peněz na jídlo. Rozšíří se chudoba a nedostatek jídla v mnoha částech světa a klesne doba dožití. Tím pádem narostou nepokoje. Nejhůře postižené země budou politicky nestabilní, protože státy přestanou plnit svoje základní funkce.
Země produkující největší množství oxidu uhličitého se pokusí rychle prosadit plán na výsadbu stromů, které by oxid uhličitý z atmosféry zachytily. V tuto chvíli nastoupí obrovské investice do obnovitelných zdrojů. Ovšem pozdě a nekoordinovaně, takže neefektivně. Ceny energií vzrostou, protože se zvýší poptávka a bude chybět infrastruktura k novým zdrojům. Tudíž přijdou rozsáhlé výpadky elektřiny.
Některé státy navrhnou snížit dopady slunečního záření rozprášením tisíce tun aerosolu síry, to ale vzbudí obrovské obavy z nejrůznějších negativních dopadů. Globální i lokální oteplování poroste stále rychlejším tempem, zatímco mezinárodní debaty o řešení krize se teprve rozjedou.
V roce 2100 dosáhne podle černého scénáře oteplení hodnoty 3 stupňů a dál roste. Produkce oxidu uhličitého se sice sníží, ale vyrovnaného stavu se zatím nepodaří dosáhnout. Obrovské množství oxidu uhličitého v atmosféře se navíc bude rozkládat ještě mnoho dalších let. Svět tak, jak jsme ho znali z roku 2020, už nebude existovat. Průměrná doba života bude kratší, efektivita venkovní práce nižší, v mnoha oblastech kvůli vedrům dramaticky klesne kvalita života. Sucho sníží úrodnost půdy, čímž se v některých oblastech zemědělství stane ekonomicky neudržitelným, takže naroste chudoba a nezaměstnanost. Následovat bude řada válečných konfliktů.
Mnoho ekosystémů bude nenávratně poškozeno, mnoho živočišných a rostlinných druhů vyhyne, lesy poničí rozsáhlé požáry. Život přírodních kmenů se stane neudržitelným. Led na pólech bude odtávat stále rychleji, takže některé ostrovní národy budou kvůli zvýšené hladině oceánů hledat útočiště u stále rozhádanějšího mezinárodního společenství. Ekonomické ztráty, způsobené klimatickými dopady, politickou nestabilitou a zničenými ekosystémy, budou drtivé.
Poslední zprávu o dopadech globálního oteplování na život na Zemi představili vědci osmého srpna v Ženevě v rámci Mezivládního panelu pro klimatickou změnu. Dosavadní oteplení o jeden stupeň Celsia oproti době před průmyslovou revolucí má podle odborníků mnoho negativních dopadů už dnes. Klíčové podle nich bude, zda se nám v průběhu příštích let podaří udržet oteplování na hranici 1,5 stupně, jak k tomu vyzývá Pařížská dohoda z roku 2015.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Zcela ochromená doprava, přerušené trajekty, zaplavené obchody, řidiči uvízlí s vozy na silnicích. Tak vypadá situace v Istanbulu, píše deník Hurriyet. Voda zaplavila dokonce i Velký bazar, nejnavštěvovanější krytý trh na světě. Voda sahá lidem po pás a je pokrytá plavajícím zbožím. Zatím zprávy hovoří o jedné oběti.
Záplavy mají na svědomí lijáky, které oblast postihly. Od pátečního večera spadlo 114 mm srážek, uvedl istanbulský guvernér Ali Yerlikaya.
Zemřel nejméně jeden člověk. Jeho tělo bylo nalezeno v zatopeném podchodu nedaleko mostu Unkapanı, napsal list Hurriyet.
Kancelář guvernéra také uvedla, že vydatně pršet by mělo celou noc na neděli.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Španělští hasiči bojují s dalším lesním požárem na ostrově Gran Canaria, a to přesně v místech, kde se teprve v úterý podařilo zlikvidovat plameny, které během několika dní strávily na 1500 hektarů porostu. Kvůli ohni už úřady nařídily evakuace, ty se však zatím týkají jen odlehlých usedlostí a domů poblíž obcí Valleseco, Tejeda a Moya.
Místní samospráva oznámila, že nepřístupné je nyní oblíbené vyhlídkové místo Croix de Tejeda v centrální části ostrova a že evakuován musel být také blízký luxusní hotel. Neuvedla však, kolika lidí se evakuace týkala. Uzavřeno bylo rovněž několik místních silnic.
Požár se nyní šíří v téže oblasti, kde začalo hořet o minulém víkendu. Kvůli ohni se tehdy muselo evakuovat více než 1000 obyvatel z obcí Artenara, Tejeda a Gáldar. Na hašení se podílelo 600 lidí, v akci bylo i 11 vrtulníků a dvě letadla.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Mohutná hejna čítající přes 200 čápů se slétají v těchto dnech na střední Moravu, kde se na polích přemnožili hraboši. Velcí ptáci hlodavce chytají za pluhy přímo při orbě. Podle místopředsedy Moravskoslezského ornitologického spolku Jiřího Šafránka nebyla takto početná hejna zaznamenána již několik let.
Obrovská hejna zaznamenali ornitologové na Olomoucku, Přerovsku či Prostějovsku. Největší hejno s 246 čápy bílými bylo pozorováno u obce Kožušany-Tážaly, další nezvykle velké hejno s 202 jedinci se slétlo na pole u Vrbátek na Prostějovsku. „Běžně přitom bývá v hejnu kolem 20 až 30 čápů. Tak velká hejna jsme nezaznamenali opravdu hodně dlouho. Je to kvůli potravě, v hraboších našli vydatný zdroj potravy,“ uvedl Šafránek.
Ornitologové zaznamenali obrovská čapí hejna i na dalších lokalitách. Například u Olomouce čítalo 170 jedinců, v Krčmani na Olomoucku jich v hejnu dopočítali 98 kusů. V hojném počtu se vyskytují i v sousedním Zlínském kraji, například ve Věžkách na Kroměřížsku bylo spatřeno hejno s 80 kusy a v Holešově na Kroměřížsku s 64 jedinci.
Společně s čápy se na hraboší hostinu po orbě slétávají podle ornitologů v těchto dnech také volavky popelavé, čápi černí, kavky, rackové, káňata lesní, motáci pochopi a poštolky. „Někde dokonce i pustovky, motáci lužní a orli křiklaví,“ doplnil ornitolog.
Přemnožení hrabošů řeší zemědělci zhruba od poloviny července, kdy začaly žně, a to především kvůli škodám na plodinách. Odborníci situaci v některých lokalitách, kam patří právě i Olomoucký kraj, označili již dříve za neúnosnou. Za přemnožením hrabošů, který je jedním z nejhojnějších hlodavců v České republice, stojí mírná zima a dostatek potravy. Hraboš polní se podle vědců přemnožuje pravidelně ve dvou- až čtyřletých intervalech.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Mikroplasty se dostávají i na tak vzdálená místa, jako je Arktida, zjistili vědci, kteří zkoumali sníh nejen z této oblasti. Částečky umělých hmot menší než pět milimetrů jsou totiž nasávány do atmosféry, načež se dostanou i do těch nejodlehlejších regionů. Vědecký tým z německého Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum (AWI) tak dospěl k závěru, že vzduch je všude silně znečištěn mikroplasty. A do toho nečekaně taje Grónsko a Island…
Vědci z institutu AWI v Bremerhavenu zkoumali vzorky sněhu z německého souostroví Helgoland, z Bavorska, Brém, ze švýcarských Alp a z Arktidy.
Mikroplasty odborníci objevili v téměř všech vzorcích. Jejich obsah ve sněhu sebraném na Arktidě byl sice menší než v tom z Evropy, i tak byl ale podle jejich vyjádření „podstatný“, v průměru to bylo 1760 částic na jeden litr vody.
Nejvíce se jich nacházelo ve sněhu, který spadl vedle silnice na bavorském venkově. V litru vody, která vznikla jeho rozpuštěním, badatelé našli 154 tisíc částeček. Byly to kousíčky laků, nitrilkaučuku a polyamidu.
Jiná letos zveřejněná studie navíc odhalila, že průměrný člověk sní nejméně 50 000 částic mikroplastů ročně, stejné množství rovněž i vdechne.
Samotná arktická oblast přináší i jiná překvapení. Na začátku srpna například dorazila i do Grónska vlna veder. Zrychlila na daném ostrově tání ledu, kterého tam navíc za poslední měsíce ubyly desítky miliard tun.
V této souvislosti je třeba ještě připomenout kdysi 16 km² rozlehlý islandský ledovec Okjökull (zkráceně Ok), který byl již v roce 2014 prohlášen za zaniklý – byl už příliš malý. V neděli 18. srpna tam vědci plánují umístit pamětní desku, na které bude: „Ok je prvním islandským ledovcem, který přišel o status ledovce. V dalších 200 letech čekáme, že všechny ledovce potká stejný osud. Tento pomník připomíná, že víme, co se děje a co je třeba udělat. Jen vy víte, jestli jsme to udělali.”
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Totální dopravní chaos, evakuace více než půl milionu lidí a několik zraněných má v Japonsku na svědomí bouře Krosa, která zemi zasáhla. Živel sice nedosáhl síly tajfunu, ale provází ho vítr, který v nárazech dosahuje rychlosti 160 km/h, a také prudké lijáky, píše agentura DPA.
Úřady doporučily, aby se evakuovalo kolem 550 tisíc lidí z obav před sesuvy půdy a záplavami. Japonská agentura pro boj s požáry a mimořádnými situacemi popsala případ skupiny 18 lidí, kde byly i děti, která během grilování uvízla v jedné z oblastí, kde velmi rychle vystoupala hladina řeky. Skupinu se zatím podařilo pouze evakuovat do vyšších poloh.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Obyvatelé sibiřského městečka Verchojansk tvrdí, že se minulý pátek ráno probudili do úplné tmy, ač Slunce zde touto dobou vychází kolem čtvrté hodiny ráno. Tma prý trvala několik hodin, informoval o tom list Siberian Times.
„To je nějaká divná tradice, že pokaždé v srpnu nebo červenci vstáváme a panikaříme, že zase nevyšlo slunce?“ ptal se jeden z obyvatelů Verchojansku minulý pátek ráno. Něco podobného se tu prý stalo i vloni v létě.
Fotografie, které údajně pocházejí z Verchojansku v době pátečního „zatmění“, zveřejnil deník Siberian Times. Některé ukazují úplnou černotu, na jiných je patrné, že ve městě byla kvůli mlze a dýmu velmi špatná viditelnost.
Šero trvalo asi do osmé hodiny ranní na území zhruba o rozloze Itálie.
Experti přisuzují tmu souběhu dvou událostí. Tou první je hustá oblačnost, tou druhou pak rozsáhlé požáry v sibiřské tajze. Dým z nich už tak potemnělou oblohu ještě více ztmavil a výrazně zhoršil viditelnost.
„Mračna byla hustá, jak jen mohla být. K tomu přidejte srážky a kouř z lesních požárů,“ uvedl pro televizní kanál Yakutia-24 Jevgenij Tiškovec z meteorologické stanice Fobos. Stanice naměřila v oblasti vysoké množství oxidu uhelnatého – 7,19 miligramu na metr krychlový (přičemž povolené maximum je 5 miligramů na metr krychlový).
Letošní lesní požár na Sibiři se rozsahem vymyká. Hořet začalo v druhé polovině července a navzdory snahám hasičů a dalších bezpečnostních složek se území zasažené ohněm stále rozrůstá.
Jedinou nadějí zůstávají vydatné deště, v které experti doufají. Oheň podle organizace Greenpeace zasáhl už území o rozloze 4,5 milionu hektarů, ruské úřady hovoří o ploše 2,3 milionu hektarů.
Podobnou situaci zažili obyvatelé v Jakutské oblasti už minulý rok v červenci. Tehdy se údajně setmělo kolem jedenácté hodiny dopoledne a slunce opět vyšlo až kolem druhé hodiny.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Na Kanárských ostrovech se v sobotu rozpoutal požár. Hasičům se ho nedaří zpacifikovat, z domovů se musí evakuovat lidé.
Na populárním turistickém ostrově Gran Canaria probíhají masové evakuace kvůli požáru, který byl zřejmě způsoben páječkou. Podle místních médií od soboty, kdy požár vzplál, shořelo asi 1000 hektarů. To přinutilo k evakuaci 450 lidí z nedalekých menších měst Artenara, Tejeda a Galdar.
Evakuovaní lidé získali dočasné přístřeší v obecních budovách, jako jsou sportovní centra, školy a společenské haly.
„Požár v Artenaře se v noci dostal na druhý stupeň ohrožení. Pokračujeme v hašení ohně na Gran Canaria, který už zasáhl 900 hektarů,“ napsali místní hasiči na svůj twitterový účet v neděli dopoledne. Prezident ostrovů odpoledne číslo ještě o sto hektarů zvýšil. Dodali, že jsou situací ohromení a na uhašení požáru spolupracují s dalšími jednotkami hasičů.
„Ohrožení je stále velké, oheň už zasáhl 1000 hektarů a evakuace v některých částech ostrova pokračuje,“ řekl Torres médiím v neděli dopoledne.
Požár je dál viditelný na horizontu většiny ostrova a hasiči předpokládají, že se dál rozšíří do regionu Tejeda Basin a Pinar de Tamadaba.
Meteorologové navíc na pondělí předpovídají silné větry, vyhlásili kvůli nim druhý stupeň výstrahy. Hasiči předpokládají, že vítr boj s ohněm zkomplikuje.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Horké letní ulice a přetrvávající sucho velí změnit podobu měst. Model pro 21. století buduje Česká zemědělská univerzita.
Nad střechou se tetelí vzduch. Aby ne. Na přímém slunci se plech a krytina rozpálí klidně na 70 stupňů. Druhá část střechy ale zůstává chladná. Pokrývají ji totiž záhony a rostliny.
„Za slunečného dne se výrazně méně ohřívá. Rozdíl může být až 40 stupňů oproti klasické střešní krytině,“ vysvětluje přínosy jednoduché úpravy Vladimír Zdražil z Fakulty životního prostředí. Budova se navíc díky tomu méně ohřívá a minimálně v nejvyšším patře není potřeba tolik používat klimatizaci. Stejný efekt má vertikální zahrada, ta zakryje zase obvod stavby.
Zelená střecha a plášť budovy ale pomohou jen částečně a hlavně lokálně. Hydrolog Martin Hanel však vysvětluje, že cílem je zlepšit klima v celém městě a zvláště v jeho centru. Tam může totiž být až o sedm stupňů tepleji než na periferii.
Ani déšť nás v nejbližších letech tolik nezchladí. Projekce hydrologů ukazují, že sice spadne zhruba stejně vody, bouřek ale ubyde. Budou však o to intenzivnější.
„Je třeba se připravit na to, že budeme muset daleko častěji nárazově odvádět srážkovou vodu. V tom pomohou různé decentralizované systémy. Vodu tak budeme moct sbírat a uchovávat tam, kde spadne, a ideálně potom i zpětně využívat,“ říká Hanel.
„Při dešti dochází k vyplavování živin a voda i s nimi steče do jezírka. Vpravo je ale mokřadní část, která funguje jako kořenová čistírna. Na vstupu jsme třeba co se týká dusičnanů na 30 miligramech na litr, na odtoku se ale dostáváme někam ke 2 až 3 miligramům na litr,“ popisuje výsledky měření Zdražil. Kromě toho je kolem jezírka chladněji a dá se využít i v případě požáru jako doplňkový zdroj vody. Tuhle jeho funkci ale univerzita naštěstí nemusela zatím vyzkoušet.
S vodou se však dá hospodárně nakládat i v budovách. Sídlo fakulty tropického zemědělství, které se aktuálně staví, využije dešťové vody nejen jako závlahy pro zelené střechy, ale také na splachování.
„Budova fakulty je orientovaná na jih a má předsazenou fasádu. Je to spočítáno tak, že v létě nesvítí slunce přímo do kanceláří a lidé nezapínají tak často klimatizaci. Naopak v zimě slunce kanceláře vyhřívá a vypínáme topení,“ dodává Zdražil.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Stovky řeckých hasičů bojovaly s více než 50 lesními požáry, které v zemi propukly v důsledku teplého a větrného počasí. Největší požár zuřil nedaleko metropole Atény, napsala agentura AFP, podle níž mají nepříznivé povětrnostní podmínky v neděli pokračovat.
V terénu bylo v sobotu více než 450 požárníků a 23 letadel. Hořelo například u města Marathón nebo na ostrově Elafonisos, kde kvůli tomu museli evakuovat hotel a kemp. O žádných obětech nicméně média neinformovala.
Boj s plameny komplikuje počasí, v neděli by navíc v některých částech Řecka teploty měly šplhat až ke 40 stupňům Celsia, přičemž má nadále foukat prudký vítr. Šéf řecké civilní obrany Nikos Hardalias v pátek vyhlásil pro krizové složky zvýšený stupeň pohotovosti. Řecko podle něj v těchto dnech poprvé od roku 2012 čelí nebezpečné kombinaci vysokých teplot, silného větru a sucha.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Při záplavách a sesuvech půdy v jihoindických státech Kérala a Karnátaka zahynulo za poslední dny nejméně 100 lidí. Dalších 360 000 místních obyvatel muselo opustit své domovy a přesunout se do provizorních přístřešků. Bleskové záplavy a sesuvy oblast zasáhly po několika dnech přívalových dešťů.
Svazový stát Kérala hlásí od čtvrtka už 42 mrtvých a kolem 125 000 evakuovaných, nejméně 15 lidí se tam pohřešuje. V sousedním státě Karnátaka zahynulo nejméně 24 lidí a na 235 000 se jich musí přesouvat do bezpečnějších míst, uvedla indická zpravodajská agentura PTI. Oběti hlásí i státy Gudžarát a Maháráštra.
Úřady státu Kérala oznámily, že za poslední dva dny se tam objevilo zhruba 80 sesuvů půdy. Kvůli pokračujícím dešťům a špatnému počasí je v sedmi ze 14 okresů tohoto indického státu v platnosti vysoký stupeň nebezpečí.
Monzunové deště trápí jih Asie každoročně zhruba od června do září a způsobují tam záplavy. Loni zasáhly stát Kérala nejsilnější monzuny za desítky let, vyžádaly si přes 400 obětí a více než milion lidí nechaly bez střechy nad hlavou. O rok dříve zemřelo při monzunových záplavách v Bangladéši, Indii, Nepálu a Pákistánu přes 1300 lidí.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Nejméně 13 lidí v sobotu zemřelo, když pobřeží Číny zasáhl supertajfun Lekima. Dalších 16 lidí se pohřešuje, uvedla s odvoláním na čínskou státní televizi agentura AP. Kvůli silné bouři se zřítilo přes 200 domů a dalších 3200 jich bylo poškozeno.
Ještě před úderem tajfunu bylo evakuováno přes milion lidí, z toho 253 000 v Šanghaji. Zrušeno muselo být asi 2100 letů a některá vlaková spojení.
Tajfun udeřil na čínskou pevninu ráno místního času, provázel ho vítr o rychlosti až 187 kilometrů za hodinu. Bouře se teď přesouvá k severu a slábne, informovala čínská média.
Čínský národní meteorologický ústav označil tajfun za nejsilnější od roku 2014. Úřady uzavřely nádraží a podél toku řeky Jang-c’-ťiang zavedly protipovodňová opatření.
Na Tchaj-wanu musely být v pátek kvůli tajfunu zrušena letecká spojení, uzavřeny byly i školy a tržnice. Bez elektřiny se ocitlo na 40 000 domácností a zrušena byla i většina vlakových spojení na vysokorychlostní trati.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Velkou Británii postihl v pátek rozsáhlý výpadek proudu. Postiženy jím jsou nejen domácnosti, ale také doprava, vlaky mají zpoždění a v Londýně nefungují semafory, uvedla stanice BBC. Podle jejích zjištění jde o poruchu na rozvodné síti.
Páteční dopravní špičku v Londýně postihl nejen výpadek semaforů, ale také zastavené metro a vlaky. Tabule s odjezdy a příjezdy vlaků zčernaly či ukazovaly, že všechna spojení jsou zrušena.
Distribuční společnosti na jihovýchodě i jihozápadě Anglie, ve střední Anglii a ve Walesu uvedly, že jde „o velký výpadek“. Britská společnost Power Networks oznámila, že jde o „poruchu na národní rozvodné síti“.
Firma Network Rail oznámila, že se po „proudovém nárazu na národní síti“ zastavily všechny vlaky, ale dodávky opět fungují. Na dráze se však mají čekat zpoždění.
Cestující na letišti v Newcastlu uvedli, že proud vypadl na čtvrt hodiny. „Upadli jsme do tmy a lidé museli používat své telefony jako pochodně, aby viděli,“ řekl BBC 31letý Scott McKenzie.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Extrémní sucho panující v celé české přírodě přivedlo státní lesy a hasiče k ještě užší spolupráci. Vždyť jen ve státních lesích letos v prvních šesti měsících hořelo 150krát, dvakrát víc než loni. Oheň postihl 41 hektarů, škoda je odhadovaná na 4,2 milionu korun.
„Pro srovnání: za první půlrok 2018 hořelo na území spravovaném státním podnikem Lesy České republiky (LČR) 82krát, a to na 23 hektarech. Škoda dosáhla 2,3 milionu korun,“ uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová.
Žluté tabulky s unikátním kódem umísťují lesníci od roku 2016 na křižovatkách lesních cest, v horách i rozsáhlých lesích. Dnes je jich již více než dva a půl tisíce, nejvíce ve skalách na Náchodsku.
Na tabulkách jsou telefonní čísla tísňových linek. Body záchrany tak pomáhají návštěvníkům při nesnázích, díky nim se ale daří i lépe lokalizovat místo požáru.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Experti OSN vyzývají lidstvo k zásadní proměně chování a návyků.
V boji proti globálnímu oteplování už nestačí jen omezit emise oxidu uhličitého produkovaného v energetice či dopravě, potřeba je také snížit emise skleníkových plynů, které produkuje člověk v zemědělství a při dalším využívání půdy. Vyplývá to ze zprávy panelu OSN pro změny klimatu, která dnes byla zveřejněna v Ženevě. Vedle změn ve využívání půdy se v ní doporučuje také změna stravování, konkrétně snížení spotřeby masa. Ve zprávě Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), na níž se podílela stovka expertů z několika desítek zemí včetně České republiky, se také uvádí, že v následujících desetiletích se zvýší počet, intenzita i trvání veder i sucha nejen ve Středomoří. V řadě regionů se naopak dají čekat častější extrémní deště.
„Půda, kterou využíváme může nakrmit svět i při změnách klimatu a poskytnout biomasu pro obnovitelné zdroje energie. Je ale nutný včasný a důkladný zásah v několika oblastech,“ uvádí se v tiskové zprávě IPCC. Panel zveřejnil zprávu po týdenním zasedání v Ženevě, na němž Česko zastupoval klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz. Zemědělství, lesnictví a další využívání půdy se podle zprávy podílí na skleníkových plynech produkovaných člověkem 23 procenty. Podle zprávy IPCC je důležitý udržitelný způsob hospodaření s půdou, který má zahrnovat mimo jiné podporu zadržování vody v krajině i obnovu rašelinišť.
Například při výběru jídelníčku, kde by měly dostávat větší prostor potraviny méně náročné na vodu. Těmi jsou například obiloviny nebo ořechy, na opačném části spektra je maso. Extrémy počasí kvůli změnám klimatu totiž ovlivní produkci potravin. Snížení spotřeby masa má přispět k omezení množství metanu, který při trávení produkují hospodářská zvířata a který se rovněž podílí na skleníkovém efektu, a přispívá tak ke změně klimatu.
Velkým tématem je také plýtvání potravin. Podle zprávy se zkazí skoro třicet procent vypěstovaných potravin. Přitom přes 800 milionů lidí na planetě trpí hladem. „Zemědělství globálně spotřebovává 70 procent dostupných vodních zdrojů,“ dodává další pozoruhodný údaj zprávy Radim Tolasz z ČHMÚ, který je českým zástupcem v IPCC.
Desertifikace, tedy postupná přeměna úrodné půdy na poušť, podle zprávy postupuje v oblastech, kde žije asi 500 milionů lidí. Tyto oblasti jsou náchylnější ke klimatickým změnám a k extrémům počasí, jako jsou sucha, vlny veder či písečné bouře.
Zpráva také varuje, že extrémy počasí, na nichž se změny klimatu podílejí, ovlivní i produkci potravin. Proto je třeba změnit stravovací návyky i zamezit plýtvání a ničení potravin.
Snížení spotřeby masa má přispět k omezení množství metanu, který při trávení produkují hospodářská zvířata a který se rovněž podílí na skleníkovém efektu, a přispívá tak ke změně klimatu. Zpráva proto doporučuje zaměřit se ve stravování více na luštěniny, ovoce a zeleninu.
IPCC je mezivládní organizace OSN, která byla založena v roce 1988 s cílem objektivně a na základě vědeckých poznatků hodnotit klimatické změny a hledat možnosti, jak zmírnit jejich účinky na lidstvo či jak se těmto účinkům přizpůsobit. IPCC sídlí v Ženevě a v roce 2007 dostala spolu s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem Nobelovu cenu za mír.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Už plných šedesát let stoupají v české krajině stavy volně žijící zvěře, v posledních letech pak markantně. Nejvíce u černé zvěře, jak myslivci označují divoká prasata, ale i u spárkaté, kam patří jelen, daněk, jelen sika či muflon. Například ve východních Čechách v roce 2017 odstřelili divočáků dokonce 14x více, než je normovaný stav.
Mnozí odborníci tvrdí, že jde o horší kalamitu než kůrovec – přemnožená zvěř ničí nové stromky vysazené po kůrovcové kalamitě a brání tak obnově lesů.
„Černá zvěř je přemnožena na většině území republiky. Stavy ostatní spárkaté zvěře jsou vysoké na většině území, z toho v některých částech jde o lokální přemnožení,“ potvrdila mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová. Největší starosti s jelení a mufloní zvěří mají v Krušných horách, na Plzeňsku a na Karlovarsku pak s jelenem sika.
„Zvěř se sčítá jednou ročně, ale vzhledem k tomu, že jde o volně žijící živočichy, jsou přesná čísla těžko dosažitelná. Přesnějším ukazatelem, že zvěře přibývá, je výše odlovu,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Například jelenů bylo v roce 2017 odstřeleno téměř 29,8 tisíce, což je víc než o 6 tisíc více než pět let předtím. Podobně u černé zvěře, kde početní nárůst činí více než 44 tisíc kusů za posledních pět let a sto tisíc za posledních deset let.
Jen u některých druhů, například muflonů či srnce obecného, je výše lovu v posledních letech více méně vyrovnaná.
Například na území Královéhradeckého kraje podle statistiky vloni majitelé honiteb na jaře napočítali 3343 divočáků a naplánovali si odstřel 1738 kusů. Odstřeleno jich nakonec bylo více než čtyřikrát (!) tolik, přitom letos napočítali o pouhých 30 kusů černé zvěře méně než loni.
„Již sedm let se normovaný stav prasete divokého, což je číslo odvíjející se od rozlohy honiteb a zákonem daného optimálního počtu zvěře na něm, na území Královéhradeckého kraje pohybuje okolo 690 kusů. V roce 2017 zde však bylo odloveno 10 005 kusů a loni 7172 kusů černé zvěře,“ pokusil se numericky přiblížit, jak to je s přemnožením divočáků na východě Čech, krajský mluvčí Daniel Lechmann.
Vysoká škodí stromům čtyřmi způsoby, kterými jsou okus, ohryz, vytloukání a loupání.
„Nejlepším řešením, jak škodám předcházet, je snížit stavy zvěře,“ dodal Hovorka. Hlavní způsob, jak toho docílit, je lov.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Za zvýšený dlouhodobý výskyt průjmů u obyvatel Poličky mohly noroviry, které jsou rezistentní vůči běžnému množství chloru ve vodě. Odhalily to rozbory vody z místního vodovodu. Za několik posledních týdnů onemocnělo v Poličce průjmem několik desítek či stovek lidí. Přesná čísla hygienici nemají, neboť ne všichni byli u lékaře.
Již předběžné výsledky rozborů vzorků ukázaly zvýšený výskyt indikátorových bakterií fekálního původu, tedy bakterií vyskytujících se v zažívacím traktu lidí, Pokud se ve vzorku nacházejí tyto bakterie, je pak vysoce pravděpodobné, že jsou v něm i nebezpečné viry.
Nález norovirů posléze potvrdily i konečné výsledky rozborů.
„Je to jeden z nejinfekčnějších virů, naprosto běžně se vyskytující, který se přenáší kontaktem mezi lidmi i z kontaminovaných povrchů. Je nesmírně odolný, působí na něj jen vybrané dezinfekční prostředky s vysokým obsahem alkoholu,“ uvedl ředitel odboru obecné a komunální hygieny Krajské hygienické stanice v Pardubicích Jaroslav Říha.
Hygienická stanice doporučila lidem vodu určenou k přímé spotřebě převařovat, případně používat vodu balenou
. Noroviry měly na svědomí takzvanou dejvickou epidemii v roce 2015, kdy v Praze na přelomu května a června onemocnělo asi 11 000 lidí.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Turecko zasáhlo ve čtvrtek odpoledne zemětřesení o síle šesti stupňů. Epicentrum se nacházelo v okrese Bozkurt v provincii Denizli. Otřesy ovšem pocítili i lidé ve zhruba 185 kilometrů vzdáleném turistickém městě Antalya, napsala agentura DPA.
Lidi zachvátila panika a vybíhali na ulici. Informace o škodách, popřípadě obětech či zraněných zatím nejsou k dispozici, uvedla televize CNN Türk.
V Turecku jsou zemětřesení poměrně častá vzhledem k umístění země mezi arabskou a euroasijskou zemskou deskou.
V roce 1999 postihlo město Izmit nedaleko Istanbulu ničivé zemětřesení, které si v regionu vyžádalo přes 17 tisíc mrtvých. O střechu nad hlavou tehdy přišlo zhruba půl milionu lidí.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Jen za červenec letošního roku vykáceli v Brazílii 2 254 čtverečních kilometrů lesa. To jsou čtyři Prahy.
Amazonský deštný prales doslova mizí před očima. Brazilská kosmická agentura na základě satelitních snímků zjistila, že deforestace pralesa je letos výjimečně mohutná. Při porovnání údajů o kácení lesa z července minulého a letošního roku vyšlo najevo, že Brazílie v uplynulém měsíci vykácela o 278 procent lesní plochy více než ve stejném časovém období v roce 2018. Informoval o tom web německé televize Deutsche Welle. Brazilská kosmická agentura dodala, že se jedná o nejvyšší čísla od roku 2014, kdy agentura začala shromažďovat data. Vykácená plocha za letošní červenec je dvakrát větší než rozloha Los Angeles, uvedl vědecký web Live Science. Anebo také více než čtyři česká hlavní města. Amazonský deštný prales momentálně zabírá plochu pěti a půl milionu čtverečních kilometrů (přibližná rozloha Mexika).
„Snaží se nám násilím vnutit svoji agendu ničení, nulové regulace a naprostého despektu k institucím a vědě,“ řekl pro Deutsche Welle Malu Ribeiro z organizace SOS Mata Atlântica, která se zabývá deforestací brazilských lesů.
Amazonský deštný prales se rozkládá na území devíti států, šedesát procent lesní plochy náleží Brazílii. Prales ročně pojme přibližně dvě miliardy tun oxidu uhličitého a vyrobí pětinu produkce kyslíku na Zemi.
Bolsonaro během prezidentské kampaně slíbil, že zajistí farmářským a těžařským komunitám, aby mohly pro své zájmy využít půdu právě v oblasti amazonského deštného pralesa. Jeho slova mu přinesla podporu u vlivné zemědělské lobby, která mu v minulém roce pomohla ke zvolení do prezidentského úřadu.
V nedávné době byl Bolsonaro rovněž kritizován, že umožňuje zemědělcům používat vysoké množství pesticidů. Podle organizace Greenpeace je v Brazílii možné využívat více než 1 200 druhů pesticidů včetně těch, které jsou například v Evropské unii zakázané.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Severovýchodní část ostrova Tchaj-wan postihlo v půl šesté ráno tamního času zemětřesení o síle 6 stupňů Richterovy škály, které způsobilo menší škody a vyžádalo si jednu oběť. Další škody pravděpodobně napáchá silný tajfun Lekima, který dnes Tchaj-wan zasáhne.
Při zemětřesení přišla o život šedesátiletá žena, na kterou spadla skříň. Otřesy přerušily dodávku elektřiny asi do deseti tisíc domácností. Zemětřesení také na některých místech poškodilo plynové a vodovodní potrubí.
Jenže ostrov se ani nestačí vzpamatovat a už ho čeká další pohroma. Blíží se tajfun Lekima. Ten provází vítr o rychlosti až 227 kilometrů v hodině. Podle meteorologického úřadu hrozí silné deště, sesuvy půdy a na severním pobřeží ostrova i vysoké vlny.
V souvislosti s blížícím se tajfunem vydal meteorologický úřad varování před větrem a silným deštěm pro oblast hlavního města Tchaj-pej a jeho okolí. V horách severní části ostrova může podle meteorologů napršet až 900 milimetrů srážek.
Do bezpečí bylo podle agentury Reuters kvůli blížícímu se tajfunu evakuováno asi 1 500 lidí. Během víkendu by měl tajfun Lekima zasáhnout také Čínu, a to v oblasti východočínského města Šanghaj.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Psychické problémy, změny v imunitním systému lidí, nekvalitní spánek, agresivita nebo výskyt rostlin, které před desítkami let byly jen ve Středomoří. Několik příkladů, na kterých Blahoslav Maršálek z Botanického ústavu AV ČR ukazuje, že klimatická změna není hrozba vzdálená desítky nebo stovky let.
Evropští vědci ze 27 států přišli s alarmující zprávou o vlivech klimatické změny a oteplování na zdraví obyvatel starého kontinentu. Podle Blahoslava Maršálka, který se na ní podílel, šedesátistránkový dokument Expertní rady evropských akademií (EASAC) vznikl jako „koncentrát“ několika tisíc publikací. Zapůsobit má jako „budíček“. Především pro politiky.
„Dostali jsme se do klíčových desetiletí. Před 150 lety jsme neměli spalovací motory, nelétala letadla, nespálili jsme tolik uhlí, neměli jsme farmaka, pesticidy, estrogenní antikoncepci a toto všechno teď máme v povrchových vodách a v půdě. Když si váš dědeček dal krajíc chleba, měl jinou výživovou hodnotu, než má nyní,“ říká uznávaný český vědec.
„Nejen v Evropě, ale na celé planetě je naprosto kritická situace s vodou. Brutální sucho a tragické povodně, ale v souhrnu máme stále stejné množství vody, které spadne na povrch. Jen je úplně jinak distribuováno. Na to nepotřebujete mít sofistikované drahé přístroje a špičkové vzdělání v několika oborech. To vidí babička z horní dolní a chápe ty souvislosti mnohem lépe, než celá řada politiků.“
Český vědec připouští, že nemáme co do činění jen s globální změnou klimatu, ale taky se změnou myšlení a chování. A budeme si muset vybrat mezi našimi momentálními příjmy a tím, jestli naše děti budou vůbec mít další potomky.
„Nejen proto, aby naše děti měly pohyblivé spermie. Nemění se jen reprodukční systém, ale i imunitní systém. Není to jen globální změna klimatu, ale i toho, jak se chováme a co jíme. Je to otázka farmak a pesticidů a toxikologické souvislosti. Realitou 21. století je změna reprodukčního systému i imunitního systému, od stavu, kdy prakticky nereaguje až po neřízenou imunitní reakci, tedy alergie. Nemoci jako ADHD souvisí s chemickými látkami v životním prostředí,“ vysvětluje.
Podle Maršálka za 100 nebo 150 let možná civilizace nebude taková, jak ji známe dnes: „Jestliže neuděláme nic, což je taky možná strategie, tak obětujeme naše potomstvo.” Zdůrazňuje, že je v ohrožení lidstvo a nikoli planeta jako taková. „Homo sapiens to nepřežije, ale planeta ano.”
Myslí si ale, že lidstvo opakovaně ukázalo, že má vysokou schopnost se přizpůsobit. A líbí se mu představa designované šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové o dosažení „klimaticky neutrálního evropského kontinentu“ do roku 2050. To by podle profesora Maršálka znamenalo, že se nebudeme soustředit jen na snižování emisí oxidu uhličitého, ale i na přeměnu zemědělství a hospodaření s vodou.
Spolu se svými evropskými kolegy národním parlamentům a Evropské komisi mimo jiné radí, aby lidé nedopravovali potraviny přes celou planetu: „Najděte si svého zelináře nebo vinaře. Podpořte lokální produkci.“
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
V továrně na balenou vodu Berain v Rijádu to vypadá, že v bohaté Saúdské Arábii jen těžko někdo může pocítit žízeň. Na pásu jezdí naplněné plastové lahve, kterými se brzy zaplní regály v obchodech, a nádrže se plní podzemní vodou, přestože kolem se rozprostírá suchá a nehostinná krajina. „V Saúdské Arábii máme hodně zásob a v této oblasti nemáme žádný problém,“ tvrdí reportérům britského deníku The Guardian manažer fabriky Ahmed Safar Al Asmari. Pravdu ale nemá. Zásoby naopak dramaticky rychle ubývají.
V Saúdské Arábii prší zřídka a odhadem 98 procent veškeré sladké vody tvoří podzemní voda. Ta, kterou odvádí například továrna Berain. Už před třemi roky varovali odborníci z Univerzity krále Faisala, že zásoby vody budou stačit saúdskému království jen na třináct let.
Jenže stát dál prosperuje, rozšiřuje nová města, staví mrakodrapy. A pozornost soustředí raději na jinou tekutinou, které má pořád dost.
Saúdská Arábie je ale hlavně poušť. V celé zemi není jediný stálý vodní tok. Přesto si rozkvět království a jeho populace žádal i rozvoj zemědělství. Zavlažovací kanály začaly měnit poušť v pole obilovin, jejichž pěstování je náročné na vodu.
Její průměrná spotřeba na jednu osobu je v Saúdské Arábii dvojnásobně vyšší než celosvětový průměr. Každý den jeden obyvatel spotřebuje 263 litrů vody.
Špatné hospodaření se zdroji spodní vody vede k jejímu vyčerpávání. Voda, respektive její nedostatek, může podle deníku Guardian zničit to, co pomohla vybudovat ropa.
„Den nula“
Není to ovšem jen problém Saúdské Arábie. Vody ubývá po celém světě, zatímco poptávka po ní roste. Více než miliardě lidí hrozí, že voda jim jednou dojde.
Tomuto stavu se říká Den nula a nejblíž se k němu dostalo loni v létě Kapské Město. Přísnými vyhláškami a drastickým šetřením vody se den, kdy se obyvatelé města ocitnou na suchu, podařilo oddálit.
Institut světových zdrojů (WRI) sestavil žebříček zemí trpících největším nedostatkem vody. Na prvních 17 příčkách se umístily státy, ve kterých zemědělství, průmysl a města vyčerpají každoročně přes 80 procent svých sladkovodních zásob na rok. V dalších je to 40 procent.
Většina z těchto zemí se nachází na Blízkém východě a v severní Africe. Indie se umístila na 13. místě, ale jde o druhou nejlidnatější zemi světa. Letos v červnu vyschlo 65 procent veškerých vodních zásobáren. Ve městě Čennaí na jihu země se kvůli nedostatku vody úplně zastavil život. Zavíraly hotely a restaurace, lidé nechodili do práce a děti do školy. Přes 200 dní nepršelo a přehrada Chembarambakkam, která je hlavním zdrojem pitné vody pro sedm milionů obyvatel, úplně vyschla. Rok předtím navíc byla slabá monzunová sezona. Lidé dostávali příděly vody z cisteren, které se do města dovážely z jiných oblastí.
„Čelíme globální vodní krizi,“ vysvětlila zprávu WRI jeho globální ředitelka Betsy Ottová. „Naše populace i ekonomiky rostou a vyžadují více vody. Naše zdroje jsou však ohroženy změnou klimatu, plýtváním vody a znečišťováním,“ varovala.
Zdroj: www.zpravy.aktualne.cz
• • • • •
Krkonošské louky začíná zamořovat Lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus). Tato okrasná rostlina původem ze Severní Ameriky se ze zahrádek přesouvá do hor a vytlačuje odtamtud ostatní vegetaci, varovala správa Krkonošského národního parku (KRNAP).
„Kvete od června a její bohatá květenství plodí velké množství semen s vysokou klíčivostí. Dospělé rostliny jsou mohutného vzrůstu a pod nimi nic jiného růst nemůže,” popsali správci parku důvody, proč je rostlina rizikem pro ostatní druhy na krkonošských loukách.
Problémem je i to, že rostliny dokážou v symbióze s hlízkovými bakteriemi obohacovat půdu o dusík, čímž se mění výživové poměry v půdě, které vyhovují toliko rumištním druhům rostlin, jako jsou například kopřivy.
Pokud by lupiny vytlačily z horských luk tradiční druhy, mělo by to vliv na celý ekosystém. Louky by navíc nebyly vhodné ani na pastvu či senoseč, neboť lupina je jedovatá a obsah alkaloidů může dosahovat až 2,5 procenta.
„Jedovatá dávka pro ovci je 500 gramů natě nebo 100 gramů semen. Otrava způsobuje poškození jater a nervového systému, srdce a ledvin,” připomněl KRNAP, který žádá hospodáře a vlastníky luk, aby sečí omezili další rozšiřování lupiny.
Nedoporučuje se naopak trhat odkvetlou rostlinu se zralými semeny, aby nedošlo k dalšímu rozšíření.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Za poslední století roztála polovina alpských ledovců, z toho 70 procent za posledních 30 let, řekl v rozhovoru s agenturou ANSA italský glaciolog Renato Colucci. Ledovce ve výšce nižší než 3500 metrů podle něj zmizí do 20 až 30 let. „Průměrné teploty za posledních patnáct let jejich přetrvání pod touto hranicí neumožní,“ tvrdí odborník.
„Sondy do ledovců v Grónsku a v Antarktiděprozrazují, že za posledních sto let přibýval oxid uhličitý v atmosféře stokrát rychleji než v jakémkoli jiném období za posledních 800 tisíc let,“ uvedl glaciolog. „Odpovědnost lze přisoudit pouze činnosti člověka,“ myslí si.
„Od poloviny 80. let se zvyšují teploty. Až do té doby zůstával v létě, a to i ve výškách pod 3000 metry, na ledovci sníh, který led chránil a zároveň se z něj utvářela další (ledová) vrstva,“ vysvětluje Colucci.
„Dnes ovšem v létě často vidíme, že sněhová pokrývka mizí. Led zůstává odkrytý slunci a taje,“ dodává.
Italský vědec má za to, že pokud se globální oteplování do několika desetiletí nezastaví, mohly by jednou provždy zmizet ledovce ve východních a středních Alpách.
Tání ledovců se netýká pouze Alp, nýbrž všech horských pásem světa, od And po Himálaj, obou pólů i arktické tundry, připomíná Colucci. „Země jako Peru, Chile a Indie se ohledně zásobování vodou spoléhají na horské ledovce a mohly by se dočkat problémů,“ upozornil.
„Rozpuštění ledovců na pólech by mohlo vést k zatopení ostrovů a pobřežních oblastí. Jen samotné Grónsko – bez uvážení všech dalších zdrojů – by přispělo ke zvednutí hladiny moře o pět až 30 centimetrů,“ uvádí příklad italský vědec.
„Tání permafrostu (zmrzlé půdy v polárních oblastech) může uvolnit nezměrné množství metanu, který výrazně přispívá ke skleníkovému efektu,“ řekl Colucci.
Zdroj: zpravy.aktualne.cz
• • • • •
Klima se chová jako bestie, která reaguje na každé šťouchnutí. Češi se jeho nálad začínají bát a vyhlašují stav nouze, ale nechtějí si připlatit za ekologická řešení.
Takže co je to klimatická nouze? A co znamená spojení „klimatický uprchlík“? Opravdoví „klimatičtí uprchlíci“, tedy lidé prchající před mořem, které si odnáší jejich domy zděděné po předcích, si ve skutečnosti právě v tuto chvíli balí na pobřeží americké Lousiany. Mexický záliv si tam v posledních letech ukrajuje z pevniny každou hodinu plochu o velikosti fotbalového hřiště. „Ono se řekne necelý stupeň. Teď víme, co jeden stupeň znamená,“ řekl k tomu Peter Stott z Univerzity v Exeteru.
Praha si na šumění moře ještě počká, prozatím se pyšní titulem „tepelný ostrov“, což značí enklávu horka v chladnějším okolí. Zatímco celá planeta se ohřála za 150 let o 0,85 až 0,90 stupně, Praha 1 nebo Praha 7 zaznamenaly vzestup teploty o 1,6 stupně – a to nikoli od předindustriálních dob, nýbrž od roku 1970. Své klimatické uprchlíky má Praha též, byť zatím jen dobrovolné – starší lidé se v létě před vlny veder stěhují na venkov. Co je to tedy stav klimatické nouze a má vůbec smysl jej vyhlašovat?
Výraz „Climate Emergency“ má původ v Austrálii a do roku 2018 „stav nouze“ (německy Klimanotstand) vyhlásilo přes tisíc obcí a měst po světě, několik kantonů ve Švýcarsku a dva celé státy – Irsko a Británie. Znamená asi tolik: Klimatické změny hrozí do poloviny století způsobit nevratné změny, naše dosavadní opatření proti nim nejsou dostatečná a jiný název než „nouze“ nás k větší aktivitě nepobízí. Když se státní orgány nedokážou rozhoupat, je třeba učinit alespoň symbolické gesto a začít u sebe a na nejnižší úrovni obce.
Je ovšem pravda, že naprostá většina rezolucí o klimatické nouzi zůstává v obecné rovině. Zastupitelstva se většinou zavážou, že budou při výběrových řízeních přihlížet na ekologickou udržitelnost projektů.
Česko se podle výzkumu Masarykovy univerzity v Brně vyznačuje několika specifiky, která podobné aktivity tlumí. Změnou klimatu jsou znepokojeni podobně jako jejich sousedé, avšak za prioritní problém považují sucho, emise skleníkových plynů je moc nevzrušují. „Češi mají velmi rádi přírodu, sympatizují s její ochranou, mají k ní silný romantický až platonický vztah. Současně jsou však plni skepse, že by na neutěšeném stavu mohli sami něco výrazně změnit,“ říká spoluautor výzkumu a sociální psycholog Jan Krajhanzl.
Dlouhodobě znejistit českou veřejnost o podílu člověka na klimatických změnách se před deseti lety povedlo exprezidentu Václavu Klausovi,“ říká Petr Vidomus, sociolog a autor knihy Oteplí se a bude líp.
Většina spoluobčanů se nejvíc obává imaginárních teroristů. Palčivé sucho a globální oteplování vnímají jako oddělený problém, snižování emisí podle nich závisí hlavně na „největších znečišťovatelích kdesi v zámoří“ (přitom ČR se při přepočtu emisí na jednoho obyvatele řadí mezi největší znečišťovatele světa).
1. JAK SI VĚDCI MOHOU BÝT TAK JISTI?
Přímou souvislost mezi množstvím skleníkových plynů v atmosféře a rychlostí oteplování a s tím související extrémní výkyvy počasí zmiňuje dlouhodobě 97 procent všech aktivně publikujících klimatologů na celém světě. Potíž je samozřejmě v tom, že věda je příliš složitá, a popírání jejích závěrů naopak velmi jednoduché. Lidé většinou nemají problém přijmout závěry komplexních výpočtů, aniž by jim porozuměli. Tedy až na výjimky, kdy se kvůli těmto nesrozumitelným závěrům mají něčeho zříci nebo sáhnout do vlastní peněženky.
2. CO JE SKLENÍKOVÝ EFEKT?
Fenomén byl popsán již v 19. století, kdy se odraz slunečního záření od vrchních vrstev v atmosféře jevil fyzikům jako skleník. Ve skutečnosti ani tak moc jako skleník, který hlavně zadržuje proudění vzduchu, nefunguje. Funguje tak, že asi třetinu energie od Slunce zemský povrch a oblačnost odrazí, dvě třetiny pohltí oceány a půda. Část tepla se ve formě infračerveného záření vrací zpět do atmosféry, kde ji zachytí skleníkové plyny (vodní páry, CO2, CH4 – metan a CFC – chlor-fluorované uhlovodíky) a vyzařují dále vzhůru do stran i zpět k Zemi.
3. JAK FUNGUJE OTEPLOVÁNÍ?
Klimatická změna je kaskádou mnoha jevů, jimž se někdy říká „feedbacks“ (zpětné vazby). Špatně se měří i vysvětlují, čímž jsou pro laickou veřejnost nesrozumitelné. V základu platí, že teplo je akumulováno z více než 90 procent v oceánech (půda ho zadrží jen kolem dvou procent), ty se více odpařují a tvoří mraky, které dále zadržují teplo – vodní pára je nejrozšířenějším skleníkovým plynem. Oceány rovněž pohltily obrovské množství námi vyprodukovaného CO2 (na jehož úkor umírají korály), jejich absorbční kapacita však rychle klesá. Tání ledovců snižuje odraz energie do vesmíru, roztátá voda tvoří temné masy, které jako asfalt v létě absorbují více tepla a dále přispívají k tání ledovcového štítu. Odlesňování (deforestrace) naopak odraz světla zvyšuje (také oxid siřičitý a další částice zvyšují reflexívnost atmosféry), tento nepatrný benefit je však těžce vykoupen – nižším pohlcováním CO2 z atmosféry do stromů a rychlejším odpařováním spodní vody. Teplé oceány a mraky jsou jako zesilovač, tání ledu jako zpětná vazba – klimatická změna se chová jako porouchaný aparát při zvukové zkoušce před koncertem. Klimatolog Wallace Broeker jako klíčovou vlastnost klimatu vypíchl jeho nestálost. „Paleoklimatické doklady na nás křičí, že klima se vůbec nechová stabilizačně, naopak je to popudlivá bestie, která reaguje přehnaně i na sebemenší šťouchnutí.“
4. JE OTEPLOVÁNÍ URGENTNÍ PROBLÉM?
Spojení klimatická změna je jako problém často doprovázena přívlastkem „urgentní“, ale není to přesný výraz. Přiléhavější by však byl výraz „kolosální problém“.
5. JAKÁ BUDE TEPLOTA V ROCE 2100?
To je klíčová otázka. Nejčastěji bývá kvantifikována tak, že při maximálním snižování emisí (koncentrace CO2 stoupne ze současných 410 ppm na cca 450 ppm) bude o 2 stupně Celsia vyšší než před rokem 1900 (dnes je vyšší o 0,9 stupně). Při scénáři „jedeme dál, jako by se nic nedělo“ překročí koncentrace do konce století 600 ppm a můžeme prý čekat oteplení o 7 a více stupňů. Body „bez návratu“ jsou v tomto století následující – kolaps Západoantarktického příkrovu, ztráta ledového příkrovu nad Grónskem, kolaps Východoantarktického příkrovu. Antarktida, kde je deponováno přes 90 procent ledu planety, nyní ztrácí led rychlostí 160 krychlových kilometrů ročně (na jižním pólu se oteplilo jen o půl stupně), Grónsko ztrácí 375 krychlových kilometrů (už na něm roztály 4 tisíce kilometrů čtverečních). Klimatologové fixují od počátku pozornost na údaj 2 stupně (tedy od 19. století do roku 2100), v takovém případě se grónský led (sám o sobě by zvedl hladinu oceánů asi o sedm metrů) dá ještě zachránit. Kolaps Západoantarktického příkrovu je podle převažujícího mínění už neodvratitelný. Za nejpravděpodobnější scénář se nyní považuje oteplení o tři stupně, které rozpustí i grónský led.
6. NELZE SI JEDNODUŠE ZVYKNOUT?
To je recept britských popíračů, z nichž nejslavnější je exministr financí Nigel Lawson: „Oteplení přinese mnoho dobrého. Ubude například smrtí z podchlazení.“ Odborníci nepopírají, že má pravdu – z pohledu Británie. Toho, co by přispělo k rychlé zkáze zbytku planety (totiž roztání permafrostu v Arktidě a následném uvolnění obrovských zásob zmrzlého metanu do atmosféry), si mohou třeba Britové, Skandinávci nebo Kanaďané docela užívat. Zvýší se jim úroda i druhová pestrost živočichů a ryb, užijí si delší léto. Češi mohou čekat v dnešních úrodných oblastech polopoušť a boj o vodu, přesto přežijí zúrodněním dosud nezemědělských oblastí a mohou se na změny klimatu adaptovat (možná i proto je příliš neznepokojují). Nejprve zmizí krátké přeháňky a vystřídají je dlouhá období sucha a srážek, vytratí se hmyz a uschnou smrkové lesy, přijdou stále teplejší zimy, budou se dále smazávat rozdíly mezi ročními obdobími a extrémní horka v létě se stanou normou. Jižní kouty planety se ovšem ponoří do pekla bídy a válek, které k hranicím Evropy vyženou rekordní masy imigrantů, takže se bude neustále řešit nějaké bezpečnostní riziko.
7. CO JE UHLÍKOVÁ DAŇ?
Hlavní trumf v rukávu makroekonomů v boji proti klimatickým změnám po zhroucení trhu s emisními povolenkami následkem finanční krize. Zatímco povolenka stojí v současnosti pouhých 27 eur, například švýcarské firmy platí za každou tunu vyprodukovaného CO2 skoro stovku a Švédi více než 130 eur. Obě země dnes produkují okolo šesti tun oxidu uhličitého na obyvatele, tedy polovinu toho, co Češi. Uhlíková daň dokáže na rozdíl od emisních povolenek a subvencování obnovitelných zdrojů jako jediný standardní ekonomický nástroj potrestat největší znečišťovatele.
8. JAK SE JEŠTĚ BRÁNIT?
Nyní máme též k dispozici technologii, které se říká stromy. Deforestrace se v posledních dekádách na růstu koncentrace oxidu uhličitého podílela téměř z jedné pětiny, opětným zalesněním si ten efekt planeta může částečně vzít zpět. Další možností jsou masívní investice do výzkumu. „Věda v posledních 30 letech zásadně transformovala telekomunikace. Podobnou revoluci nyní potřebujeme v energetice,“ napsal komentátor Financial Times Nick Butler v dopise Gretě Thunbergové, v níž jí poděkoval za kampaň Fridays for Future („zahanbila jste mou generaci“) a vyzval ji, ať nyní bojuje za zřízení fondu ve výši 10 miliard eur na podporu výzkumu. Energetický výzkum je v porovnání s lékařským podfinancován (v USA je to 6 miliard versus 30 miliard ročně). Např. Bill Gates vkládá největší naděje i peníze do výzkumu nových typů jaderných reaktorů a také umělé fotosyntézy, která se snaží napodobit tu rostlinnou a mění pomocí slunečního záření vodu a CO2 na karbohydráty a kyslík.
9. ZASTAVÍ OTEPLOVÁNÍ TECHNOLOGIE?
Existuje obor zvaný geoinženýrství. Jde o poměrně malou, špatně financovanou skupinu trochu posedlých jedinců, kteří se snaží vymyslet patent, jenž by problém smetl ze stolu jednou provždy. Ostatní vědci na ně koukají skrz prsty, ale to se možná brzy změní, protože některé jejich objevy jsou pozoruhodné. Je tu ještě jedno zajímavé řešení. K neutralizaci skleníkového efektu by ve skutečnosti stačilo „zachytit“ necelá dvě procenta slunečního záření dopadajícího na Zemi a nechat ho, ať se jednoduše odrazí zpět. Dokonce tu i známe postup – dělá to kdejaká zaoceánská loď. Při křižování moří vytváří z vodní tříště mlhu, která se za vhodných podmínek spojí s mrakem zvaným stratocumulus. Takové aerosoly by šlo produkovat i uměle, podobně by šlo docela levně rozstřikovat do troposféry síru – na odraz dvou procent paprsků by ji nebylo potřeba velké množství.
10. KDO JSOU KLIMATIČTÍ POPÍRAČI?
Alternativní výraz pro mnohem rozšířenější termín „klimatický skeptik“ (klimatoskeptik, klimaskeptik), který však experti nemají rádi. Argumentují, že každý vědec je skeptik a popírání antropogenetické změny klimatu už dnes nemá s vědeckou skepsí co do činění. Popírači se objevili již v 90. letech po prvních klimatických konferencích a subvencováni z grantů miliardářů (Kochové, Scaifeové) či tajně přímo z fondů ropných gigantů plnili jejich zadání „šířit mezi veřejností zmatek“. Poslední výzkumy naznačují, že užití alternativního slovního spojení „klimatická krize“ dělá s lidským mozkem doslova divy. Adresáti bez ohledu na politické přesvědčení náhle chápou, že čas utíká a nelze pouze čekat, s jakými technologickými novinkami a inovacemi přijdou politici a výzkumná pracoviště.
Zdroj: www.flowee.cz
• • • • •
Silnice proměněné v řeky, v nichž uvázli řidiči se svými vozy. Vylámané stromy, vozovky pokryté vysokou vrstvou bláta, hladiny řek, které stouply během krátké doby o více než metr. Tak dopadl francouzský region Auvergne-Rhône-Alpes, kde v úterý navečer udeřily silné bouře, uvedla televize BFM TV. Podobná situace panuje na jihu Německa, kde po krátké přestávce zuří bouřky od středečního rána, píše server týdeníku Focus.
Ulice města Montbrison během několika minut zaplavila voda do výše zhruba deseti centimetrů, uvedl starosta Christophe Bazile. Během půlhodiny se ocitly pod vodou obchody, pečovatelský dům a tělocvičny. Zraněn nebyl nikdo.
Bouřky v regionu doprovázel nadprůměrný počet blesků, uvedl s odkazem na statistiky web Kéraunos. V departamentech Loire jich bylo přes 12 tisíc, v Haute-Loire 6000 a v Rhône téměř 2000. Meteorologové ovšem varují, že oblast během středečního poledne zasáhnou další silné bouřky.
Jih a jihozápad Německa postihly bouřky už v úterý večer. Nejsilněji se projevily ve spolkových zemích Bádensko-Württembersko, Porýní-Falc a Sársko. Extrémní lijáky byly příčinou dvou těžkých nehod na dálnici u Koblenze v Porýní-Falci.
V Pforzheimu dosahoval vítr v nárazech rychlosti 115 km/h a v Tholey v Sársku naměřili 100 km/h.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Kroupy v průměru pět centimetrů, prudké lijáky a vítr, který v nárazech dosáhne rychlosti 110 km/h, přinese do Francie, Švýcarska a Německa tlaková níže Xavier, varuje německá meteorologická služba. Ve Francii a Švýcarsku udeří už v úterý navečer, poté se přesune do Německa. V Česku se projeví bouřkami ve středu odpoledne.
Německá meteorologická služba varuje, že Německo v noci na středu postihnou tři za sebou jdoucí extrémně silně bouřky.
Ve Francii se nejsilnější bouřky očekávají na východě země. Doprovázet je budou přívalové deště s krupobitím. Podobná situace bude panovat také ve Švýcarsku.
Nejpostiženějšími oblastmi v Německu budou Bavorsko a Hesensko. Bouře doprovodí lijáky a hrozí lokální rozvodnění některých toků. Vzhledem k extrémně silnému větru se budou lámat stromy a hrozí i stržení střech.
Velmi nebezpečná situace by měla nastat na jih od Mohuče, kde se střetne chladný a horký vzduch, varují meteorologové.
Po zbytek týdne by se mělo počasí uklidnit. Nová studená fronta by měla střední Evropu zasáhnout od západu na konci tohoto týdne.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Jedna z největších záhad botaniky: jak se Českem šíří jmelí bílé parazitující na stromech. Tato rostlina z nich doslova vysává život. V některých oblastech rychlost růstu nových výhonků připomíná pandemii. Odborníky šokovalo, že šíření je chaotické. Překvapivé podle nich je, že i v zamořených oblastech jsou stromy zcela odolné vůči jmelí.
„Našel jsem dva stromy stejného druhu, věku i vzrůstu stojící vedle sebe. Jeden byl jmelím zamořený a umíral, druhý byl naprosto čistý. Jmelí je větší problém, než si umíme představit,“ řekl Právu slovenský vědec maďarského původu Tivadar Baltazár působící na zahradnické fakultě brněnské Mendelovy univerzity. Šíření jmelí v České republice se věnuje léta.
Podle něj bude odpověď v genech stromů. Některé z nich jsou zřejmě právě díky svým genům odolnější než jiné stromy. Jako kdyby jmelí doslova odpuzovaly, zatímco jiné dřeviny jsou zcela bezbranné.
Našel jej tam i na metasekvoji čínské, což byl vůbec první popsaný případ parazitování této rostliny na metasekvoji na světě.
Kůrovec je podle Baltazára větší problém jen proto, že má v nadsázce řečeno dobrý marketing a škody, které působí, jsou nepřehlédnutelné. Jmelí si s ním ale podle vědce co do škodlivosti v ničem nezadá, jen se o něm prostě tolik nemluví. Navíc je to přece rostlina štěstí, kterou zlatými srpy sbírali z dubů již keltští druidové a bez které se neobejdou žádné Vánoce.
Šíření jmelí nahrává oteplování klimatu. Ve švýcarských Alpách jej lze najít v mnohem vyšší nadmořské výšce než v minulosti. Boj s ním nově svádí některé regiony Rumunska i Maďarska.
Překvapivé je, a potvrzuje se to i v Česku, že jmelím jsou zasaženy jen některé oblasti: například Břeclavsko, okolí Zlína, Ostravsko. „Možná to souvisí s tahy či hnízděním některých druhů ptáků, kteří mohou šířit semínka jmelí.
Hlavní problém vidí v tom, že příroda mlčí. Zatím neukázala jakýkoli obranný mechanismus, kterým by se v zamořených oblastech alespoň chtěla jmelí zbavit.
Baltazár chce kromě zkoumání genů stromů otestovat jiný, přírodnější způsob boje se jmelím. Je jím parazitická houba Phaeobotryosphaeria visci, která zčásti umí jmelí zahubit. „Do boje se jmelím musíme nasadit všechny síly. Pokud tak neučiníme, následky budou nedozírné,“ dodal výzkumník.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Kolem filipínského souostroví zuří silný monzun. Na moři převrhl už několik lodí a vyžádal si desítky obětí. U jižního pobřeží se převrátily tři trajekty, podle agentury Reuters na nich zahynulo nejméně 31 lidí.
Silný monzun neochromil jen námořní dopravu. Do země přinesl také silné deště, kvůli kterým se mimo jiné uzavřely školy, nešlo se ani do práce, uvádí server Washington Post. Připomíná, že Filipíny každý rok postihne zhruba 20 tajfunů či bouří. Země je kvůli tomu jednou z nejvíce postižených živelnými pohromami na světě.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Obavy z možného protržení hráze přehrady u severoanglického Manchesteru, kterou poškodily silné deště, v neděli zesílily. Meteorologové totiž varují před příchodem nových lijáků. V sobotu večer bylo evakuováno dalších 55 domů v městečku Whaley Bridge, kde už dříve muselo opustit své domovy na 1500 obyvatel.
Týmy specialistů se snaží zpevnit hráz z 19. století a snížit hladinu vodní nádrže Toddbrook Reservoir, tlak na hráz ale podle úřadů zůstává kritický. „Inženýři jsou velmi znepokojeni,” řekl podle agentury DPA velitel hasičů Terry McDermott.
Vojáci za pomoci vrtulníku hráz vyztužili stovkami tun písku a štěrku. Za použití deseti silných čerpadel se od čtvrtka podařilo hladinu snížit o půl metru, ovšem na to, aby mohly být zahájeny opravy hráze, musí klesnout ještě o několik metrů.
„Kdyby se hráz protrhla, celé místo by pravděpodobně zmizelo,” řekl jeden obyvatel městečka listu Derbyshire Telegraph. Sílí i strach z rabování.
V sobotu směli evakuovaní lidé krátce zajít do svých opuštěných domovů, aby odvedli domácí zvířectvo a odnesli si osobní věci. Bylo to povoleno vždy jen jednomu člověku z každého domu, a to na 15 minut – mnozí si ale přivedli na pomoc přátele. „Chtěl jsem si vzít jen čisté oblečení pro svého malého syna a trochu krmení pro psa,” řekl 28letý majitel hostince Dan Curley.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v rozhovoru pro sobotní Právo připustil, že globální změnu klimatu nelze zastavit, je ale možné ji zpomalit. Snižování emisí CO2 má podle něj smysl i v případě, že s k němu nepřipojí největší znečišťovatelé USA a Čína. Další klíčové opatření je podle něj zadržování vody v krajině.
Českou republiku sužuje šestým rokem po sobě výjimečné sucho…
Je to něco zcela bezprecedentního podobně jako v případě kůrovcové kalamity, nic takového jsme my ani naši předci nezažili. Srovnatelnou kůrovcovou kalamitu jsme neměli mnoho set let. V případě sucha se odborníci shodují na tom, že v minulosti sice byly suché roky, třeba jeden nebo dva v řadě, ale že by bylo kumulativně šest suchých let za sebou je naprosto mimořádné. Jen největší klimatičtí skeptici, kterých ale výrazně ubývá, to považují za něco, co je normální. Myslím, že my ostatní vidíme, že to normální není. Čelíme něčemu, co ale nepostihuje jen Českou republiku. Třeba sousední Polsko zažívá nejhorší sucho za posledních tisíc let.
Co ale s tím? Změní něco klimatická opatření v Evropě?
Na rovinu si musíme říci, že se změnou klimatu můžeme udělat relativně málo. Můžeme ji maximálně zpomalit, ale velmi pravděpodobně ji nezastavíme. Evropa představuje asi devět procent světových emisí. Pokud nebude existovat globální solidarita, hlavně těch velkých emitentů, tak máme všichni hodně velký problém. Z mého pohledu musíme Českou republiku připravit na to, co se děje a co ještě přijde.
Někteří lidé totiž říkají, dejte maximum peněz do zmírnění klimatické změny, za každou cenu, ale my říkáme, nemáme to sami ve vlastních rukou. To není pokrytecké ani alibistické, to je realita! Plníme a dál budeme plnit závazky vyplývající ze všech závazků Evropské unie i Pařížské dohody, ale považuji za vrcholně odpovědné být připraveni i na krizové scénáře. Ale adaptační opatření v rukou máme, v tom je ten klíč. V Česku byl dlouhodobě pocit vodního blahobytu a říkalo se, že voda nám spíš škodí, a tak ji musíme dostat z krajiny pryč. Takže ještě před 80 lety jsme měli o milion hektarů mokřadů víc. Ty jsme vysušili, meliorovali, odvodnili, a to třeba i na Šumavě, kde se pět tisíc hektarů mokřadů a rašelinišť cíleně vysušovalo. Musíme důsledně a koncepčně znovu vracet vodu do krajiny, aby nám v ní co nejdéle zůstávala.
Odkdy je vlastně bráno sucho jako problém?
Ještě před sedmi lety se sucho vůbec jako problém v naší společnosti nebralo. Proto máme těžší pozici, ztratili jsem čas, nepřipravovali jsme se na to.
Říkal jsem, naslouchejte vědcům, kteří už dlouhou dobu poukazovali na to, že povodně a sucho jsou dvě strany jedné mince. To znamená, že tyto dva jevy se budou vyskytovat společně, dříve nás trápily více povodně, teď to bude velmi pravděpodobně sucho. Klimatická změna přichází a její rychlost je bezprecedentní. To, co klimatologové očekávali podle svých modelů v roce 2050, zažíváme už teď.
Vlak jede hrozně rychle, my za ním běžíme, chytáme se posledního vagonu a já doufám, že už jsme se ho chytli, abychom se ho pokusili zabrzdit. Můžeme se bavit o tom, zda budeme mít v Evropě klimatickou neutralitu v roce 2050 nebo 2060, ale kéž by jí dosáhli největší emitenti, jako jsou Čína nebo Spojené státy, kéž by se tím takto intenzivně, jako se tím zabývá Evropa, zabývaly ostatní velmoci. Jenom tak máme šanci alespoň zpomalit nárůst průměrných teplot.
Pokud se ale Čína ani USA k razantním krokům nemají, má vůbec smysl v Česku kroky na zmírnění oteplení dělat?
Určitě ano. Třeba i proto, že když snižujete emise CO2, klesají i emise ostatních znečisťujících látek, jako jsou oxidy dusíku nebo prachové mikročástice ať už v energetice, průmyslu, nebo i v dopravě. Koncentrace CO2 v atmosféře jsou podle klimatologů momentálně nejvyšší za posledních až milion let. Je jasné, že největší rezervy máme v energetice. Pokud odejdeme od uhlí, jsme schopni emise výrazně snížit. Pro ilustraci pouze dvě ze stávajících hnědouhelných elektráren mají emise srovnatelné se všemi osobními auty v České republice. Když se to snažím přiblížit svým synům, říkám jim, že příroda ukládala do rostlin uhlík stovky milionů let a my jsme to za 250 let spálili. Uvolnili jsme stovky miliard tun uhlíku do atmosféry, které příroda moudře ukládala. To je strašná rána do milion let trvající rovnováhy, ale pořád máme šanci to alespoň zpomalit.
Emise CO2 celosvětově rostou, byť Evropa sama je snižuje. A čím dál víc zvyšují emise rozvojové státy. Ty obrovsky lidnaté země, jako Indie, Pákistán i celá Afrika, se chtějí mít lépe, a to všechno jsou emise CO2. Tyhle země dnes bohatému západnímu světu říkají: Vy jste si žili mnoho let v luxusu, od průmyslové revoluce jste zvyšovali koncentrace CO2. Teď od nás chcete, abychom se my uskromnili? Tak nám to zaplaťte! A v tom je největší, vpravdě kolosální výzva pro celý svět. Protože bez snížení spotřeby, spíše tedy někdy šílené nadspotřeby, nemáme šanci něco zásadně změnit.
Mluvil jste o zadržování vody v naší krajině…
Jak všichni víme, jsme střecha Evropy, kde velké řeky pramení, ale odtékají do zahraničí. Žádná velká řeka k nám nepřitéká. To je naše specifická pozice oproti řadě sousedních zemí, kterými veletoky protékají nebo tam mají moře. Proto co si nezadržíme, to nemáme.
A daří se nám to?
Za posledních sto let jsme rozorali 800 tisíc kilometrů mezí, 120 tisíc kilometrů polních cest, délka říčních toků se snížila o 30 procent. To dnes vracíme zpět.
Na našem území naprší a nasněží obrovské množství vody. Je to 60 miliard kubíků ročně a jen jedno procento spotřebujeme jako pitnou vodu, takže je tady pořád obrovská rezerva. Snažíme se obce silně motivovat, aby vodu zadržovaly, dešťovou vodu využily, sváděly odpadní vodu do nádrží a využily ji.
Splachovat záchody pitnou vodou je barbarství.
Uvedl jste, že změny klimatu jsou již nezvratné. Kdy se s nimi tedy mělo začít, abychom oteplování zabránili?
Domnívám se, že kdyby se začalo něco aktivně dělat před 15 lety, měli jsme větší šanci. Ale v té době mnozí politici včetně některých českých hlasitě říkali, že žádná klimatická změna neexistuje, a i kdyby, rozhodně se na ní člověk nepodílí.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Ředitel kalifornského Southern California Earthquake Center Thomas Jordan přišel s oznámením, které nahnalo strach všem obyvatelům tohoto amerického státu. Podle něj je zlom San Andreas v kritickém stavu a může kdykoliv způsobit silné zemětřesení. A dokonce spočítal, jak gigantické škody tato katastrofa způsobí.
Zlom San Andreas je tektonický zlom, který odděluje západ Kalifornie od kontinentálních USA. Je to klasický zlom takzvaného transformního typu: to znamená, že se vyznačuje pohybem dvou zemských desek vedle sebe. A tento pohyb vyvolává tření, které zase způsobuje zemětřesení.
San Andreas je obrovský, jeho trhlina měří na délku asi 1200 kilometrů a je tvořená soustavou trhlin širokou až 200 kilometrů. Už způsobil obří škody, když se o něm veřejnost poprvé dozvěděla při zemětřesení roku 1906 – jeho epicentrum bylo v San Francisku a vyžádalo si nejméně tři tisíce lidských životů.
Problém podle nové zprávy geologů je v tom, že od roku 1857 nedošlo v jižní části tohoto zlomu k žádným větším uvolněním napětí. Kromě výše zmíněné události v San Francisku před sto lety a dalších silných otřesů roku 1989 s epicentrem v Loma Prieta se ale žádné další větší otřesy nekonaly – jižní část je jimi nedotčená v podstatě úplně. A to znamená, že se nemůže nahromaděná energie uvolnit: čím déle bude toto napětí potlačované, tím více energie se do něj uloží – a tím silnější pak budou budoucí otřesy. Vědci tedy vědí, že další zemětřesení, k němuž v Kalifornii dojde, bude „To velké“.
Podle geologů ale k tak katastrofální situaci nedojde, otřesy podle nich budou mít sílu „jen“ 8.0, ale pokud k nim dojde v nejbližší budoucnosti několika dalších let, pak by mohla mít magnitudo dokonce jen 7.0. Tento rozdíl sice vypadá jako velmi drobný, ale ve skutečnosti je obrovský: zemětřesení se silou 9.0 totiž uvolní 32krát více energie než to o síle 8.0 a dokonce 1000krát více než to o síle 7.0.
I tak ale modely předvídají, že toto „Velké“ zemětřesení bude katastrofální. Model Americké geologické služby počítá se silou 7.8, kdy dojde k pohybu desek o 2–7 metrů. Takové otřesy postihnou 966 silnic, 90 optických kabelů, 39 vedení plynu a 141 elektrických tras.
Celkové škody dosáhnou 33 miliard dolarů, v přepočtu 660 miliard korun. Přičemž moderní budovy budou postižené méně než ty starší, které jsou vůči otřesům půdy citlivější. Zásadní bude, kdy k zemětřesením dojde: pokud to bude během suchého léta, problém může být ještě mnohem větší. Exploze plynu a další poškození povede totiž k rozsáhlým požárům, které se mohou vlivem sucha rychle šířit. Kalifornie je sice jedním z nejlepších míst pro život s nejvyšší kvalitou života, ale stejně se zdá, že jejím obyvatelům není moc co závidět…
Zdroj: zoommagazin.iprima.cz
• • • • •
Vědci na celém světě si lámou hlavu, jak zachránit ledovce v Antarktidě i v Arktidě. Podle agentury Reuters uvažují, že by mohlo pomoci opětovné umělé zmrazení těchto oblastí, což má zpomalit zvyšování hladiny moří a zmenšit riziko budoucího zatopení měst. Jak ale na to?
Odborníci tvrdí, že důsledky globálního oteplování se projevují i na Západoantarktickém ledovém příkrovu. Tento štít by se tak mohl rozpadnout, což by způsobilo celosvětově zvýšení hladiny moře. Řada pobřežních měst včetně třeba New Yorku by se v budoucnu potopila, varuje odborný magazín Science Advances.
Aby se tomu zabránilo, navrhuje nová studie použít 12 tisíc větrných turbín, které by pumpovaly mořskou vodu na povrch Antarktidy – voda by se proměnila ve sníh, který by se následně stříkal na dva ledovce na západním pobřeží Antarktidy. Během deseti let by se tak podle německého spoluautora studie Anderse Levermanna z postupimského výzkumného ústavu Potsdam Institute for Climate Impact Research vytvořilo až 7,4 bilionu tun sněhu, čímž by hladina moře klesla o dva centimetry. Umělý sníh by přitom tlačil ledovec směrem dolů, což by zlepšilo jeho stabilitu. Jak by byly turbíny poháněny, není jasné.
Jiný výzkum naznačuje, že teplé mořské proudy podemílají ledovce zespodu. To podnítilo nápad vybudovat cosi jako obří podvodní val, aby se zabránilo prosakování vody pod šelfové ledovce.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Zavřené ulice, přerušená tramvajová a autobusová doprava, zpoždění letadel, zatopené suterény, sklepy a garáže. Do německého hlavního města dorazila prudká bouře s lijáky. Intenzivní déšť snížil viditelnost na minimum a v podstatě zastavil dopravu v metropoli, píše server týdeníku Focus.
Výše vody na ulici Klingelhöferstraße ve čtvrti Tiergarten byla tak vysoká, že zastavila dopravu, informoval tamější dopravně-informační centrum.
Na letištích Tegel a Schönefeld jsou nabírají odlety velká zpoždění. Meteorologové varují, že kromě lijáků má Berlín a Brandenbursko sužovat také silný vítr.
V městečku Leinefelde-Worbis v Durynsku zasáhl úder blesku čtyři lidi, napsala agentura DPA. Všichni skončili v nemocnici. Podrobnosti o jejich zranění nejsou zatím k dispozici. Blesk zřejmě udeřil v blízkosti všech čtyř lidí.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Vlna veder, která rozpálila Evropu a před týdnem stanovila teplotní rekordy v pěti evropských zemích, nyní dorazila do Grónska, kde způsobuje velmi zrychlené tání ledu. Toho tam za poslední měsíce ubyly desítky miliard tun. Potýká se s tím celá arktická oblast, informovala agentura AP.
V největším Grónském městě Nuuk dosáhnou v pátek teploty 12 stupňů, v sobotu dokonce 14 stupňů. V jihogrónském městě Qaqurtoq by mělo být až 18 stupňů. Také noci jsou teplé, teploty se drží vysoko nad pěti stupni. Průměrná teplota za 24 hodin je v srpnu například v Nuuku šest stupňů. „Tající oblast ledového příkrovu Grónska roste každým dnem a ve středu dosáhla rekordní letošní hodnoty 56,5 procenta,“ uvedl klimatolog z Dánského meteorologického institutu (DMI). Dále poznamenal, že vrcholu tání se již dosáhlo ve čtvrtek, než očekávané nižší teploty tempo tání opět trochu zpomalí – ale nezastaví.
Za jediný den se stalo mořem 10 miliard tun ledu
Více než 10 miliard tun ledu se dostalo do oceánů povrchovým táním jen během středy 31. července, což za celý měsíc znamená v Grónsku čistou ztrátu ledu asi 197 miliard tun.
Pouhá jedna miliarda tun ztraceného ledu odpovídá zhruba 400 tisícům olympijských bazénů, zmínil institut DMI. Přičemž 100 miliard tun rovněž odpovídá celosvětovému zvýšení hladiny moře o 0,28 milimetru. Od 1. června navíc ubyla ledová pokrývka ostrova o zhruba 240 miliard tun. Pro srovnání: v roce 2012 se za celou sezonu tání v Grónsku ztratilo 290 miliard tun ledu – avšak období tání běžně trvá až do konce srpna.
Do roku 2100 zvýší Grónsko oceány až o 30 cm
Studie z letošního června, kterou provedli vědci ze Spojených států a Dánska, tvrdí, že tající led v samotném Grónsku zvýší do roku 2100 globální hladinu moře o pět až 33 centimetrů. Výzkum také zjistil, že pokud by v Grónsku roztál veškerý led, což by ale trvalo stovky let, hladina světových oceánů by vzrostla o 7,2 metru.
Grónsko, největší ostrov světa a poloautonomní dánské území mezi Atlantským a Severním ledovým oceánem, má obvykle 82 procent povrchu pokryto ledem.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Britská policie nařídila ve čtvrtek evakuaci 6500 obyvatel města Whaley Bridge nedaleko Manchesteru kvůli obavám, že by se mohla protrhnout hráz místní vodní nádrže Toddbrook Reservoir poškozená po silném dešti. Malé město by podle webu stanice BBC bylo při protržení hráze zaplaveno.
Pro oblast řeky Goyt pod nádrží byl vydán nejvyšší stupeň varování před podvodní, při kterém jsou ohroženy životy. Situaci komplikuje skutečnost, že v oblasti platí až do večera varování před silným deštěm. Policisté obcházeli jednotlivé domy a posílali lidi do školy v několik kilometrů vzdálené obci Chapel-en-le-Frith.
Vyzvali je, aby se pokusili sami si domluvit ubytování, neboť místo ve škole nemusí stačit. Útočiště evakuovaným už poskytly některé hospody a komunitní centra.
Důvodem je, že část zdejší hráze vybudované před skoro 200 lety se propadla v důsledku několikadenního vytrvalého deště. Odborníci její stav vyhodnocují.
Technici lidem sdělili, že riziko protržení je vysoké. „Jestli to strhne celou přehradu, způsobí to totální chaos. Asi to sebere celé městečko, protože (řeka) prochází přímo skrz něj,” dodal evakuovaný obyvatel Paul Nash.
Odešel i Symon Trelfa, který má dům hned pod přehradou: „Včera se tu něco říkalo o stavu hráze, tak jsem se rozhodl přestěhovat se do sestřina domu v Chapel-en-le-Frith.” Obává se, že se možná nebude mít kam vrátit.
Další obyvatel Simon Perry ale dodal, že voda už dřív hrází občas prosakovala.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Na 200 mrtvých sobů objevili na Špicberkách pracovníci Norského polárního institutu. Jde podle nich o nezvykle vysoké číslo proti dřívějším podobným nálezům, což přičítají klimatickým změnám. Zvířata uhynula hladem.
Na souostroví vzdáleném 1200 kilometrů od severního pólu stále častěji prší, čímž se na tundrách při střídání teplot vytvářejí silné ledové vrstvy, které sobi nedokážou kopyty prorazit, aby se dostali ke své potravě – lišejníkům. Za normálních okolností zvířata jen odhrnou sníh.
V této souvislosti je třeba připomenout i velkou mezinárodní studii, která tvrdí, že mnozí živočichové nestačí držet tempo s klimatickými změnami. Některé druhy to může ohrozit, jiné prý i vyhubit. .
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Symbol katastrofálních záplav na Moravě v roce 1997 – obec Troubky na Přerovsku – nemá ani po více než dvaceti letech účinná protipovodňová opatření. Spoléhá se pouze na dva valy, které si před lety vybudovali místní „svépomocí“. Troubky během léta o jednu ze dvou hrází přijdou – podle úředníků přerovského magistrátu byla totiž zbudována načerno.
Val na Panské louce, který obec musí nechat odstranit, vznikal od října roku 2013 do léta 2014. Jedná se o vyvýšenou mez mezi dvěma poli, oddělující dva katastry – Troubky a Henčlov. Lidé, kteří val ve snaze ochránit obec budovali, tehdy pouze vyhrnuli zeminu a zavezli na jedno místo.
Přerovský magistrát ale už delší dobu upozorňuje na to, že stavba nemá potřebné povolení a byla postavena načerno.
„Studie odtokových poměrů, kterou jsme nechali zpracovat, prokázala, že tato část opatření pro nás nemá pozitivní význam. Proto zemědělci po sklizni mez, která odděluje hranici dvou katastrů, rozorají,“ nastínil další postup troubecký starosta Radek Brázda.
Těžce zkoušená obec Troubky, která byla v červenci roku 1997 téměř srovnána se zemí, a při ničivých záplavách zde zahynulo devět lidí, se znovu ocitla pod vodou v květnu 2010. Tehdy se obcí prohnala padesátiletá voda.
Krátce po povodních se proto místní rozhodli vybudovat vlastní protipovodňovou ochranu a obnovili historický selský val v Závalí. Tento prvek bude obec chránit i nadále. „Historický selský val zůstává a tato stavba ničemu nevadí,“ shrnul stanovisko přerovského magistrátu Pavel Juliš.
Při ničivých záplavách v roce 1997 kulminovala řeka Bečva při průtoku 850 metrů krychlových za sekundu. Obec Troubky při takto velkých průtocích ohrožuje od jihu zpětné vzdutí, a všechny projektanty tak nutí řešit protipovodňovou ochranu obce prstencovým ohrázováním.
Vedení obce jednalo s Povodím Moravy o ochraně Troubek několik let. Místní zpočátku odmítali variantu, navrženou Povodím, ale nakonec se podařilo dohodnout kompromis. Ochrana obce zahrnuje komplex ohrázování, retenčních nádrží, odvodňovacích kanálů a dalších opatření.
Plány na protipovodňovou ochranu ale zůstávají jen na papíře. Brzdí je nejen výkupy pozemků, ale i územní plán. „V letošním roce jsme vykoupili pozemky za 1,8 milionu korun, loni zhruba za milion,“ upřesnil starosta Troubek Radek Brázda.
Podle něj se v současnosti jedná o výkupech s desítkami vlastníků. Protipovodňová ochrana se ale nemůže projektovat dříve, dokud nedojde ke změně územního plánu. „Hodně nás zdržely podmínky pro vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu,“ uzavřel starosta.
Zdroj: www.denik.cz
• • • • •
Ve dvanácti ze šestnácti polských vojvodství vládnou letos v létě extrémní sucha a začíná v nich chybět voda nejen zemědělcům, ale už i obyvatelstvu. Ve více než 300 městech a obcích panuje podle hydrologů kritický stav, vodní nádrže i studny tam už buď vyschly, nebo voda je v nich jen na dně. „Takové sucho Polsko nezažilo minimálně tisíc let,“ oznámila minulý týden Státní hydrogeologická služba (PSH).
Zatímco loni tvořily v červenci srážky 42 milimetrů, letos je to sotva 19 milimetrů. Ve čtyřech z 11 meteorologických stanic přitom nezaznamenali už ani milimetr. „Pokud bude tento stav pokračovat i v srpnu, některé části země budou už vyprahlé tak, že se začnou měnit na savanu,“ upozorňují hydrologové.
„V Polsku připadá na jednoho obyvatele asi 1600 metrů krychlových sladké vody, tedy přibližně jako v Egyptě,“ informoval Grzegorz Walijewski z PSH.
Tak málo sladké vody jako Polsko má i Španělsko, ale tam se s ní naučili racionálně zacházet.
Úroveň podzemních vod v Polsku v posledních letech systematicky klesá. Může za to i množství uhelných dolů, které narušují koloběh podzemních vod.
V dramatické situaci za sucha, jaké nyní v Polsku panuje, už přitom nepomáhají ani silné deště z posledních dnů. Než se voda totiž stihne vsáknout do země, rychle se odplaví do moře.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Konžské úřady v noci na středu potvrdily druhý případ eboly v dvoumilionovém městě Goma na východě země na hranici s Rwandou. Úřady, které oznámily, že počet obětí stoupl na 1790, se obávají, že choroba se teď může rychle rozšířit. Před tím varovala už v půlce měsíce Světová zdravotnická organizace (WHO).
„Byl jsem právě informován o případu eboly v Gomě,” řekl agentuře AFP koordinátor pro boj s ebolou v provincii Severní Kivu Aruna Abedi. „Naše týmy detekovaly a izolovaly druhý případ 30. července. Zdá se, že není spojen s prvním (z půlky července),” uvedlo oficiální prohlášení konžského ministerstva zdravotnictví
Goma leží asi 300 kilometrů jižně od současného epicentra nákazy, které se nachází v řídce obydlených oblastech v provinciích Severní Kivu a Ituri. Jde o rušné obchodní středisko na hranicích s Rwandou a nedaleko Ugandy. Ve městě je i mezinárodní letiště.
Nakažený muž pocházel z provincie Ituri severně od Gomy. Podle úřadů přišel muž bez známek nemoci do Gomy 13. července, první příznaky se u něj projevily 22. července. V současnosti se léčí ve zdravotnickém středisku.
V polovině července se Gomou pohyboval nakažený muž pracující jako kněz, který virovému onemocnění později podlehl.
Zásah proti současné epidemii komplikuje fakt, že v oblasti probíhají boje s radikály. Někteří lidé také odmítají očkování, jiní v nemoc nevěří.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Meteorologové v úterý prodloužili výstrahu před silnými a velmi silnými bouřkami i na středu. Bouřky mohou doprovázet přívalové srážky s úhrny až kolem 60 milimetrů či krupobití.
„Ve středu se kromě západu Čech mohou vyskytovat silné, ve východní polovině území i velmi silné bouřky, zejména s přívalovými srážkami s úhrny kolem 60 mm, nárazy větru kolem 70 km/h a kroupami,” uvedl Český hydrometeorologický ústav. Bouřková činnost bude nejsilnější odpoledne a večer.
Varování před silnými bouřkami platí od středečních 10 do 20 hodin pro Prahu, Středočeský, Jihočeský a Liberecký kraj. Během přívalových srážek by mohlo napršet až 45 mililitrů a hrozí i kroupy.
Velmi silné bouřky mohou udeřit od středečního poledne až do půlnoci na Vysočině, v Královéhradeckém, Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Napršet by mohlo až 60 mililitrů vody na metr čtvereční.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Srážka Země s obřím asteroidem je námět nejednoho hollywoodského katastrofického snímku, přičemž ten nejznámější je Armageddon. Jeho realizace ve skutečném světě byla blíže, než si většina z nás uvědomuje. Dne 24. července totiž kolem Země proletěl asteroid o velikosti Velké pyramidy v Gíze, což rozhodně není zanedbatelná velikost. O tom, že asteroid kolem naší planety proletí, se vědci dozvěděli na poslední chvíli – jako první jej zpozorovali v observatoři Sonear v Brazílii.
Vesmírný kámen se jménem 2019 OK má průměr 130 metrů a podle vesmírné agentury NASA proletěl kolem Země rychlostí 24,5 km za vteřinu. Kolem naší mateřské planety proletěl poměrně „blízko“, konkrétně šlo o vzdálenost okolo 70 tisíc kilometrů. Ačkoli se to může na první pohled zdát jako více než bezpečná vzdálenost, ve vesmírných měřítkách jde o velmi těsný průlet. Kupříkladu takový Měsíc je od naší planety vzdálen 384 400 kilometrů.
Pokud by asteroid Zemi skutečně zasáhl, mohla by dle odborníků jeho síla být zhruba 30x větší, než atomová bomba shozená na Hirošimu v roce 1945.
Podle NASA naštěstí v tomto století žádná srážka s asteroidem nehrozí, nicméně ředitel agentury Jim Bridenstine varuje, že se „zabijáckého asteroidu“ můžeme dožít, pakliže nepromyslíme plán, jak ochránit naši planetu. Loni například internetem kolovala informace o asteroidu s názvem Apophis, který by Zemi mohl ohrozit v roce 2068.
Zdroj: smartmania.cz
• • • • •
Nejméně 17 obětí si v pondělí vyžádal pád malého vojenského letounu, který se zřítil na domy v pákistánském městě Rávalpindí u Islámábádu. Zemřelo všech pět členů posádky a 12 civilistů, napsala stanice BBC. Dalších dvanáct civilistů utrpělo podle záchranářů zranění.
Stroj byl podle médií na rutinním cvičném letu. Posádku tvořili dva piloti a tři další vojáci. Po pádu na místě neštěstí začalo hořet a požár se rozšířil na okolní domy.
„Vzbudil mě zvuk mohutné exploze,“ řekl Muhammad Sadik, „lidé křičeli, snažili jsme se jim pomáhat, ale plameny byly tak vysoké a žár tak intensivní.“
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Klimatické změny mohou v budoucnu ohrozit živočišné druhy, některé dokonce i vyhubit. Živočichové na tyto změny totiž často nejsou schopni včas a adekvátně reagovat. Vyplývá to ze studie týmu 64 vědců, která vyhodnocovala reakce živočichů na měnící se klima pomocí analýzy více než 10 tisíc odborných výzkumů. Členem mezinárodní skupiny je i Peter Adamík z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
„Výsledky studie jsou alarmující. Živočichové sice běžně reagují na měnící se klima tak, že například hnízdí dříve, než tomu bylo před několika lety, ale tyto reakce nejsou dostatečné. Jako by nestačili držet tempo s měnícím se klimatem,“ popsal Adamík.
Pro řadu živočichů je v průběhu roku typické střídání životních událostí jako zimní spánek, přílet na hnízdiště, doba hnízdění či vyvádění mláďat.
Výzkumníci získali podrobné informace o časování těchto událostí z dosud publikovaných studií a vztáhli je k probíhajícímu tempu klimatických změn. Zaměřili se i na to, zda jsou změny v časování životních událostí spojeny se změnou v přežívání a v počtu mláďat.
„Jednoznačně vidíme, že v mírném pásmu jsou narůstající teploty spojeny s posuny biologických událostí, jako je například časování hnízdění, a to na začátek roku. Všechno začíná dříve,“ shrnula hlavní autorka studie Viktoriia Radchuková z Leibniz-Institutu v Berlíně.
Hrozí proto, jak upozorňuje olomoucká univerzita, že mnoho organismů může být v dlouhodobém měřítku vystaveno nepřízni osudu a v důsledku toho může docházet k poklesu početnosti živočišných druhů.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Lijáky, které postihly Rakousko v neděli večer a v noci na pondělí, napáchaly rozsáhlé škody. Nejhorší situace byla v Salzbursku, kde během šesti hodin stoupla hladina řeky Salzach o tři metry. Na některých místech totiž spadlo 150 litrů vody na metr čtvereční.
V obci Rußbach im Tennengau zničila voda místní hlavní silnici, píše server Krone.at. Do obce se nelze dostat ze směru od Salzburku. Voda tu navíc strhla jeden z mostů na silnici B166.
Lijáky dělaly problémy i na dalších místech Rakouska. Od nedělního večera totiž napršelo od 80 do 100 litrů na metr čtvereční. Zasahovat museli hasiči v pondělí také v tyrolském městě Kufstein a jeho okolí, kde čerpali vodu ze zatopených sklepů a garáží. Kvůli intenzivním dešťům nastaly na mnoha místech sesuvy půdy. Uzavřena byla železnice v Pinzgau.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Dosavadní předpoklady tvrdily, že nám postačí, pokud emise oxidu uhličitého snížíme do roku 2030 o 45 %, ale nejnovější výsledky tvrdí něco mnohem děsivějšího. Na události Intergovernmental Panel on Climate Change odborníci oznámili, že poslední možnost pro rázné činy je v roce 2020, informuje BBC.
„Matematika změny klimatu je jasná. Svět se za pár let nevyléčí a nejen to. Nedbalostí do roku 2020 ho můžeme zničit,“ prohlásil vedoucí skupiny vědců Hans Joachim Schellnhuber.
Děsivé závěry vědců dokonce podpořil i princ Charles: „Následujících 18 měsíců rozhodne o naší schopnosti udržet klimatické změny na udržitelné úrovnia také to, zda se nám podaří vrátit přírodu do harmonie, kterou potřebujeme k přežití.“
Mnohé státy si navíc nastavují hospodářské plány i na 5 či 10 let dopředu, jestliže se má naplnit alespoň původní plán s rokem 2030, je třeba jednat okamžitě a změny musí být viditelné od prvního dne. Planeta bude v pořádku jen tehdy, pokud teplota do roku 2100 nenaroste více než o 1,5 stupně Celsia, při současném vypouštění emisí se však ohřeje o 3 stupně.
Zdroj: refresher.cz
• • • • •
V ohrožení života se v neděli chvíli po poledni ocitli turisté na albánském pobřeží. Prudká bouře tam rozburácela moře, vlny připravily o život dva lidi.
Za vyváznutí bez úhony vděčí devět Čechů a pět Albánců místní policii. Těm se u města Velipojë podařilo zachránit skupinku uvízlou v zátoce Rrjoll.
Kapitán dračského přístavu v neděli oznámil, že síla větru podle Beaufortovy stupnice dosáhne na číslo sedm z maximálních dvanácti. Tamní úřady zakázaly lodím vyplouvat z přístavu.
Bouřky se o víkendu prohnaly částí Evropy. Řádily v Itálii, Rakousku nebo Slovinsku.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
V sobotu ráno se sicilská sopka zahalila do mraku popela. Jedna z nejvíce aktivních sopek o sobě opět dala vědět po týdnu, kdy erupce sopky přerušila některé lety. Tentokrát se v kráteru otevřela nová trhlina, ze které se vyvalily tuny popela.
Erupce vypukla před půl desátou dopoledne. Mohutný mrak popela se dostal až do výšky 4,5 kilometrů. Jev byl následován vulkanickým chvěním a malým proudem lávy, který vytekl ze sopky.
Úřady vydaly varování pro leteckou dopravu, ke zrušení letů však nedošlo. V sobotu odpoledne následně došlo k výraznému poklesu seismické a vulkanické aktivity. Sopka dýmala ještě v neděli ráno, malé množství popela se však stihlo ihned rozptýlit v ovzduší. Podle pozorování se otevřela nová trhlina v jižní části jihovýchodního kráteru. V současnosti má jedna z nejaktivnějších sopek na světě krátery tři. Centrální kráter byl dlouho jediným, než však u vrcholu hory vznikly v 70. letech 20. století mohutnými erupcemi dva další.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Obyvatelé a návštěvníci brazilského Ria minulý týden obdivovali na místní pláži přílivové vlny a až příliš pozdě si všimli, že jedna z vln je podstatně větší. Voda zaplavila stolky se slunečníky a následoval zběsilý úprk lidí do moře pro věci, které si voda odnesla s sebou.
Nahrávka, na které je vidět vlnu, jež narušila idylku sobotního odpoledne, byla pořízena 20. července. Na obzoru je vidět vlna, která se svou velikostí vymyká těm běžným, lidi pod slunečníky ale nechala v klidu.
Teprve když se blížila k pláži, všimli si lidé, že se něco děje. Děti začaly vybíhat z vody a turisté sedící u stolu nejblíže k oceánu se začali spěšně zvedat. Bylo už pozdě.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
V okolí chorvatského letoviska Šibenik vypukl lesní požár. Plameny ohrožovaly obytné domy, větrné elektrárny a uzavřena musela být dočasně i část zdejší dálnice.
Plameny nezpůsobily žádná zranění, obyvatelé asi 30 domů v jedné z vesnic ale museli být preventivně evakuováni, uvedl portál dnevnik.hr.
Požár, který vypukl uprostřed turistické sezony, podle místních představitelů spálil zhruba 900 hektarů převážně travnatého porostu a borového lesa.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Části Rakouska a severní Itálie zasáhly v noci ze soboty na neděli silné bouře doprovázené poryvy větru, které si vyžádaly jednu oběť. Meteorologové očekávají, že bouře a vydatné srážky se v Itálii, Rakousku, i částech Chorvatska a Francie mohou vyskytovat i v neděli.
V okolí Říma udeřila bouře v noci na neděli, napsal web deníku La Repubblica. Ve městě Fiumicino poblíž mezinárodního letiště Leonarda Da Vinciho, které obsluhuje italskou metropoli, odnesl silný vichr malé osobní auto i s řidičkou několik desítek metrů ze silnice do blízkého kanálu. Žena nehodu nepřežila.
Letiště u Fiumicina muselo na několik hodin přerušit provoz, jedna z jeho ranvejí je stále uzavřená. V okolí města způsobil živel rozsáhlé škody. „Vypadá to tady jako po válce,” uvedl starosta města Esterino Montino.
Škody a záplavy hlásí také Řím, kde museli hasiči evakuovat obyvatele jednoho z domů, když voda zatopila sklep budovy. Bouře způsobily škody také ve Štýrsku, Korutanech a v Burgenlandu, informovala agentura APA. Ve Štýrsku bylo podle rádia ORF v sobotu v noci v pohotovosti přes 1000 hasičů. Živel vyvracel stromy a poničil střechy, které museli hasiči rychle zajistit, jelikož meteorologové předpovídají v oblasti další silné bouře.
Na některých místech padaly kroupy o velikosti tenisových míčků. Bouře podle médií způsobily škody na zemědělské úrodě ve výši asi tří miliard eur (76,9 miliardy korun), poničily rovněž i skleníky. V Tyrolsku zablokovaly popadané stromy a sesuvy sutin několik silnic, na jejich uvolnění pracovaly desítky hasičů.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Rychlost a míra nynějšího globálního oteplování přesahuje jakýkoliv podobný případ za posledních 2000 let, tvrdí vědci. Slavné historické události, jako malá doba ledová, se podle nich nedají srovnat s mírou oteplování, které jsme svědky v posledním století. Výzkum vědců ukazuje, že argumenty, jež používají takzvaní klimaskeptici, už nadále nejsou platné, napsal zpravodajský server BBC.
Když výzkumníci prozkoumali klimatickou historii naší zeměkoule za poslední staletí, všimli si několika zásadních období. Ta se pohybovala od takzvané římské teplé periody, která trvala od roku 250 do roku 400 našeho letopočtu a kdy napříč Evropou panovalo nezvykle teplé počasí, po slavnou malou dobu ledovou, kdy teploty od 14. století na několik stovek let poklesly.
Tato období byla považována za důkaz toho, že se svět oteplil a ochladil za poslední staletí několikrát a že oteplování zaznamenané od začátku průmyslové revoluce je pokračováním vzorce a není potřeba se jím znepokojovat.
Vědecké týmy zrekonstruovaly klimatické podmínky, jež se na Zemi vyskytovaly za posledních 2000 let. Údaje získali ze zástupných záznamů o změnách teplot, například z letokruhů, korálů či usazenin v jezerech. Zjistili, že žádné z období změn teploty se neprojevilo v globálním měřítku.
„Zjistili jsme, že nejteplejší období za poslední dvě tisíciletí nastalo v průběhu 20. století na více než 98 procentech planety,“ píše se v jedné ze studií. „To je silným důkazem toho, že antropogenické, tedy člověkem způsobené, globální oteplování nejenže nemá v kontextu posledních 2000 let obdoby z hlediska absolutních teplot, ale také z hlediska rozšíření v prostoru,“ pokračuje studie.
Badatelé vypozorovali, že v období před moderní průmyslovou érou měly největší vliv na klima sopky. Nenašli žádný náznak toho, že by dopad na průměrnou globální teplotu měly výkyvy ve slunečním záření.
„Nesnažili jsme se zjistit, co nedávné oteplení způsobuje. To bylo předmětem mnoha studií v minulosti a fakta pokaždé ukazují, že za tím stojí antropogenické příčiny,“ pokračoval Neukom. „Přímo to v naší práci neověřujeme. Můžeme pouze ukázat, že přírodní příčiny podle našich dat nestačí k tomu, aby způsobily míru oteplování a prostorový obraz, který nyní pozorujeme,“ dodal. Ostatní vědci jsou kvalitou nových studií ohromeni. „Provedli to (studii) po celém světě s více než 700 záznamy za období 2000 let. Mají korály a jezera a také pomocná data,“ řekla profesorka Daniela Schmidtová z univerzity v Bristolu, která se na výzkumu nepodílela. „A byli také velice opatrní při hodnocení dat i posuzování jejich zkreslení, které nevyhnutelně obsahují. Kvalita těchto dat a jejich pokrytí je tu skutečně největším pokrokem. Je to úžasné,“ dodala.
Podle mnoha expertů práce vyvrací řadu tvrzení, která učinili klimatičtí skeptici v posledních desetiletích. „Tato studie by měla konečně zabránit popíračům klimatické změny, aby tvrdili, že nedávno pozorované souvislé globální oteplování je součástí přirozeného přírodního cyklu,“ prohlásil profesor Mark Maslim z University College London, který se na studii rovněž nepodílel. „Práce ukazuje opravdu jasný rozdíl mezi regionální a lokalizovanou změnou klimatu v minulosti a skutečně globálních dopadech antropogenického vypouštění skleníkových plynů,“ řekl Maslin zpravodajskému serveru BBC.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Extrémní teploty nepanují v těchto dnech pouze v Česku, ale i v části západní Evropy. V Německu v pátek už druhý den teploty překročily 40 stupňů. Ve Velké Británii naměřili 38,7 stupně, což znamená teplotní rekord v zemi. Světová meteorologická organizace uvedla, že je horkem posledních dní znepokojena.
V evropských zemích totiž teploty ve čtvrtek překonávaly dosavadní rekordy ne o desetiny, ale rovnou o několik stupňů. Mluvčí WMO Clare Nullisová to označila za naprosto neuvěřitelné.
Ve čtvrtek padl teplotní rekord v Německu, ve Francii, Nizozemí a Belgii. V západoněmeckém Lingenu naměřili 42,6 stupně, v Belgii 41,8 stupně a v Nizozemí 40,4 stupně. Ve Francii padl rekord starý 70 let, rtuť dosáhla na 42,6 stupně.
Absolutní rekord zřejmě v pátek padl ve Velké Británii. Na zahradě v Cambridge naměřili 38,7 stupně, což je o dvě desetiny stupně více než dosavadní maximum z roku 2003.
Vedra byla v pátek mimořádná i v Česku. Rekordy padly téměř na třetině dlouhodobě měřících meteorologických stanic. Nejvyšší teploty byly ve Stříbře na Tachovsku a Kuchařovicích na Znojemsku, kde bylo shodně 35,8 stupně. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teplotní rekord pro 26. červenec byl překonán i na příbramské stanici, kde původní rekord pocházel z roku 1895. Dnešní teplota 34,6 stupně Celsia přesáhla původní maximum o více než jeden stupeň. Další letitý rekord padl v Průhonicích u Prahy, kde dnes naměřili meteorologové 34,3 stupně. Předchozí rekord z roku 1947 činil 32,8 stupně.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Když vědci v roce 1990 zveřejnili první hodnotící zprávu Mezinárodního klimatického panelu (IPCC), která varovala před dopady nárůstu množství oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře na globální klima, zdály se být jejich vize o nárůstu teplot a souvisejících dopadech fikcí. Po téměř 30 letech se některé scénáře začínají naplňovat, konstatoval klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz.
„První zpráva IPCC, která vyšla v roce 1990, již předpokládala věci, které se dnes potvrzují. A to i přesto, že ta zpráva byla označována jako hodně alarmistická,“ připomněl klimatolog.
„Teď se to stává realitou,“ dodal s tím, že stav posledních pěti, šesti let je ještě o něco horší, než scénáře předpokládaly.
„V té zprávě bylo uvedeno, že se do roku 2025 zvýší teplota o 1 °C – a kolem této hranice kolísá globální teplota už od roku 2015,” zmínil Tolasz pro Novinky jeden z příkladů, co přesně se stává realitou.
V první hodnotící zprávě IPCC klimatologové konstatovali jako prokázané, že se na Zemi projevuje skleníkový efekt, který je způsoben lidskou činností. Uvedli významný nárůst skleníkových plynů v ovzduší: oxidu uhličitého, metanu, chlor-fluorovaných uhlovodíků a oxidu dusného.
Varovali, že zvyšování koncentrace těchto látek v atmosféře povede k zahřívání zemského povrchu, což povede k nárůstu hlavního skleníkového plynu, kterým je vodní pára – takže proces oteplování se zacyklí. Okamžité snížení emisí CO2 o 60 procent by podle jejich tvrzení z roku 1990 zachovalo jeho koncentrace na tehdejší úrovni.
„Tyto dohady růstu koncentrací CO2 za předpokladu stejných nebo nižších emisí – reálně jsou vyšší – jsou zajímavé. Podle těchto odhadů z roku 1990 bychom měli být příští rok na 400 ppm (částic na jeden milion), kam jsme se dostali už před pár lety,” konstatoval Tolasz pro Novinky.
Co se týká nárůstu teplot, vědci už v roce 1990 varovali, že při zachování stávajícího objemu emisí během 21. století budou průměrné roční teploty stoupat o 0,2 až 0,5 stupně Celsia každých deset let, což je větší nárůst než za předcházejících 10 tisíc let.
I toto podle Tolasze platí. Ale jsme naštěstí jen na dolní hranici. Podle Goddardova střediska pro kosmický výzkum (GISS, laboratoř střediska NASA) za období 1991–2000 průměrně teploty narostly o 0,39 °C, průměr za období 2001–2010 je už 0,61 °C a po období 2011–2018 už činil celkový nárůst +0,77 °C.
Proč je to „jen” dolní hranice? „Obecně platí, že nové výzkumy ukazují nižší citlivost klimatu na CO2, než se přepokládalo – kupříkladu se podcenila role ukládání tepla do oceánů,” uvedl. To je podle něj sice dobrá zpráva pro globální teplotu, ale nikoli pro oceán.
Když se podíváme na oceány, tak vzestup hladiny moří klimatologové před 29 lety odhadli na 3 až 10 centimetrů každých deset let, 20 centimetrů v roce 2030 a 65 centimetrů na konci 21. století.
„Zde nemám k dispozici aktuální data, ale ještě v 5. zprávě IPCC (2013) se uvádí vzestup o 30 až 80 cm za 100 let. Nedomnívám se, že by se vzestup od té doby nějak zpomaloval,” poznamenal Tolasz.
Základem boje proti změnám klimatu by tak mělo být snižování spotřeby, k čemuž prý může přispět každý.
„Největší problém, který souvisí s klimatem, je spotřeba. Spotřeba energie a spotřeba zboží. Proto je žádoucí snižovat svou vlastní spotřebu,“ popsal recept na udržitelný vývoj. „Převážíme zboží zleva doprava a zprava doleva. To jsou věci, nad kterými se musíme zamyslet,” doplnil.
Odborník zároveň odmítl tvrzení zástupců tuzemského průmyslu, kteří často tvrdí, že snižování emisí se rovná zničení průmyslové výroby a celkové uskrovnění se.
„Od roku 1990 emise snižujeme a já nemám pocit, že bychom kvůli tomu nějak výrazně chudli,“ řekl. Připomněl také, že snížení emisí Evropa docílila mimo jiné přesunem výroby do Asie.
„Nyní se těžko odhaduje, co bude z hlediska technologií a populace za 30 let,“ popsal klimatolog důvody, proč vědci připravují scénáře budoucího vývoje ve více variantách. „To není proto, že bychom používali jiné sady klimatických modelů pro každou variantu, ten klimatický model je stejný, ale liší se to v emisním vývoji,“ dodal s tím, že proměnnými jsou například vývoj populace, spotřeby či zalesnění, respektive odlesnění.
Již dnes je možné v Africe vidět, že lidé nejsou schopni se změně klimatu přizpůsobit, a proto se stěhují. Typickým příkladem je podle českého klimatologa Sýrie, kde došlo k podcenění situace a dnes se tam již lidé nejsou schopni zemědělsky adaptovat.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Situace ve slovenských lesích je extrémně špatná. Ochránci přírody dlouhodobě upozorňují, že Nízkým Tatrám a dalším místům hrozí odlesnění. Situace však za poslední dva roky ještě více zhoršila v důsledku masivního kácení stromů kvůli kůrovci. Za posledních deset let mělo zmizet 700 kilometrů čtverečních lesů.
Sdružení ochránců přírody VLK proto požaduje dočasné zastavení těžby dřeva v zemi do doby, než vznikne spolehlivý systém pravidel a kontroly lesohospodářských aktivit ve slovenských lesích. „Změny se v tomto směru uskutečňují velmi pomalu, a to se využívá k intenzivní těžbě,“ upozornil šéf sdružení VLK Juraj Lukáč.
Ochránci přírody nesouhlasí s argumentací ministerstva zemědělství, že rozloha lesů na Slovensku roste. „Satelity, které jsou mimo dosah ministerstva zemědělství, ukazují krutou pravdu, že za deset let zmizelo na Slovensku 700 kilometrů čtverečních lesa, co je přibližně rozloha Nízkých Tater,“ upozornil Lukáč.
Slovenské ministerstvo zemědělství vidí za úbytkem lesů na Slovensku změnu klimatu. Velké množství smrkových porostů totiž nedokáže odolávat náporu větrných smrští, sucha a nevídanému rozmachu škůdců.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Horko přicházející z jihu už zasáhlo i Česko, které má za sebou chladnější období. První vlna veder zemi zasáhla v červnu. Západní země očekávají v nejbližších dnech až čtyřicetistupňová vedra.
Napříč Evropou znovu padají teplotní rekordy. V Německu by ve středu podle předpovědi Německé meteorologické služby (DWD) mohly teploty v Sársku nebo v údolí Mosely dosáhnout 40 °C, ve čtvrtek pak bude ještě o něco tepleji. Vůbec nejvyšší teplotu zaznamenali v Německu v roce 2015, kdy v bavorském Kitzingenu naměřili 40,3 °C.
„Pokud jsou naše modely správné, pak bude dosavadní rekord pokořen dokonce několikrát,“ uvedl mluvčí DWD Andreas Friedrich. Podle něj se dá předpokládat, že například v oblasti Kolína nad Rýnem a Duisburgu by teploty mohly dosáhnout 40 °C tři dny za sebou. „To by byla senzace a přepsali bychom klimatické dějiny Německa,“ dodal mluvčí.
Podle odborníků je letošní počasí dalším dokladem znepokojivého trendu, kdy jsou výkyvy počasí stále častější. „Pozorujeme, že rekordních teplot v posledních letech přibývá,“ uvedl Friedrich. V minulém století podle něj teploty v Německu dosáhly ke 40 stupňům jen v jediném roce – 1983. „S předpovídanými teplotami pro příští dny dosáhneme v tomto století hranice 40 stupňů už potřetí po roce 2003 a rekordu z roku 2015,“ dodal. Také pětadvacet francouzských departementů zasáhnou tento týden vedra, kdy se teploty budou pohybovat kolem 40 stupňů. Jde od června o druhou vlnu extrémně horkého počasí. Postihne zejména jihozápad a střed země a udrží se po celý týden. Podle stanice La Chaine Météo na některých místech teploty vystoupají na 42 stupňů.
Intenzivní vlna veder zasáhla v červenci celou Evropu. Průměrná teplota kontinentu tento měsíc míří na nejvyšší příčku v dějinách měření. Například ve Francii padl celoroční teplotní rekord od konce devatenáctého století, kdy země začala teploty zapisovat. Ve čtvrtek navíc meteorologové očekávají překonání teplotního rekordu Paříže, který se od roku 1947 drží na hodnotě 40,4 °C.
Stejnou hodnotu naměřili 20. srpna 2012 v odpoledních hodinách na meteorologické stanici v Dobřichovicích. Právě 40,4 °C je nejvyšší zaznamenaná teplota v dějinách České republiky. Prvního července tohoto roku nicméně padl jiný důležitý rekord. V pražském Klementinu meteorologové naměřili 37,9 °C, což je nejvyšší hodnota za 224 let tamního měření.
Rekordy pro měsíc červenec padly kromě České republiky také v Rakousku, Slovensku, Andoře, Lucembursku, Polsku a Německu. Extrémní teploty zaznamenaly i mimoevropské země. Na severu Kanady naměřila 14. července meteorologická stanice na vojenské základně Alert rekordních 21 °C, tedy nejvyšší teplotu v oblasti nad 80. stupněm severní šířky. V arktické oblasti vedra způsobila nekontrolovatelné požáry od Sibiře přes Aljašku až po Grónsko.
Vysoké teploty a málo deště
V České republice může teplota během následujících dní vystoupat až na 35, či dokonce 36 °C. Minulý týden se po mírném ústupu navíc znovu rozšířilo sucho. Dva nejhorší stupně ze šesti pokrývají na 30 procent území. Tropické teploty a počasí bez srážek situaci ještě zhorší. Podle předpovědi vědeckého portálu InterSucho by se mělo extrémní a výjimečné sucho rozšířit na 60 procent území. V posledních dvou týdnech lze z map také vyčíst zhoršující se kondici vegetace na většině území.
V příštích dnech bez deště pak začne podle něj ubývat půdní vlhkosti. „Z pohledu některých oblastí, jako je severní Morava nebo severní Čechy, je ta situace poměrně tristní. I co se týče plodin, které už jsou sklizeny, to znamená obilovin a řepky. V některých oblastech byly poměrně výrazné propady výnosů.“
Nejhorší situace zůstává v severozápadních Čechách, východních Čechách a v Moravskoslezském kraji. Situace je špatná i na Plzeňsku a zhoršila se v pásu, který se táhne od Plzně západně až jihozápadně přes jižní Čechy na jih Vysočiny.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Rozsáhlé požáry nikdo nehasí, náklady by byly příliš vysoké.
Na Sibiři hoří skoro milion hektarů lesů a i vzdálená města se dusí dýmem z požárů, které nikdo nehasí – zákon to umožňuje, pokud by náklady na hašení byly vyšší než způsobené škody. Navíc chybějí peníze, upozornil server Newsru.com.
V Krasnojarském kraji podle údajů místních úřadů zuří 126 lesních požárů na ploše přesahující 704 tisíc hektarů, v Irkutské oblasti stovka požárů na více než 285 tisících hektarů.
Příčinou je nedostatek srážek, vedra přes 30 stupňů, poryvy větru a bouřky s blesky, často bez srážek. Dým z požárů zanesený větrem postihuje i místa vzdálená od sebe až 1 500 kilometrů, například velká města Omsk a Novosibirsk, v jejichž okolí nehoří. Taková vzdálenost dělí třeba Prahu a Barcelonu.
Loni v létě v Rusku shořely lesy na deseti milionech hektarů, zatímco obvykle se každý rok vykácejí stromy na ploše okolo milionu hektarů, poznamenal server.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Kvůli dlouhodobému suchu nesmějí v některých obcích lidé kropit trávníky a napouštět bazény z obecního vodovodu. Spory vznikají i kvůli studnám. Extrémní sucho má pokračovat ještě nejméně dva týdny.
Ve středočeských Mnichovicích platí kvůli suchu zákaz používání vody z městského vodovodu k zavlažování trávníků a napouštění bazénů. Nedostatek vody v půdě před rokem připravil místním obyvatelům nepříjemné překvapení. V době nejhoršího sucha přestala v městském vodovodu téct voda.
„Lidé jednoho dne večer ve špičce, kdy se všichni sprchují, otočili kohoutky a voda netekla,“ popsala Seznamu starostka Petra Pecková.
Město se obrátilo na vodoprávní úřad pro opatření obecné povahy, který zakazuje použití vody z vodovodu pro jiné než pitné a hygienické účely.
Letos Mnichovice k tomuto kroku přistoupily preventivně už prvního května. A lidé zákaz dodržují, jak potvrdily snížené odečty vodoměrů. „Od té doby si lidé uvědomili, že musí šetřit a že je důležitější se osprchovat, umýt nádobí nebo vyprat než zalít zahradu,“ říká Pecková. Město také na vytipovaných místech nainstalovalo vodoměry s dálkovým odečtem, které použití vody hlídají.
Mezi některými sousedy ale vznikají spory o používání vody ze soukromých studní. Starostka například řeší konflikt mezi dvěma sousedy, z nichž jeden zalévá trávník jednadvaceti krychlovými metry vody denně, zatímco druhému zcela vyschl zdroj pitné vody, protože není připojený k městské síti.
Při stavbě studny vydávají úřady omezení na množství vody, které může majitel denně odčerpat. V této lokalitě je to typicky sedm metrů krychlových. Při stavbě starších studní ale žádná omezení úřady nevydávaly.
„Mrzí mě, že vodoprávní úřady obecně nechtějí regulovat odběry ze soukromých studní,“ říká Pecková. „Nechtějí udělat opatření, které by se vztahovalo na soukromé studny a omezovalo použití vody na pitné a hygienické potřeby.“ Úřady podle Peckové argumentují tím, že jde o velký zásah do vlastnického práva a hádky o vodu by sousedé měli řešit občanskoprávním sporem. „Voda je v současné chvíli v některých lokalitách tak nesmírně cenná, že by úřady takové opatření měly vydat,“ dodává Pecková.
Sucho se v České republice minulý týden po mírném ústupu znovu rozšířilo, dva nejhorší stupně ze šesti jsou na 30 procentech území. Tropické teploty v tomto týdnu a počasí bez srážek situaci zhorší. Podle předpovědi vědeckého portálu InterSucho by se mělo extrémní a výjimečné sucho rozšířit na 60 procent území, vyplývá z dnes aktualizovaných dat. V posledních dvou týdnech lze z map také vyčíst zhoršující se kondici vegetace na většině území, zprávy zemědělců lze označit až za pochmurné.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Andské oblasti na severozápadu Bolívie u hranice s Peru zasypal v sobotu popel, který vychrlila při páteční erupci peruánská sopka Ubinas. Postižena byla celá oblast Santiago de Machaca, kde se nachází 104 obce.
Starosta Lizandro Condori Castro popsal agentuře Reuters situaci: „Napřed to vypadalo jako mrak, jako když sněží. Přicházelo to ze severovýchodu z peruánské strany a mělo to dopad na celou oblast Santiaga de Machaca. Všech 104 obcí bylo postiženo. Zasaženy byly pastviny, lidé, zvířata i pole.“
Estela Espejová si stěžovala: „Včera odpoledne to bylo jako prach, ale ráno tu byl pach síry. Dýchali jste síru. Boleli nás oči.“
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Celosvětový trend hynutí včelstev pokračuje. Po úbytku rojů v USA a západní Evropě nyní vymírají včelstva i na východě.
Ve středním a jižním Rusku hynou včely. V posledních měsících vědci zaznamenali jejich masový úbytek.
Prezident ruské národní unie včelařů Arnold Butov oznámil, že celkem 20 regionů nahlásilo velký úhyn celých rojů včel. Nejvíce postižené oblasti jsou Brjansk a Kursk jižně od Moskvy a Uljanovsk a Saratov na řece Volze. Krize se rozšířila až do oblasti Altaj na Sibiři, což je více než 4 tisíce kilometrů od Moskvy.
Důvodem úbytku včelstev je pravděpodobně používání pesticidů, které jsou pro včely nebezpečné.
Problém s úhynem včel je v celé Evropě. Odborníci ztráty přičítají kombinaci několika faktorů. Mezi hlavní důvody úbytku řadí klimatické změny, používání pesticidů – konkrétně neonikotinoidů a roztoče, kteří se množí ve včelích úlech.
„První část sezóny byla katastrofální,“ řekl BBC Robert Aigoin, prezident svazu rodinných farmářů Modef. Svaz za hlavní důvod masivního úbytku označil klimatické změny. Produkce medu klesá už od roku 2016, kdy včelaři ve Francii vyprodukovali pouze 9 tisíc tun medu, zatímco průměrná produkce se pohybovala okolo 20 tisíc tun.
Včely mizí i z tuzemských luk. Odborníci v Česku to dávají za vinu především chemickým postřikům, kterými zemědělci ošetřují svá pole.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Desítky výjezdů měli hasiči v neděli odpoledne na Moravě a ve Slezsku v souvislosti s nepříznivým počasím, hlavně silným větrem a hustým deštěm. V Českém Těšíně strhl vítr střechu autoservisu. S problémy kvůli počasí se potýkají také na Slovensku.
V Moravskoslezském kraji jen od nedělního poledne do třetí hodiny odpolední vyjížděli hasiči v souvislosti s počasím dvaačtyřicetkrát. „Šlo hlavně o odstraňování spadlých nebo nebezpečných nakloněných stromů, a to v 28 případech, a také o čerpání vody ze sklepů, garáží a dalších suterénních a přízemních prostor. Události se dosud obešly bez zranění,” řekl mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela. Nejvíce zásahů bylo na Opavsku, v Ostravě a na Karvinsku.
Napilno měli i hasiči ve Zlínském kraji, kde vyjížděli do třetí hodiny 15krát, i tady šlo často o popadané stromy a zatopené sklepy. Nejvíce výjezdů měli podle mluvčí Lucie Javoříkové na Kroměřížsku.
Bleskové povodně na Slovensku
Práci kvůli počasí měli i hasiči na Slovensku. Žilinský kraj zasáhly v neděli prudké bouře. Nehorší byla situace v obci Raková v okresu Čadca, kterou zasáhla blesková povodeň. „Hasiči vysvobozovali několik lidí, kteří uvízli ve svých vozidlech. Pomocí těžké techniky odstraňovali stromy a nánosy pro lepší průtok místního potoka,“ uvedli hasiči na sociální síti.
V Žilinském kraji zasahovali hasiči celkem na dvaceti místech. „Odstraňovali především spadlé stromy a odčerpávali vodu ze zatopených rodinných domů,“ dodali hasiči.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Přes tisíc hasičů už bojuje s rozsáhlými lesními požáry, které v sobotu vypukly ve středním Portugalsku. Několik obcí bylo z preventivních důvodů evakuováno, uzavřeny byly i dvě silnice.
Na 1100 hasičů bojuje s požárem lesního porostu v horské oblasti nedaleko města Castelo Branco. V neděli by jim měla na pomoc dorazit i armáda.
Místní úřady ale podle ní mají podezření na žhářství. Tři z požárů totiž vypukly v sobotu téměř ve stejnou dobu.
Už ve čtvrtek varovaly místní úřady před zvýšeným nebezpečím požárů kvůli suchu a vysokým teplotám, očekávaným o víkendu.
Zhruba ve stejném regionu vypukly tragické lesní požáry v červnu 2017, kdy si během několika dnů vyžádaly stovku obětí. V říjnu téhož roku zemřela při požárech v centrální a severní části země padesátka osob.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Část území jižní Asie začíná být neobyvatelná. Miliony lidí migrují kvůli klimatickým změnám, utíkají z míst zničených povodněmi nebo extrémním suchem. Klimatické změny mohou v blízké budoucnosti zažehnout další velkou migrační vlnu, která zasáhne i Evropu, píše server CNN.
Stovky tisíc lidí v oblasti jižní Asie nyní kvůli mohutným monzunovým dešťům prchají do vyšších poloh. Stoupající hladiny řek ohrožují až šest milionů obyvatel regionu. Silné povodně tak vystřídaly dlouhé týdny, kdy třeba Indie bojovala s nekončícím suchem a vlnami horkého počasí, při kterých zemřelo nejméně 137 lidí.
Podle odborníků Indii zbývá pět posledních let, během kterých má šanci vypořádat se se závažným nedostatkem vody. V opačném případě hrozí, že více než 100 milionů lidí zůstane bez přístupu k pitné vodě. Další miliony lidí začaly opouštět suchem zničené zemědělské oblasti Afghánistánu.
Oproti minulým desetiletím jsou povodně rozsáhlejší, upozorňuje CNN.
Monzuny také přicházejí v čím dál nepravidelnějších intervalech. Úbytek srážek potom vede k suchu, následné přívaly extrémních srážek zase k sesuvům půdy a povodním.
Podle výsledků studie zveřejněné v časopise Nature se tyto jevy očekávají v čím dál intenzivnější a extrémnější formě. Opakující se cyklus narůstajících teplot, opakujícího se sucha a povodní vznáší palčivou otázku – bude jihovýchodní Asie časem pro lidi neobyvatelná?
Vědci do budoucna předpovídají výskyt extrémních vln veder, které mohou zabít i „perfektně zdravého člověka“. A to nejen v jižní Asii, ale také na Blízkém východě a v severní Africe. Vědci předpokládají, že rozvíjející se klimatická krize zasáhne celý svět po částech. Zatímco v některých částech světa se budou změny projevovat mírnými výkyvy teplot, jinde budou lidé čelit smrtícímu suchu, vlnám veder, záplavám a extrémnímu počasí. A ty, kdo přežijí klimatický šok, zasáhne zdevastované zemědělství a infrastruktura. Miliony lidí zasáhne také zvyšující se hladina moře na pobřeží nejméně vyspělých států. Klimatické změny podle OSN doženou miliony lidí k otázce, zda zůstat a hladovět, nebo emigrovat. Očekává se, že až 120 milionů lidí upadne během následujících deseti let do chudoby.
Lidé ohrožení klimatickými změnami se tak pravděpodobně uchýlí k migraci do přívětivějších oblastí světa.
Úmluva OSN o boji proti dezertifikaci tvrdí, že do roku 2045 až 135 milionů lidí přesídlí v důsledku degradace půdy. Většina těchto lidí se stane uprchlíky ve své vlastní zemi (tzv. vnitřně vysídlené osoby). Jejich množství každoročně narůstá a jejich přesun je často doprovázen násilím.
Úmluva OSN o uprchlících v současné době nepřiznává osobám prchajícím před změnou klimatu právo na mezinárodní ochranu.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Ve středoafrické Ugandě se objevil další případ nakažení ebolou, uvedla ve středu Světová zdravotnická organizace (WHO). Do země s ní přicestovala žena z Konga, která na virové onemocnění zemřela. Organizace nyní zvažuje, zda je kvůli ebole potřeba vyhlásit celosvětový stav nouze, informovala agentura Reuters.
Žena z Konga odjela 11. července prodávat ryby na ugandské tržiště Mpondwe nedaleko hranic s Kongem. Konžanka na tržišti několikrát zvracela, což u zdravotníků vzbuzuje obavy – vysoce nakažlivá ebola se přenáší hlavně tělesnými tekutinami. Rybářka zemřela po návratu do Konga.
WHO určila 19 dalších prodejců ryb, kteří s ženou přišli do styku. Dalších 44 osob se nechá proti nemoci očkovat, vakcínu by mohlo potřebovat až 590 dalších trhovců. Důkladné vyšetření situace komplikuje strach obchodníků o výdělek, zprávy o nemoci pro ně mohou znamenat značné finanční ztráty. Organizace ještě musí určit, kudy a s kým žena cestovala, kde přespala nebo kdo po ní uklízel zvratky.
Nemoc se zatím projevila převážně jenom v Kongu, první případ se však už objevil i v milionovém městě Goma.
WHO už poněkolikáté během současné epidemie zvažuje, zda je potřeba vyhlásit takzvané ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC).
Ebola je kvůli vysoké nakažlivosti jednou z nejobávanějších chorob na světě. Zdravotníci v Kongu se jejímu šíření snaží zamezit početnými kontrolními stanovišti podél cest vedoucích z již zasažených oblastí a důkladnou kontrolou na hraničních přechodech, kde lidem měří teplotu a testují, zda nemají jiné symptomy nákazy.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Stále více asijských států se bouří proti praktikám západních zemí, které vyvážejí odpad do Asie. O to více odpadků však míří do těch asijských států, které se těmto praktikám zatím nepostavily. Na problém s odpadky na Západní Jávě naposledy upozornila 12letá Indonésanka, která napsala dopis americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Informoval o tom deník Jakarta Post.
„Proč neustále vyvážíte svůj odpad do mé země? Proč se o svůj odpad nepostaráte sami? Řeky v Indonésii jsou v tuto chvíli velmi špinavé a smradlavé,“ píše dvanáctiletá Aeshnina Azzahra Trumpovi.
Dopis americkému konzulovi v Indonésii předala organizace Brantas River Coalition (Bracsip). Podle organizace jen v roce 2018 Spojené státy do Indonésie vyvezly 150 186 tun použitého papíru. To je šestkrát více než v roce 2017.
Vedle papíru se do Asie vyváží i velké množství plastového, ale i elektronického odpadu. Ještě v roce 2012 zhruba padesát procent světového odpadu proudilo do Číny. Ta se však v loňském roce této praktice postavila a zakázala dovoz plastového a dalšího odpadu.
Západní země proto hledají další místa, kam by mohly posílat odpadky. Kromě Indonésie jde například o Thajsko, Malajsii nebo Filipíny.
Kanada do Filipín v letech 2013 a 2014 vyvezla 69 kontejnerů s 1500 tunami odpadu.
Malajsie, Thajsko a Vietnam v reakci na aktuální vývoj letos schválily novou legislativu, jež má zamezit dalšímu dovozu odpadu do jejich přístavů.
Ačkoliv se problému dostává větší pozornosti především v poslední době, hovoří se o něm již zhruba čtyři desetiletí. V 80. letech se také v této souvislosti začalo hovořit o takzvaném „odpadkovém kolonialismu“, uvedl server The Diplomat.
V roce 1989 také v reakci na tento problém vznikla takzvaná Basilejská úmluva, která omezuje pohyb nebezpečných odpadů přes hranice. Spojené státy, které s dohodou souhlasily, ji po celá desetiletí nebyly schopné ratifikovat. Řada dalších zemí pak pravidla, k nimž se zavázaly, obchází.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Konžské úřady zaznamenaly první případ eboly ve více než milionovém městě Goma, které leží u hranic této středoafrické země se Rwandou. Jde o první případ této vysoce nakažlivé a smrtelné nemoci v tak velkém městě v Kongu od loňského srpna, kdy se epidemie eboly šíří na východě země. Zemřelo tam na ni už přes 1600 lidí. Informovala o tom agentura AFP.
Konžské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že muž nakažený ebolou přijel do Gomy z města Butembo autobusem a byl rychle převezen do zdravotnického zařízení. Vyšetřeni byli i všichni ostatní pasažéři autobusu, který přijel z oblasti, kde bylo v poslední době zaznamenáno hodně případů eboly.
Šíření eboly směrem ke Gomě už dříve označila za problém Světová zdravotnická organizace (WHO), jednak kvůli více než milionu obyvatel tohoto města a také proto, že by se epidemie mohla rozšířit do Rwandy. Oblast navíc sužují ozbrojené útoky místních i zahraničních milic, které nešetří ani zdravotnická zařízení, jež se snaží epidemii zastavit.
Ebola je jednou z nejobávanějších chorob na světě; je vysoce nakažlivá a úmrtnost na ni dosahuje až 90 procent. Lék na ni neexistuje, ale používá se experimentální vakcíny, které mají slibné výsledky.
Prvotní symptomy eboly mohou připomínat chřipku. Virus způsobuje horečky a pak vnitřní a vnější krvácení, posléze začínají selhávat orgány. Nemoc se přenáší se krví, sekrety a tělesnými tekutinami. Poprvé byla zaznamenána zaznamenána v Kongu v roce 1976 (země se tehdy jmenovala Zair) a název dostala podle místní řeky.
Největší epidemie eboly zatím vypukla koncem roku 2013 v západní Africe, kde si do léta 2016 vyžádala přes 11 000 obětí. Stávající je druhá nejhorší.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Londýn bude do poloviny tohoto století svým podnebím připomínat spíše Barcelonu. V Madridu to bude spíše jako v Marrákeši a Seattle se bude podoba dnešnímu San Francisku.
Pětina největších světových měst se bude do roku 2050 potýkat s klimatem, o kterém by si dnes tamní obyvatelé mohli nechat spíše jen zdát. Teploty porostou a s nimi i riziko sucha nebo přívalových dešťů a následných povodní. Potvrdila to nejnovější studie vědců z curyšské Eidgenössische Technische Hochschule (ETH Zürich), na kterou odkazuje portál Thisisplace.org.
Švýcaři pro svou studii analyzovali 520 měst po celém světě, včetně hlavních měst a těch, kde populace přesahuje jeden milion obyvatel. Zkoumali aktuální klimatické podmínky a také v minulosti naměřená data (jako teplota, objem srážek, vlhkost a podobně). Na základě těchto zjištění následně modelovali vývoj podnebí, přičemž brali v potaz závazek plynoucí z klimatické konference v Paříži z roku 2015, tedy nedopustit zvýšení globální průměrné teploty o více než dva stupně Celsia do konce tohoto století.
Ukázalo se, že 22 procent zkoumaných měst zažije do roku 2050 bezprecedentní klimatickou změnu. Jejich obyvatelé budou muset počítat například s monzunovými dešti, respektive změnou modelu střídání ročních období. V každém pátém městě, kde dosud zažívali jaro, léto, podzim a zimu, jak je známe například z našich zeměpisných šířek, se budou jen střídat období dešťů a období sucha.
„Bude převažovat podnebí, jež zvýší riziko povodní a extrémního sucha,“ řekl portálu Thisisplace.org Jean Francis-Bastin, lídr vědeckého týmu, který za studií stojí.
Na severní polokouli bude podle vědců mnoho měst do třiceti let připomínat místa, která jsou dnes o tisíc kilometrů blíže rovníku. V Evropě by se města mohla do poloviny století oteplit v průměru o 2,5 stupně Celsia. To znamená, že léta ale mohou být teplejší o 3,5 stupně a zimy dokonce o 4,7 stupně, uvedl Francis-Bastin a spol.
Podle tohoto scénáře by Londýn měl okolo roku 2050 svým klimatem připomínat spíše dnešní Barcelonu. Při návštěvě Madridu si prý budete připadat jako v Marrákeši a Seattle se bude podobat současnému San Francisku. Japonská metropole Tokio bude mít podnebí jako ve střední Číně, tvrdí švýcarští vědci.
V tomto ohledu mají jistou výhodu města, která se už dnes nacházejí v tropických podnebných pásech. Studie totiž uvádí, že změny klimatu, ke kterým tam má dojít, nebudou znamenat naprostou změnu podnebného modelu. Období dešťů a sucha tam zažívají již dnes, pouze se posunou do extrémnějších poloh. To znamená častější sucha i povodně. „Z oněch dvaadvaceti procent měst, která zažijí bezprecedentní změnu klimatu skoro dvě třetiny leží mezi oběma obratníky. Patří sem například i Kuala Lumpur, Jakarta, Rangún nebo Singapur,“uvádí autoři studie.
Francis-Bastin a jeho tým ale ve své zprávě pouze nevarují. Dávají také návod, jak se města mohou na příchod klimatické změny připravit a snížit tak dopad zmíněných rizik. Nebo je dokonce zmírnit. „Je nutné, abychom změnili způsob našeho života na Zemi. Jinak se zkrátka budeme muset smířit s tím, že sucha i povodně budou častější a budou mít extrémnější průběh,“ říká Francis-Bastin.
Zdroj: ekonomicky-denik.cz
• • • • •
Když ve čtvrtek 4. července zasáhlo Kalifornii silné zemětřesení, geologové následně zjistili, že otřesy zanechaly v zemi obrovskou trhlinu. Díky satelitu mají vědci přesně zdokumentováno, jaký byl dopad otřesů v celé oblasti Mohavské pouště.
Z fotografiíí je například patrné, že zemětřesení po sobě zanechalo v zemi obrovskou trhlinu.
Nejsilnější otřesy měly podle přístrojů sílu 7,1 stupně a celé zemětřesení trvalo přibližně půl minuty. Díky datům vědci předpokládají, že bylo složeno nejméně z 1 700 otřesů, které vycházely z hloubky 17 kilometrů.
Experti očekávají, že zemětřesení se mohou objevit i v dalších dnech, ale nečekají už tak silné otřesy. Kalifornie je totiž místem, kde se protkávají tektonické zlomy. K nejvíce známým patří zlom San Andreas, který se kříží se San Franciscem a táhne se do dálky 65 kilometrů.
Přestože nynější zemětřesení bylo silnější, nezanechalo po sobě takové škody jako to, které se v jižní Kalifornii odehrálo v roce 1994. Hustě obydlené Los Angeles zasáhlo zemětřesení o magnitudu 6,7, které po sobě zanechalo 57 mrtvých a miliardové škody.
Zdroj: technika.denikplus.cz
• • • • •
Noční můra snad každého majitele nemovitosti je poničení nebo ztráta vlastněného objektu. Kdykoliv může přijít nečekaně silný přírodní živel, který dům poničí nebo dokonce zdevastuje. Britský starší pár takto přišel o svůj domov za 24 milionů korun. Začal se totiž potápět do řeky Bure.
Ken Pitts a manželka Gail, objevili před lety svůj idylický domov na řece Bure v Horningu, kde chtěli strávit poklidné stáří. Teď čekají, zda bude muset být jejich domov zbourán. S největší pravděpodobností se tak stane. Ken Pitts tvrdí, že objekt se takto propadl přes noc a dům nevyvíjel jakékoliv signály, které by naznačovaly závažný problém.
Inspektor řekl: „Je zřejmé, že oblast je extrémně mokrá a většina z těchto nemovitostí, a samozřejmě i těch starých, bude mít dřevěné pilotové základy, které budou velkým problémem.“
Zdroj: living.iprima.cz
• • • • •
Hladina polské řeky Visly natolik poklesla, že je místy vidět dno. Momentálně je hladina řeky podle ukazatele u varšavských nábřežních bulvárů na úrovni 44 centimetrů.
„Pouhé centimetry nás dělí od dalšího rekordu pokud jde o nejnižší hladinu vody,“ ohlásila televize TVN 24. Stávající rekord není nijak starý, vznikl v srpnu 2015.
„Je v povaze řek, že úroveň vody v nich klesá, když neprší. Komplikuje to plavbu, je třeba si dávat pozor. Ale to jsou zákony přírody,“ varovala Kinga Czerwińská z říční policie.
Televize připomněla, že ještě před pár týdny se Visla natolik vzedmula, že musela být přerušena stavba nového mostu na jihu polské metropole; ředitelství silnic a dálnice z obavy před povodní nechalo rozebrat pontonový most a odstranit z břehů stavební stroje a stavbařské kontejnery.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Tropická bouře Barry na cestě k pobřeží amerického státu Louisiana zesílila na hurikán. Podle Národního střediska pro hurikány (NHC) živel provází vítr o rychlosti 120 kilometrů v hodině a jihu USA hrozí rozsáhlé škody zejména kvůli lijákům, které vyvolají povodně. Americký prezident Donald Trump v Louisianě vyhlásil stav nouze, což státu umožní čerpat peníze a pomoc z federálních zdrojů.
Podle meteorologů není u hurikánu Barry hlavní hrozbou silný vítr, ale velice intenzivní srážky, které ho budou doprovázet. Předpovědi udávají, že déšť bude mít podobu průtrže mračen a že na některých místech může spadnout během víkendu asi 250 až 500 milimetrů vody.
„Je to neuvěřitelně obrovská masa vlhkosti, je to úplně mimo tabulky,“ varoval dnes ředitel NHC Ken Graham. Podle něj se bude hurikán pohybovat tak pomalu, že intenzivní déšť čeká Louisianu celý víkend. Z břehů se tak může vylít nejen řeka Mississippi, ale i další toky.
Guvernér Louisiany John Bel Edwards řekl, že New Orleans mohou obecně ohrozit lijáky, rozvodněná řeka a vzedmutí hladiny moře. „Čekáme všechny tři případy,“ dodal.
Barry již nyní komplikuje životy obyvatel v pobřežních oblastech Louisiany. Bez proudu se dnes ocitlo přes 45 tisíc odběrných míst. Největší výpadky podle AP hlásí okresy Jefferson, Lafourche, Assumption a Terrebone v jižní Louisianě u New Orleans.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Škody blížící se miliardě korun způsobily klientům pojišťoven před dvěma týdny bouřky, které zasáhly nejvíce Olomoucký kraj. Kroupy poškozovaly hlavně karoserie aut a střechy domů. Výrazné škody hlásili i zemědělci na plodinách. Vyplývá to z ankety mezi pojišťovnami. Ty již část škod vyplatily.
České pojišťovně kvůli bouřkovému počasí klienti zatím nahlásili přes 4300 škod za celkem 230 milionů korun, řekla mluvčí pojišťovny Ivana Buriánková. Ze živlů způsobilo největší škody krupobití, a to za 200 milionů. Kroupy ničily především střechy, fasády či střešní okna. Pracovníkům pojišťovny se podle mluvčí podařilo vyřešit zatím přes třetinu nahlášených škod, a v pojištění majetku občanů pak dokonce přes 60 procent.
Pojišťovna Kooperativa registruje 3350 škod za 153 milionů. Většinu škod způsobilo krupobití a vichřice. Z pojištění majetku to je 1347 škod za 95 milionů a z pojištění vozidel 2003 škod za 58 milionů. Nejvíce škod klienti hlásili z Olomoucka, Prahy a Příbramska, uvedl mluvčí pojišťovny Milan Káňa. Na 12 procent škod za 5,4 milionu už pojišťovna uzavřela a klientům vyplatila pojistné plnění.
Allianz dva týdny po bouřkách eviduje 1900 pojistných událostí za 97 milionů. Z toho je 1100 škod hlášených z Olomouckého kraje. Většinou se jedná o rozbitá auta, poničené střechy, střešní okna a zahradní nábytek.
Česká podnikatelská pojišťovna eviduje v majetkovém pojištění aktuálně téměř 450 škod za 20 milionů korun. Rostou také škody hlášené z havarijního pojištění vozidel, kde k pátku má nahlášeno přes 500 poškozených vozů se škodami přes 15 milionů. Karoserie či střechy aut poškodily podle mluvčí pojišťovny Renaty Čapkové kroupy i padající větve.
Generali má aktuálně nahlášeno 1191 škod, u nichž očekává plnění překračující 80 milionů korun.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Zrušené lety na jednom z největších německých letišť ve Frankfurtu nad Mohanem. Zaplavené sklepy, popadané kroupy, které vytvořily několikacentimetrovou souvislou bílou vrstvu. Tak to vypadá nyní v Německu, které zasáhla prudká bouře doprovázená lijáky, větrem a kroupami, napsal server týdeníku Focus.
Letiště ve Frankfurtu nad Mohanem přerušilo zhruba na hodinu odbavování cestujících, nepřistávalo ani nestartovalo žádné letadlo. Z pátečních 1560 startů a přistání byla zrušena stovka letů. Další asi desítka letů byla zrušena na berlínském letišti. Jednalo se především o lety do Frankfurtu a Mnichova. letiště v Kolíně nad Rýnem a Bonnu hlásí výrazná zpoždění.
Ve spolkové zemi Hesensko zuřily bouře odpoledne asi dvě hodiny. V Giessenu nebo u přehrady Edersee spadlo během krátké doby až 80 litrů vody na metr čtvereční, informovala Německá meteorologická služba DWD.
V Naunheimu a Wetzlaru podle informací médií se objevila tornáda. Server Rheinpfalz uvedl, že se tornádo objevilo také ve Freinsheimu a Leinigerlandu.
Ve Wolfhagenu u Kasselu přívaly vody změnily silnici v potok. Bílá vrstva, která vypadá jako sníh, jsou spadlé kroupy.
Ve městě Schwerin, metropoli Meklenburska-Předního Pomořanska, průtrže mračen zaplavily sklepy.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Zrušené lety na jednom z největších německých letišť ve Frankfurtu nad Mohanem. Zaplavené sklepy, popadané kroupy, které vytvořily několikacentimetrovou souvislou bílou vrstvu. Tak to vypadá nyní v Německu, které zasáhla prudká bouře doprovázená lijáky, větrem a kroupami, napsal server týdeníku Focus.
Letiště ve Frankfurtu nad Mohanem přerušilo zhruba na hodinu odbavování cestujících, nepřistávalo ani nestartovalo žádné letadlo. Z pátečních 1560 startů a přistání byla zrušena stovka letů. Další asi desítka letů byla zrušena na berlínském letišti. Jednalo se především o lety do Frankfurtu a Mnichova. letiště v Kolíně nad Rýnem a Bonnu hlásí výrazná zpoždění. Ve spolkové zemi Hesensko zuřily bouře odpoledne asi dvě hodiny. V Giessenu nebo u přehrady Edersee spadlo během krátké doby až 80 litrů vody na metr čtvereční, informovala Německá meteorologická služba DWD.
V Naunheimu a Wetzlaru podle informací médií se objevila tornáda. Server Rheinpfalz uvedl, že se tornádo objevilo také ve Freinsheimu a Leinigerlandu. Ve Wolfhagenu u Kasselu přívaly vody změnily silnici v potok. Bílá vrstva, která vypadá jako sníh, jsou spadlé kroupy.
Ve městě Schwerin, metropoli Meklenburska-Předního Pomořanska, průtrže mračen zaplavily sklepy.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Přes Jadran se ze středy na čtvrtek přehnaly silné bouře, v italské Pescaře dokonce padaly kroupy velké jako pomeranče.
Byla silná bouře, která zasáhla Itálii a Řecko tak neobvyklá, nebo jde o běžný letní úkaz?
„Je letní období, silné bouře jsou v tuto dobu v Evropě běžné, některé z nich i páchají škody,“ sdělil meteorolog Rýva Seznamu. V Chalkidiki je nyní po silném větru až 80 % poloostrova bez elektřiny.
Záběry z Chalkidiki z dnešního rána ukazují zcela zdevastované pláže, které podle místních médií vypadají jako po výbuchu bomby.
Silná bouře zasáhla ve středu večer i italské pobřeží Jaderského moře. Padaly při ní navíc kroupy až o velikosti pomerančů.
Kroupy poškodily také řadu aut a oken domů, ulice města Pescara zaplavil proud vody. „Z ulic se staly řeky,“ citovala agentura ANSA svědka z místa.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Totální chaos panoval ve středu večer za prudké bouře, která zasáhla řecký poloostrov Chalkidiki a vyžádala si životy šesti turistů a přes sto zraněných. Uvedla to ve svém blogu Britka Emily, která byla v oblasti na dovolené. O její výpovědi informoval bulvární list The Sun. Většina poloostrova je stále bez elektřiny a úřady vyhlásily nouzový stav.
„Bouře udeřila velmi náhle, zhasla světla, přerušila proud, srážela dolů stromy a vše kolem nás,“ popsala vichřici Britka. „Foukalo, pršelo a bičoval nás písek. Panoval naprostý chaos, lidé křičeli a utíkali najít si úkryt,“ dodala s tím, že i ona hledala, kde se schovat, „Ukryli jsme se na deset minut za barem, než stoupla voda a dosáhla nám k nohám.“
„S dvěma dětmi jsme neměli jinou šanci, než běžet v bouři do pět minut vzdáleného hotelu,“ uvedla. „Běželi jsme s dalšími rodinami a s našimi odvážnými malými po cestách s padlými stromy a troskami. Stěží jsme v dešti viděli,“ upřesnila.
Rodina se nakonec dostala do hotelu a zjistila, že také tam panuje zmatek, protože nešel proud: „Zabralo to nějaký čas, ale jsme zpátky v našem pokoji, který byl na čas zaplaven. Jen bych chtěla říci, že jsme nikdy nebyli postiženi ničím děsivějším.“
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Při bouřích s krupobitím zemřelo v Řecku ve středu večer nejméně šest zahraničních turistů, mezi nimiž byli i dva starší Češi, uvedla agentura Reuters. Smrt české dvojice potvrdilo ministerstvo zahraničí. Zemřela poté, co se kvůli silnému větru převrátil obytný přívěs na poloostrově Chalkidiki na severu země. Při bouřích bylo zraněno nejméně 100 lidí.
Asi sto lidí bylo zraněno, uvedl bulvární list The Sun. Většina z nich utrpěla zlomeniny: „Je to poprvé v mé 25leté kariéře, kdy jsem zažil něco takového,“ řekl stanici Open TV ředitel místního zdravotního střediska v Nea Moudanii Athansios Katsas. „Bylo to tak náhlé a prudké,” dodal k bouři. Zranění mají mezi osmi měsíci a sedmdesáti lety.
Místní úřady vyhlásily na Chalkidiki mimořádný stav.
Prudká změna počasí ukončila vedra
Severní část Řecka, kde tráví první část letních prázdnin u moře tisíce cizinců, zasáhla divoká bouře po několika dnech s tropickými teplotami blížícími se 40 stupňům. Ve středu večer začaly Chalkidiki a okolní oblasti bičovat prudké lijáky a krupobití. Vítr vyvracel stromy a ničil střechy budov.
Jeden svědek řekl stanici ERT, že bouře, která převracela auta, trvala jen dvacet minut, přesto napáchala ohromné škody. Šéf civilní ochrany v severním Řecku Charlambos Steriadis popsal prudkou bouři jako „bezprecedentní jev“.
Řecký fotograf Constantine Emmanouilidi dodal, že to byla nejděsivější věc, jakou kdy viděl: „Už mnoho let jsem sledoval bouře, ale to, čeho jsem byl svědkem dnes v noci, byla ta nejstrašnější věc v mém životě. Měli jsme v řeckém Chalkidiki silnou bouři a blesky změnily noc v den. Nemohl jsem věřit svým očím a potřeboval jsem nějaký čas, abych to vůbec strávil.“
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Klimatická změna ohrožuje i vzácnou krkonošskou tundru a během deseti let nejspíš zmizí staré lesy v nejatraktivnějších lokalitách.
Když loni na jednom z nejnavštěvovanějších míst Krkonoš vyschla voda ve skruži označované za pramen Labe, vyvolalo to mezi turisty pozdvižení. Na podobné projevy sucha v nejvyšších českých horách si však budou muset zvykat.
Vyschlý „pramen Labe“ se stal výrazným projevem klimatické změny v nevyšších českých horách. Indicií, že se zde klima nevratně mění, je ale mnohem víc. I když většina není tak nápadná.
„Pravidelní návštěvníci Krkonoš vidí, jak vysychají vodoteče procházející přes stezky. Vždy byly plné vody a loni v létě byly všechny prázdné. Letos nás to nejspíš čeká také,“ říká náměstek ředitele Krkonošského národního parku Jakub Kašpar.
Správci parku zároveň sledují, jak už teď na začátku prázdnin pomalu vysychají krkonošská rašeliniště, která fungují jako velká houba a tradičně v sobě skrývají veliké zásoby vody.
Krkonošské lesy, které pokrývají pás zhruba do 1 300 metrů nad mořem, zmizí podle krajinného ekologa a letitého znalce hor Pavla Klimeše velmi brzy.
„Dožije se toho i moje generace. V nejvyšších partiích lesy během desetiletí dle mého soudu umřou. Samozřejmě vznikne tam mladý porost, který je odolnější, ale musíme si zvyknout, že lesy už nebudou takové, jaké je známe,“ říká a přibližuje blížící se změnu: „Odejdou všechny klimaxové lesy. Ty krásné porosty na Růžové hoře, kolem Rennerovek jsou velmi ohroženy.“
Pavel Klimeš říká, že změnu klimatu v horách pociťuje i na vlastní kůži. V Horním Maršově provozuje už roky vodní elektrárnu, která původně od roku 1898 sloužila na řece Úpě k pohánění pily, později byla přebudována na vodní elektrárnu. V minulosti ji majitelé museli zastavit pouze několikrát v zimě, kdy voda v Úpě zamrzla. V letním období ji musel Pavel Klimeš – kvůli nedostatku vody – poprvé odstavit před pěti lety. A nejspíš to bude standardem i pro nadcházející roky.
V roce 2018 se totiž Krkonoším úplně vyhnuly tradiční podzimní deště, které v horách bývají opravdu vydatné. „První srážky přišly až 4. prosince, což je další projev téhle klimatické změny, kterou tady prožíváme,“ dodává krajinný ekolog.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Silné zemětřesení vyvolalo v noci na pondělí paniku mezi obyvateli východní Indonésie. Místní úřady vydaly varování před tsunami, které bylo později odvoláno, uvedla agentura AP.
Zemětřesení o síle 6,9 stupně zasáhlo oblast Moluckého moře mezi Severním Sulawesi a ostrovy Moluky krátce po půlnoci místního času. Podle AP způsobilo paniku ve městě Ternate na Moluckých ostrovech.
Místní rozhlas pak uvedl, že v regionální sulaweské metropoli Manado obyvatelé v panice utíkali ze svých domů. Podle tamních představitelů otřesy poškodily nemocnici v Manadě, pacienti museli být evakuováni.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Řečtí hasiči už od čtvrtka bojují se čtyřmi požáry na ostrově Evia, které se zatím nepodařilo dostat zcela pod kontrolu. Úřady evakuovaly už několik vesnic a povolaly hasiče z dalších regionů.
Druhý největší řecký ostrov Evia sužují čtyři požáry křovinatého porostu. Dva vypukly během noci na pátek a musely být kvůli nim evakuovány další čtyři vesnice. Jedna byla evakuována už dříve.
Ohnivý živel se začal šířit na dvou nových místech jen několik hodin poté, co bylo kvůli velkému požáru mobilizováno více než 100 hasičů a domovy byli nuceni narychlo opustit obyvatelé jedné obce. Hasičům se u tohoto prvního požáru podařilo zastavit postup plamenů lesnatým terénem a v zemědělských oblastech, obtížný terén a vysoké teploty jim ale znemožňují oheň zcela uhasit.
V Řecku jsou velké letní požáry během horkých a suchých měsíců časté. Loni v létě vypukl v přímořském letovisku Mati u Atén velký lesní požár, který byl v této balkánské zemi vůbec nejtragičtější – připravil o život 101 lidí.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Jih Kalifornie v pátek večer místního času (sobota brzy ráno SELČ) zasáhlo další silné zemětřesení, které si vyžádalo četná zranění a způsobilo materiální škody. Americká geologická služba USGS uvedla, že podle předběžných měření mělo intenzitu až 7,1 stupně.
Oblast zažila už ve čtvrtek nejsilnější zemětřesení za posledních 20 let s intenzitou 6,4 stupně. Po něm následovala série 1700 slabších následných otřesů, uvedla agentura AP. Po pátečním zemětřesení jsou hlášena četná zranění a řada požárů, sdělila mluvčí hasičů Megan Personová bez bližších podrobností.
Otřesy v zasažené oblasti také způsobily škody na budovách a pozemních komunikacích.
Kalifornie je protkána tektonickými zlomy považovanými za nejaktivnější na světě. K nejnebezpečnějším v této oblasti patří zlom San Andreas, který protíná San Francisko a táhne se severně od Los Angeles ve vzdálenosti 65 kilometrů.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Tři lidé v sobotu zemřeli a čtyři další utrpěli zranění při výbuchu v obytném domě ve městě Bytom nedaleko Katovic na polské straně Slezska.
Následkem exploze popraskaly skleněné tabulky v oknech, popraskal strop na schodišti, ale podle hasičů zřejmě nehrozí zřícení domu. Podle mluvčího byl výbuch tak silný, že popraskala okna i v protějším domě.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
V příštích dnech bude v Česku teplo a sucho jen s minimem srážek. Meteorologové proto rozšířili výstrahu před nebezpečím požárů na celé území republiky. Platí od čtvrtečních 11 hodin až do odvolání, uvedl Český hydrometeorologický ústav.
Výstraha od čtvrtečních 11 hodin až do odvolání platí pro Prahu, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký, Moravskoslezský a část Středočeského kraje. Pro Jihočeský, Jihomoravský, Zlínský kraj, Vysočinu a část Středočeského kraje platí výstraha od pátečních 10 hodin až do odvolání.
„V důsledku sucha hrozí nebezpečí vzniku požárů a následných škod, případně i ohrožení životů,“ uvedli meteorologové. Doporučují nerozdělávat oheň v přírodě a zejména v lesích, nevypalovat trávu, neodhazovat cigaretové nedopalky na zem, nepoužívat přenosné vařiče a jiné zdroje otevřeného ohně. Lidé by měli také úsporně hospodařit s vodou a řídit se místními vyhláškami a zákazy.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Italská sopka Stromboli ležící nedaleko Sicílie se ve středu probudila k životu. Po silné explozi, která otřásla ostrovem, začala chrlit dým, lávu a kusy horniny. Lidi zachvátila hrůza, mnozí turisté začali v panice skákat do moře, píše agentura ANSA a DPA. Nejméně jeden člověk kvůli výbuchu zahynul.
Šéf hasičů Giuseppe Biffarella potvrdil, že na některých místech ostrova vypukly požáry. Podle agentury ANSA má výbuch na svědomí život jednoho člověka, turisty, který se nacházel poblíž kráteru a zřejmě jej zasáhly žhavé kameny. Další člověk utrpěl zranění.
Majitel obchodu ve vesničce Ginsotra uvedl, že všichni lidé, kteří byli ve vesnici, zhruba sto turistů a stálých obyvatel, se buď schovali ve svých domovech, nebo naskákali do moře. „Situace je kritická, byť dosud nejsou žádní zranění,“ dodal.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Na několika místech v republice ve středu ráno mrzlo. Nejchladněji bylo na Jizerce v Jizerských horách, kde minimální teplota klesla na minus 2,3 stupně Celsia. Pod nulu klesla rtuť teploměru také na Šumavě a v Krušných horách. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu na Facebooku. Ještě v pondělí přitom v Česku padaly teplotní rekordy a noc na úterý byla v Praze tropická.
Česká republika přitom v posledních týdnech zažívala spíše horko a tropické noci. Červen byl s průměrnou teplotou 20,7 stupně Celsia nejteplejší od roku 1961, odkdy jsou měsíční průměry v Česku sledovány. Patřil zároveň mezi pět nejteplejších měsíců od roku 1961.
V platnosti je také výstraha meteorologů před nebezpečím požárů. Ta platí už od úterý až do odvolání pro Prahu, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Moravskoslezský a část Středočeského, Pardubického a Olomouckého kraje.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
V pondělí 1. července naměřili na Lomnickém štítu ve Vysokých Tatrách rekordních 19,5 stupně. Podle klimatologů je to rekordní teplota nejen v tento den, ale vůbec nejvyšší teplota, jakou na tomto místě kdy zaznamenali.
„Odkdy je v provozu zdejší meteorologická stanice, tedy od roku 1940, takhle teplo ještě na Lomnickém štítu nebylo,“ potvrdil pro agenturu TASR klimatolog Pavol Faško. „Do včerejšího dne byl nejteplejší první červenec 1987, kdy na Lomnickém štítu naměřili 17,3 stupně,“ dodal v úterý klimatolog.
První červencový den padaly rekordy i na dalších meteorologických stanicích po celém Slovensku. V Nízkých Tatrách na Chopku (2024 metrů nad mořem) dosáhla nejvyšší teplota 20,1 stupně a na Štrbském Plese 28,7 stupně. Překonaly hodnoty z července 2012. Na severu Oravy v obci Liesek bylo 31,9 stupně a v Popradě dosáhla teplota až 33,7 stupně. I zde byly překonány rekordní hodnoty z roku 2012.
Teplo bylo i západním Slovensku, když na bratislavském letišti naměřili 36,3 stupně Celsia a v obci Kuchyňa na Záhoří dokonce 37,6 stupně.
Vlna tropických veder, při níž minulý týden na řadě míst západní, jižní a střední Evropy padaly teplotní rekordy a která si vyžádala i několik desítek obětí, se posunula na Balkán, kde by místy mohly teploty také atakovat čtyřicetistupňovou hranici.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Na severu Německa ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko zuří rozsáhlý požár, který se nedaří dostat pod kontrolu. Plameny už sežehly plochu o rozloze 1000 hektarů, nyní hoří na 600 hektarech. Do boje s plameny je od úterý nasazena i armáda. Hašení komplikuje nejen silný vítr, ale i skutečnost, že hoří na místě bývalého vojenského cvičiště, navíc se v oblasti nachází množství nevybuchlé munice z období světové války.
Oheň zachvátil les poblíž obce Lübtheen, která leží asi 80 kilometrů jihovýchodně od Hamburku. U Lübtheenu mělo navíc za války námořnictvo hlavní muniční sklad, který byl v roce 1945 vyhozen do povětří. Ne všechna munice ale tehdy explodovala.
Momentálně bojuje s plameny kolem dvou tisíc hasičů a vojáků, kteří budou nasazeni ve čtyřech směnách po celých 24 hodin. Nasazeno je osm helikoptér a několik vodních děl. Počítá se s tím, že se počty vrtulníků ještě zvýší, a to na dvojnásobek, napsal server Der Tagesspiegel. Přes veškerou snahu hasičů se museli evakuovat obyvatelé čtyř vesnic, celkem k sedmi stovkám lidí.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Po silných bouřkách, které v pondělí zasáhly Česko, zůstává v úterý ráno bez elektřiny 4300 domácností.
Po bouřkách bylo v Česku bez proudu 66 000 domácností.
E.ON přes noc snížil počet domácností, které se ocitly bez dodávek elektřiny, ze 17 000 na 4300. Na Zlínsku jde o 2500 míst a v jižních Čechách o 1100 míst. Na jižní Moravě čeká na obnovu dodávek 300 domácností, podobná situace je na Vysočině. Na Olomoucku, kde byla v pondělí situace nejhorší, zůstává bez proudu 150 domácností.
Silné bouřky v pondělí zasáhly hlavně Olomoucký kraj a Vysočinu, místy je doprovázelo krupobití. Meteorologové v úterý na Facebooku uvedli, že největší kroupy padaly v Rosovicích na Dobříšsku ve středních Čechách. Měly v průměru sedm centimetrů.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Šest čtvrtí města Guadalajara na západě Mexika pokryla silná vrstva ledu po prudké bouřce s intenzivním krupobitím. Na některých místech se vytvořil až půldruhého metru vysoký ledový krunýř, informovala stanice BBC.
Oblast Guadalajary se potila ve třicetistupňovém vedru, když se přihnala bouře a část druhého největšího města Mexika během chvilky doslova zmrazila. Do ulic pětimilionové aglomerace proto musela vyjet technika.
Úřady uvedly, že živel napáchal škody na dvou stovkách domů a s desítkami aut si ve městě i jeho okolí pohrály přívaly vody.
„A pak se ptáme sami sebe, jestli jsou klimatické změny skutečností. Toto je dosud nevídaný přírodní fenomén,“ komentoval událost podle agentury AFP guvernér státu Jalisco Enrique Alfaro Ramírez.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Nejvyšší stupeň výstrahy platí ve Francii kvůli extrémním vedrům, která zemi sužují. Ve městě Carpentras severně od Marseille naměřili v pátek před 14. hodinou teplotu 44,3 stupně Celsia, čímž byl stanoven nový teplotní rekord pro celou Francii. O „extrémním riziku“ hovoří také meteorologové v sousedním Španělsku, kde úřady oznámily první oběť vysokých teplot.
Meteorologové v pátek na řadě míst očekávají teploty mezi 42 a 45 stupni. Už ve čtvrtek padl rekord pro měsíc červen, když v obci Montclus zaznamenali 43,5 stupně Celsia.
Ve Španělsku by mohly teploty vystoupat na 42 stupňů Celsia a na severovýchodě země platí v řadě okresů rovněž nejvyšší, červený stupeň varování. V Katalánsku zároveň stovky hasičů celou noc pokračovaly v boji s rozsáhlým lesním požárem, který už v okolí obce Torre del Español spálil tisíce hektarů. Podle velitele hasičů Antonia Ramose region takto vážný požár od přelomu tisíciletí nezažil.
Například Paříž podle předpovědí zažije nejteplejší den v sobotu, kdy zde má být mezi 38 a 39 stupni.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Česko zasáhnou tropická vedra, varoval Český hydrometeorologický ústav. Výstraha platí pro celé území České republiky od nedělního poledne až do pondělní půlnoci. Místy se teploty ve stínu mohou vyšplhat až na 37 stupňů Celsia.
Odpolední teploty mohou podle meteorologů vystoupit místy na 33 až 37 °C.
Meteorologové upozorňují na riziko přehřátí a dehydratace. „Doporučuje se dodržovat pitný režim, zvýšit konzumaci neslazených nealkoholických nápojů, které je vhodné kombinovat s minerálními vodami. Omezit tělesnou zátěž a nepobývat na přímém slunci v poledních a odpoledních hodinách,“ uvádějí meteorologové.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Meteorologové v sobotu varovali, že jihozápad republiky mohou od sobotního odpoledne do nedělního rána zasáhnout vydatné srážky. Během krátké doby může napršet až 40 milimetrů srážek, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Později odpoledne doplnili varování před před silnými bouřkami ve Zlínském kraji.
Na Zlínsku v oblasti Rožnova pod Radhoštěm spadlo v sobotu odpolednena stanici Horní Bečva během tří hodin kolem 60 milimetrů srážek v opakujících se bouřkách. Varování před velmi silnými bouřkami s přívalovými srážkami skončí v sobotu ve 20 hodin.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Na východě Chorvatska se přemnožili komáři, informují místní média. Přispěly k tomu silné deště, po nichž zbyly louže, v kombinaci s teplým počasím. Obyvatelé si stěžují, že se kvůli obtížnému hmyzu nedá prakticky vycházet ven.
„Nedá se vyjít ven, nedá se tu žít, něco takového jsem za svých 34 let neviděl,“ citoval server 24sata.hr Ivana Zgrebce z východochorvatského města Josipovac, které se nachází nedaleko místní metropole Osijeku.
Regionální politici varují, že komár má dopad i na chov zvířat a znamená také potenciální hrozbu z hlediska přenosu viru zika a jiných virů, a obrátili se na centrální vládu v čele s Andrejem Plenkovičem s žádostí o pomoc. Mimo jiné si řekli o dalších pět milionů kun (zhruba 17 milionů korun) pro region na hubení hmyzu.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Velkou část západní Francie od Bordeaux po Normandii zasáhlo v pátek slabé zemětřesení. Informuje o tom agentura AP.
Bernier uvedl, že zemětřesení v zasažených regionech vyvolalo obavy, protože „ho pocítilo tolik lidí“. Zaznamenali ho obyvatelé velkých měst, jako je Caen, Le Mans, Rennes či Nantes.
Podle francouzského národního seismologického úřadu mělo zemětřesení sílu 5,2 stupně. Epicentrum se nacházelo nedaleko města Bressuire mezi La Rochelle a Angers. Ohnisko bylo v hloubce 24 km.
AP uvedla, že takové zemětřesení je sice považováno za mírné, ale ve Francii, kde se nachází řada historických památek, je poměrně neobvyklé.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Špionážní fotografie z dob studené války odhalily, že himálajské ledovce nyní tají velmi rychle, téměř dvakrát rychleji než dříve. Od roku 1975 se zmenšily o více než čtvrtinu. Vyplývá to ze studie ve vědeckém časopise Science Advances, na kterou upozornila agentura AP.
Himálaj s nejvyšší horou světa Mount Everestem od roku 2000 ztrácí svou ledovou pokrývku tempem jedno procento ročně. „Množství (ztraceného) ledu je děsivé, ale co je ještě děsivější, je tempo tání,” poznamenal glaciolog Josh Maurer z Kolumbijské univerzity v USA, hlavní autor studie.
„Ztráta ledu nezvyšuje hladiny moří, avšak znamená budoucí nestabilitu dodávek vody – jak její přebytky, tak nedostatky – pro miliony lidí v regionu, kteří závisí na elektřině vyrobené ve vodních elektrárnách, zemědělství či zásobování pitnou vodou,” řekl spoluautor studie, profesor geochemie Jörg Schäfer.
Odborníci po mnoho let zkoumali možné příčiny tání ledovců, jako například znečištění ovzduší či změny v úhrnu srážek. S použitím dat za dlouhé období se týmu podařilo najít hlavního viníka: „Je jasné, že je to teplota. Cokoliv dalšího nemá příliš vliv,” dodal Schäfer.
„Pro mě jako vědce je fajn slyšet, že jsme měli pravdu. Ovšem z pohledu normálního občana na tom nic hezkého není – je to vlastně strašidelné,” uzavřel Willis.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
V Jihomoravském kraji ve čtvrtek museli kvůli bouřkám a přívalovým dešťům asi třicetkrát vyjíždět na pomoc hasiči. V celém kraji stále platí výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před bouřkami.
V platnosti zůstává výstraha meteorologů před bouřkami. „Očekává se ojedinělý výskyt silných bouřek, doprovázených kroupami, nárazy větru kolem 20 m/s (kolem 70 km/h) a přívalovými srážkami kolem 35 mmm,“ sotjí ve výstraze ČHMÚ.
Výjezdy hasičů kvůli bouřkám začaly kolem 16:30. „Šlo o popadané stromy či větve, také o čerpání vody ze sklepů,“ řekl Venclovský. Tři desítky výjezdů v souvislosti s počasím mluvčí napočítal k 19:00.
Bouřky se krajem přehnaly ve dvou vlnách nedávno, večer 13. června a v noci na 14. června hasiči vyjížděli v souvislosti s počasím k 46 událostem. Nejhorší situace byla patrně v Ivanovicích na Hané v místní části Chvalkovice, kde se vylil potok do ulic a voda zaplavila několik desítek objektů.
Zdroj: www.idnes.cz
• • • • •
Celosvětově stoupá nedůvěra lidí v očkování. Vyplývá to z průzkumu společnosti Wellcome Trust, která zkoumala přístup k očkování na vzorku 140 000 lidí ze 140 zemí světa. Nejhůře si vede západní a východní Evropa.
Z průzkumu společnosti Wellcome Trust, která se dotazovala 140 000 lidí ze 140 zemí světa, vyplývá, že nedůvěra v očkování roste. Nejvyšší je přitom ve východní a západní Evropě. Světová zdravotnická organizace řadí nedůvěru v očkování mezi 10 největších globálních hrozeb pro zdraví. Vědecké výzkumy přitom opakovaně prokazují, že očkování je tou nejúčinnější obranou proti rozšiřování závažných a často smrtelných chorob. Mezi veřejností ale koluje velké množství mýtů a dezinformací.
Očkování chrání miliardy lidí po celém světě a některé choroby díky němu již zcela vymizely. Mezi takové nemoci patří například pravé neštovice a téměř vymýcena je i obrna. K tomu, aby se nakažlivé nemoci dále nerozšiřovaly, je zapotřebí právě relativně vysoká proočkovanost populace, která tvoří takzvanou „stádovou imunitu“. Lidé, kteří se rozhodnou neočkovat, proto neohrožují jen sebe nebo své děti, ale i ostatní.
Imran Khan ze společnosti Wellcome Trust před tímto trendem varuje na serveru britské BBC: „V současné chvíli nám to činí skutečně velké starosti, protože v případě spalniček je třeba minimálně 95% proočkovanost, aby nedocházelo k epidemiím, jakých jsme teď svědky.“ Řada regionů po celém světě v poslední odbě zaznamenala epidemii spalniček, tedy nemoci, kterou se v minulosti podařilo téměř vymýtit. Klesající proočkovanost populace však vede k tomu, že se spalničky, které jsou vysoce nakažlivé a mohou být smrtelné, znovu rozšiřují. Americký stát New York kvůli spalničkám již například musel změnit zákon, který povoloval děti neočkovat z náboženských důvodů.
Důvěra v očkování je často nejnižší v bohatších regionech. Ve Francii, která čelí epidemii spalniček, nevěří v bezpečnost očkování jeden ze tří dotazovaných, což je nejvyšší míra nedůvěry z celého světa. 19 % Francouzů si pak nemyslí, že je očkování účinné. Francouzská vláda proto nedávno zvýšila počet povinných očkování ze tří na jedenáct. Itálie, kde si pouhých 76 % lidí myslí, že očkování je bezpečné, zase nedávno povolila školám, aby mohly odmítat neočkované děti, nebo pokutovat jejich rodiče.
Zatímco ve východní Evropě souhlasí s výrokem, že „očkování je bezpečné“, 50 % lidí, v České republice je toto číslo 64 %. Zároveň nicméně v Česku existuje i vyšší počet lidí, kteří s takovýmto výrokem nesouhlasí. 17 % Čechů si oproti 6 % z celé východní Evropy nemyslí, že je očkování bezpečné. 8 % Čechů pak nesouhlasí s tím, že očkování je účinné a 7 % Čechů si nemyslí, že je důležité očkovat děti.
Nejhorší epidemie spalniček za několik desetiletí zasáhla také Spojené státy. Šestadvacet amerických států bojuje s téměř tisícovkou potvrzených případů. Zatímco důvěra v bezpečnost očkování dosahuje v Severní Americe a jižní a severní Evropě lehce nad 70 %, v západní Evropě je toto číslo pouze 59 % a na východě starého kontinentu dokonce již zmíněných 50 %. Na Ukrajině, kde si pouhých 50 % lidí myslí, že je očkování účinné, byl zaznamenán největší počet případů nakažených spalničkami z celé Evropy – dohromady 53 218.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Na světě bylo v loňském roce 70,8 milionu uprchlíků, oznámila OSN. Je to nejvyšší počet lidí bez domova, který organizace registruje od roku 1950. Pro ilustraci, je to stejné, jako kdyby byla na útěku celá Francie, napsal list Süddeutsche Zeitung.
Více než polovina běženců zůstává ve své domovské zemi, zbývajících 26 milionů žije v sousedních zemích. Jedna třetina uprchlíků nalezla útočiště v nejchudších zemích světa. Do EU se dostalo pouze devět procent migrantů z celého světa.
Vloni opustilo své domovy každý den 37 tisíc lidí, uvedl úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Celkový počet běženců v loňském roce je o 2,3 miliony vyšší než o rok dříve. Počet lidí, kteří utíkají ze svých domovů kvůli válečným konfliktům či bídě, se za posledních dvacet let zdvojnásobil. Každý druhý běženec je mladší 18 let.
Většina lidí (41,3 milionu), která opouští své domovy, se však nedostane za hranice své vlasti, ale jsou takzvanými vnitřními vysídlenci. Mimo svou vlast žije v současné době 25,9 milionu lidí.
Zhruba 80 procent běženců se rekrutuje z oblastí, v nichž probíhá konflikt delší dobu, výjimkou není válečné období trvající 20 let, připomíná list Süddeutsche Zeitung s odkazem na zprávu OSN.
V současné době se stává zemí s nejvyšším počtem žádostí o azyl Venezuela, země Latinské Ameriky, která trpí politickým i hospodářským chaosem. Ze země se pokouší dostat 342 tisíc osob.
„V každé situaci musí být prvořadým cílem, aby se uprchlík mohl vrátit domů,“ řekl Filippo Grandi, vysoký komisař OSN pro uprchlíky. Řešení může existovat pouze tehdy, pokud budou všechny země spolupracovat. „To je jedna z největších výzev naší doby,“ dodal.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Jihoindické město Čennaí čelí vážné krizi. Čtyři hlavní vodní nádrže ve městě totiž vyschly a lidé trpí nedostatkem vody. Město se nedostatek vody snaží řešit i hloubením nových vrtů.
Obyvatelé musí na vodu z dovezených nádrží čekat hodiny v dlouhých frontách a řada restaurací a hotelů musela přerušit provoz. Někteří zaměstnavatelé také vyzvali své zaměstnance, aby kvůli úspoře vody pracovali z domova. Nedostatky se ale týkají i domácností.
Situace vedla také k řadě konfliktů mezi obyvateli města. Minulý týden například policie zatkla muže, který při hádce o vodu bodl svého souseda nožem.
Čennaí je podle sčítání lidu z roku 2011 šestým největším indickým městem a žije v něm více než 4,5 milionu lidí.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Tým vědců působících v Grónsku zveřejnil alarmující snímek, na němž je vidět psí spřežení brodící se vodou na tajícím mořském ledu.
Podle Dánského meteorologického institutu bylo na nedalekém letišti ve městě Qaanaaq naměřeno minulou středu 17,3 stupně Celsia a ve čtvrtek 15 stupňů Celsia, což jsou v severní Grónsku i v létě velmi vysoké teploty. Tání ledu, které je v oblasti typické spíše pro červenec, tak přišlo dřív.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Škody za desítky milionů eur způsobilo sobotní krupobití na jihovýchodě Francie.
Sobotní bouřky byly krátké, ale o to intenzivnější. Doprovázelo je silné krupobití a prudké nárazy větru. Vlnu extrémních srážek nepřežil 51letý německý turista, na jehož obytný vůz se v kempu v Savojsku zřítil vyvrácený strom. V regionu od neděle mapuje situaci francouzský ministr zemědělství a rybolovu Didier Guillaume, který avizoval, že vláda kvůli masivním škodám vyhlásí stav přírodní katastrofy.
Krupobití poškodilo i domy místních obyvatel nebo karoserie a skla automobilů, jak ukazuje reportáž televize France 2 z městečka Romans-sur-Isère. Padajícím kouskům ledu zde neodolaly ani pouliční lampy či vitráž středověkého kostela, která je nyní plná děr. Jen ve zdejším departementu Drôme museli hasiči kvůli bouřkám vyjet k více než 400 případům.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Druhou nejlidnatější zemi světa sužuje počasí. Zatímco západ, střed a sever země trápí jedna z nejextrémnějších vln veder, jih zasáhly silné deště, které způsobily povodně. Stát Gudžarát na severozápadě země se zase připravuje na cyklon Vayu. Různé podoby extrémního počasí mají v Indii na svědomí již desítky životů.
Převážná část Indie v posledních týdnech bojuje s vlnou veder. Kvůli teplotám, které se na některých místech vyšplhaly až nad 50 stupňů Celsia, zemřelo již nejméně 36 lidí. Města Hisar ve státě Harijána a Patiala v Paňdžábu zaznamenala rekordních 45,5 stupně Celsia. Rekordně či nadměrně vysoké teploty však zaznamenala i další města napříč Indií.
V některých městech se podle deníku The Independent teplota vyšplhala až na 50,6 stupně, čímž téměř došlo k překonání rekordu z roku 2016. Tehdy meteorologové ve státě Rádžasthán naměřili 51 stupňů Celsia.
Kritická situace v některých oblastech vedla k bojům o přístup k pitné vodě. V centrálním státě Madhjapradéš policie dohlížela na rozdělování vody z tankerů, aby zabránila sporům. Kvůli vodě tam totiž lidé zmlátili řidiče, který tanker do města přivezl. Hůře skončilo přetahování o vodu v hlavním městě státu Džhárkhand, kde muž minulý týden pobodal nejméně šest lidí. Při podobné situaci ve státě Tamilnádu na jihu Indie dokonce zemřel jeden muž. Krátkodobou úlevu přinesl čtvrteční lehký déšť, který snížil teploty na 40 až 43 stupňů. Vysoké teploty však budou nadále přetrvávat.
Jižní část státu naopak sužují deště, které na mnoha místech způsobily záplavy a několik lidí připravily o život. Ve státě Kérala na jižním pobřeží země si monzun v pondělí vyžádal tři oběti. Voda má na svědomí i životy dvou mladých žen ze severoindického Kašmíru, kde vlnu horka přerušila blesková povodeň. V Bombaji zemřely dvě děti ve věku deseti a jedenácti let zásahem elektrického proudu, když si hrály v dešti a sáhly na kovový žebřík, poblíž kterého se nacházel elektrický drát.
Hlavní město Indie Nové Dillí ve čtvrtek ráno zasáhla písečná bouře, která na 35 minut přerušila provoz místního letiště. Nevlídné podmínky za tu dobu zapříčinily zpoždění nebo odklonění celkem 27 letů. Situaci zlepšil až následný déšť, který ve městě i o několik stupňů snížil tropické teploty.
Pobřeží státu Gudžarát na severozápadě Indie se připravuje na silný cyklon Vayu. Ten měl původně zasáhnout větší část indické pevniny, v pátek se ale stočil směrem k Pákistánu. Úřady však přesto v Gudžarátu evakuovaly 300 tisíc lidí, jelikož v oblasti hrozí silný vítr a déšť. Podle meteorologů se může vítr pohybovat až rychlostí 170 kilometrů za hodinu. Tamní policie zároveň vyzvala obyvatele, aby se nevydávali na moře a aby se drželi v bezpečné vzdálenosti od mořského břehu.
Pákistán se tak kvůli blížícímu se cyklonu pravděpodobně může připravit rovněž na vlnu veder, jelikož do oblasti začne proudit suchý horký vzduch z vnitrozemí. Horko by se mělo dotknout především hlavního města Káráčí, které se nachází na pobřeží.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Masivní úbytek ledu v Grónsku přišel dříve než obvykle. Situace se navíc může ještě zhoršovat.
V Grónsku se rozpustilo více než 40 % ledové plochy, což se rovná zhruba dvěma miliardám tun ledu. Jedná se o každoroční jev, letošek je však zvláštní tím, že přišel zhruba o měsíc dříve.
Tomu nasvědčuje i fakt, že pokud je od začátku sezony tání masivní, snižuje se množství sněhu a ledu. Tím se však zvýší množství absorbovaného slunečního záření a rychlejší oteplování, které má za následek zrychlení oblevy.
Teplota na ostrově vzrostla o 10 až 20 stupňů Celsia oproti průměru. Ruth Mottramová z Dánského meteorologického institutu serveru Earther potvrdila, že měřicí stanice na vrcholu ledové plochy zaznamenala i nadnulové teploty.
Pokud by tedy došlo k oteplení o přibližně jeden stupeň, jednalo by se letos o nejteplejší červen v historii měření. Pokud by se toto tání stalo pravidelným úkazem, mohlo by to mít zásadní vliv na globální ekologii. Grónské ledovce jsou čím dál větším důvodem zvyšování hladiny oceánů, jejich rychlejší úbytek by situaci ještě zhoršil.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
V Tvorovicích na Prostějovsku přívalové deště ve čtvrtek večer zaplavily dolní část obce. Voda a bláto z polí zatopila podle starosty obce Jiřího Petrovského sklepy, průjezdy i obytné prostory zhruba desítky domů. Hasiči zasahují kvůli bouřkám doprovázenými silnými dešti po celém Olomouckém kraji, na kontě mají již více než 120 výjezdů, řekl před 22:00 mluvčí hasičů Zdeněk Hošák.
Nejvíce výjezdů je na Šumpersku, ale zasahují i na Prostějovsku, Olomoucku či Přerovsku.
Průtrž podle starosty Tvorovic zasáhla obec kolem 19:00 a po malé přestávce začalo vydatně pršet znovu. „Máme poměrně velké problémy v obci, máme zaplavenou dolní část. Jsou zde zásahové jednotky dobrovolných hasičů. Stále tady ještě hodně prší, zrovna se brodím k šedesátihektarovému poli s řepou. Tam se nám to vše sbírá a teče nám to všechno do dědiny,” řekl ve čtvrtek ČTK kolem 22:00 starosta Tvorovic.
Voda s blátem zasáhla zhruba deset domů, obci pomáhají dobrovolní hasiči z okolí. Čerpají především vodu z domů. „Na chodníkách a na silnicích mám až deset centimetrů ornice, z polí sem letěla voda a bláto, je toho plná dědina a plná kanalizace. V postižených domech se to týká především sklepů, průjezdů, ale i obytných prostor,” doplnil starosta.
Hasiči podle mluvčího mají přes 120 zásahů a přibývají další. Převážná část je zaměstnává na Šumpersku, kde řeší zatopené sklepy i rozlité menší toky.
Od čtvrtečních 14 hodin až do půlnoci se ve východní polovině republiky mohou „vyskytnout silné bouřky doprovázené kroupami, přívalovým deštěm s úhrny kolem 40 milimetrů a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině“.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Meteorologové ve středu opět upřesnili a doplnili varování před silnými bouřkami. Ty by se ve středu odpoledne měly vyskytovat zejména v Čechách, zatímco ve čtvrtek budou doménou východní poloviny republiky. I nadále zůstává v platnosti varování před vysokými teplotami.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Předpověď meteorologů, kteří ve středu rozšířili varování před silnými bouřkami, se vyplnila. Do Česka přinesly krupobití, v Lysé nad Labem padaly kroupy o velikosti pingpongových míčků.
Ve čtvrtek se mají podle meteorologů bouřky přesunout na východ republiky.
„Ve středu odpoledne, večer a v noci na čtvrtek se mohou v Čechách vyskytnout silné, v severozápadní polovině i velmi silné bouřky doprovázené kroupami, přívalovým deštěm s úhrny kolem 40 milimetrů a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině,” připomněli meteorologové dřívější výstrahu.
Nadále zůstává v platnosti i výstraha před vysokými teplotami. Po oba dny se nejvyšší odpolední teploty budou šplhat na hranici 31 stupňů Celsia.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
S bouřkami se v pondělí potýká Německo. Mnichov a okolí večer zasáhlo silné krupobití. Kroupy dosahovaly podle svědků velikosti tenisového míčku. Bouřky vyvracely i stromy, hlásila agentura DPA. Nejméně dva lidé byli kroupami lehce zraněni. S bouřlivým počasím musí podle předpovědí Němci počítat i v úterý. Výstrahu vydali i čeští meteorologové.
Silná bouřka s krupobitím večer zasáhla mnichovskou aglomeraci.
Mluvčí hornobavorské policie uvedl, že se uskutečnilo mnoho výjezdů kvůli rozbitým oknům a sklům automobilů. Kromě toho bouře vyvrátila mnoho stromů. Podle mluvčího měly kroupy velikost golfových míčků. Německá meteorologická služba DWD zaznamenala kroupy o průměru pěti centimetrů. Policie evidovala více než 300 tísňových volání.
Meteorologové upozornili, že bouřky i krupobití mohou být velmi silné. Poryvy větru mohou dosahovat rychlosti až 120 kilometrů za hodinu. Kroupy mohou mít velikost až pět centimetrů.
Uhašen byl mezitím velký lesní požár v oblasti někdejšího vojenského cvičiště u braniborského Jüterbogu. Zasaženo bylo do neděle 744 hektarů lesního porostu, což odpovídá ploše více než 1000 fotbalových hřišť. Mnohadenní zásah hasičů komplikovala skutečnost, že prostor je plný staré munice. Až do roku 1992 oblast využívala armáda.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Obrovské množství kobylek pustoší italský ostrov Sardinii. Invaze hmyzu je zatím nejhorší za více než 60 let, informovala v pondělí britská BBC s odkazem na místní média. Hejna kobylek ničí zejména pole s obilím, ale dostávají se i do domů obyvatel v obcích Ottana a Oran v centrální provincii Nuoro.
Podle italských médií kobylky zničily již 2000 hektarů zemědělské půdy. Invazi má podle všeho na svědomí nedávný nárůst teplot na ostrově po dlouhých měsících chladnějšího počasí.
„Na venkově jich jsou miliony,” uvedl ve svém pondělním prohlášení italský zemědělský svaz Coldiretti.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Indonéský vulkán Sinabung se v neděli probudil k životu a vychrlil oblak kouře a popela o výšce sedmi kilometrů.
Národní vulkanologická agentura (VONA), která aktivitu indonéských sopek hlídá, vyhlásila nejvyšší stupeň nebezpečí – riziko erupce je tedy bezprostřední.
Experti místním obyvatelům doporučují nosit na obličeji masky a nepohybovat se venku příliš dlouho, popel se teď bude postupně usazovat. VONA rezidenty v bezprostřední blízkosti od vulkánu rovněž upozorňuje na problematiku chladné lávy neboli laharů. Proud studené vody, bahna a kamenů může snadno napáchat škody.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Meteorologové rozšířili a zvýšili stupeň výstrahy před silnými bouřkami a doplnili varování před vysokými teplotami. Bouřky, které zasáhnou v pondělí večer severozápad republiky, mohou být doprovázeny i přívalovými srážkami a krupobitím.
„V severozápadní polovině Čech se v pondělí večer a v noci na úterý ojediněle mohou vyskytnout silné bouřky, doprovázené kroupami, přívalovým deštěm s úhrny kolem 30 milimetrů a nárazy větru až 70 kilometrů v hodině,” upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
„Na severu a severozápadě i velmi silné bouřky doprovázené kroupami, přívalovým deštěm s úhrny kolem 50 milimetrů a nárazy větru kolem 70 kilometrů v hodině,” uvedli meteorologové, kteří doplnili i varování před vysokými teplotami.
Největší teplo by mělo být v úterý ve středních a východních Čechách a rovněž na na východě republiky. „Na Moravě a ve Slezsku budou pokračovat vysoké teploty i v dalších dnech,” dodal ČHMÚ.
Silné bouřky budou hrozit od pondělního odpoledne v Praze, Středočeském, Plzeňském, Karlovarském,Libereckém a Ústeckém kraji. Od úterního odpoledne bude pro Ústecký, Karlovarský a Liberecký kraj platit varování před velmi silnými bouřkami. Silné bouřky by měly zasáhnout Prahu, Vysočinu, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Královéhradecký a Pardubický kraj.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v neděli varoval před silnými bouřkami, které mohou být na severozápadě Čech od pondělního večera až do úterního rána doprovázeny přívalovými srážkami i krupobitím.
„Nad střední Evropou se bude vlnit frontální rozhraní mezi velmi teplým vzduchem na východě a chladným na západě. V severozápadní polovině Čech se ojediněle mohou vyskytnout silné bouřky, doprovázené kroupami, přívalovým deštěm s úhrny kolem 30 mm a nárazy větru přes 70 km/h,” uvedli meteorologové.
Výstraha platí pro Prahu, Středočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj od pondělí 18:00 až do úterý 03:00.
Přívalový déšť může zatopit níže položená místa, jako například sklepy. Nárazový vítr zase může lámat větve a způsobit škody na majetku či elektrickém vedení.
Meteorologové doporučují zajistit okna, dveře, odstranit nebo upevnit volně položené předměty, zabezpečit skleníky a podobně. Pozorní by měli být i řidiči, v bouřce by měli snížit rychlost jízdy a jet velmi opatrně.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Na ruském poloostrově Kamčatka se začala probouzet sopka, o které jsme si dosud mysleli, že je vyhaslá a pravděpodobnost budoucí erupce klesla téměř na nulu. Vulkanický komplex Udina dosahuje nadmořské výšky 2 923 metrů nad mořem a vědci ji za vyhaslou považovali až do roku 2017, informoval Newsweek.
Mezitím si však všimli pokračující seismické aktivity hluboko pod povrchem a po testech z minulého roku zjistili, že v hloubce kolem 5 kilometrů se zřejmě shromažďuje magma.
Mezitím si však všimli pokračující seismické aktivity hluboko pod povrchem a po testech z minulého roku zjistili, že v hloubce kolem 5 kilometrů se zřejmě shromažďuje magma.
Zdroj: refresher.cz
• • • • •
Naše budoucnost vůbec nevypadá růžově. S klimatickými změnami je třeba něco dělat.
Doposud jsme vnitřně předpokládali, že konec lidstva nastane nejdříve za tisíce let, ale s klimatickými změnami jsme na tom velmi špatně a naši civilizaci by mohly pochovat už do roku 2050, což je děsivě brzy.
Pokud se nezavedou drastická opatření, nová analýza předpokládá, že budou do roku 2050 klimatické změny existenční hrozbou pro lidskou civilizaci.
Největším problémem je ohřívání naší planety. Za 30 let dosáhne naše planeta ohřátí o 3 stupně Celsia. A pokud se to stane, zkolabují ekosystémy včetně korálových útesů, Amazonského pralesa a Arktidy.
Svět bude trpět ničivými požáry, návaly horka a suchy, které budou bránit pěstování plodin, ale i běžné existenci. I největší řeky světa pravděpodobně vyschnou. Existují dohady, že až 55 % obyvatel Země se ocitne v zóně, která bude mít alespoň 20 dní do roka smrtelné následky pro kohokoliv v ní. Další miliarda lidí by se navíc musela přesunout, aby se vyhnula smrtícím návalům tepla.
Zdroj: refresher.cz
• • • • •
Značné škody napáchaly rozmary počasí v noci na středu v západoněmeckém městě Bocholt. Meteorologové se přou, zda šlo o bouři, nebo o tornádo. Živel poničil devět domů a vyvrátil zhruba stovku stromů, informovaly agentura DPA a televize NTV s odvoláním na mluvčího města.
„Mohlo to být tornádo,” řekl zdroj z německé meteorologické služby DWD. Za celý loňský rok bylo v Německu podle DPA zaznamenáno 17 tornád.
Východ Německa nadále trápí vedra a požáry. U braniborského Jüterbogu nedaleko Berlína stále hoří v oblasti někdejšího vojenského cvičiště. Hasičům v se v noci podařilo rozsáhlý požár omezit, ale stále hoří na ploše 500 hektarů.
Přibližně 60 hektarů lesa nadále hoří také poblíž Hennickendorfu, další braniborské obce nedaleko Berlína.
Na východě Německa nadále platí velmi vysoké riziko vzniku lesních požárů. Ve 13 ze 14 braniborských okresů platí nejvyšší, pátý stupeň nebezpečí. Dnes by teploty mohly dosáhnout až 36 stupňů a až ve čtvrtek odpoledne lze očekávat dešťové přeháňky a bouřky.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu varoval před vysokými teplotami a silnými bouřkami, které mohou být ve čtvrtek doprovázeny přívalovými srážkami i krupobitím.
Další výstraha souvisí s přechodem studené fronty, která se přes naše území bude přesouvat ve čtvrtek k severovýchodu.
„Na frontě se vytvoří přeháňky a místy bouřky, i silné, doprovázené zejména přívalovými srážkami s úhrny kolem 40 milimetrů, ojediněle kroupami,” upozornili meteorologové, podle nichž večer budou bouřky místy přecházet do deště.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Za patnáct let Rusko může přijít o své zelené plíce: Rakovina hrozí všem ruským lesům. V ohrožení jsou především ty nejdůležitější – stromy na Sibiři. Mizí rychleji, než se dalo očekávat. Dřevo ruských lesů se totiž těží a exportuje se stejným zápalem jako ropa a plyn.
Daleko za Moskvou lidé svádějí marný boj o lesy s vládou a stereotypy. V Rusku stále převládá přesvědčení ze školních učebnic, že země má nejbohatší zásoby lesů na světě. Měla by tu být bezmála čtvrtina všech světových lesů. Ale lesní bohatství energetické velmoci pomalu vymírá kvůli lidským zásahům.
Světový fond na ochranu přírody uvádí, že Rusko poslední dobou ročně přichází až o půl milionu hektarů přirozeného lesa. Jen pro ilustraci: plocha českých lesů je přibližně 2,7 milionu hektarů.
Jak podotýká ředitel Lesního ústavu sibiřské pobočky Ruské akademie věd Alexandr Onučin, ruské lesy čelí rostoucímu počtu požárů, epidemiím škůdců a také neracionální těžbě dřeva. „Už dnes trpíme na Sibiři nedostatkem lesních porostů. Mám dojem, že nám stačí pouze na příštích patnáct let,“ varuje ruský vědec.
Přírodní bohatství Sibiře je drancováno s vervou těžařů ropy nebo plynu. Na to upozorňuje vedoucí lesního programu ruské pobočky Greenpeace Alexej Jarošenko.
„Ruský lesní zákon z roku 2006 je založen na koncepci ‚dobývání lesů‘. To znamená, že se les využívá jako naleziště dříví. Fakticky naše lesnictví není součástí rostlinné výroby, ale těžebního průmyslu,“ sdělil pro Tiscali ruský ekolog.
„Vnímání lesů jako pouhého naleziště dřeva je především spojeno s všeobecně rozšířenou nepravdou. Papírově je u nás lesů velmi mnoho, lesní zdroje jsou prakticky nekonečné a ztráty jsou nevelké. To vytváří dojem, že lesy není třeba speciálně pěstovat, investovat do nich síly a peníze. Je možné je jen těžit a exploatovat,“ vysvětluje Jarošenko.
Ačkoliv Rusko oficiálně vyváží pouze nevelkou část vytěženého dřeva, většinu exportu schramstne sousední Čína. Ta je hlavním dovozcem nezpracovaného dřeva ruských lesů – připadá na ni 66 procent zahraničních dodávek. Na druhém místě se drží Finsko, následuje Švédsko, Kazachstán a Japonsko. Za loňský rok Rusko dodalo čínským sousedům nejméně 13 milionů kubíků nezpracovaného dřeva.
„Čína je největší odběratel ruské lesní produkce a největší zahraniční investor do ruského lesnictví. Čína nakupuje dříví, řezivo, celulózu, ale i celé dřevařské podniky. Avšak přímou těžbou dřeva se zabývají ruské společnosti, a to i v případě, když svou produkci prodávají Číňanům. Pokud nějaké firmy těžící dřevo patří čínským majitelům, v lese stejně pracují zpravidla místní obyvatelé a ruští specialisté,“ vysvětluje Jarošenko.
Jak zároveň dodává, úřady všech úrovní, místní i federální, jsou příznivě nakloněny růstu objemů těžby dřeva. Zájem o ochranu lesů ze strany státních orgánů tak aktivní není.
„Člověk se začíná bránit, když čelí hrozbě. Jak naše předky napadlo postavit se na obranu vlasti ve druhé světové válce? Totéž platí i o nás. Ničení tajgy znamená poškození klimatu, a tedy i hrozbu pro náš život,“ říká v rozhovoru pro Tiscali Julija Popovová, aktivistka hnutí Ochráníme tomskou tajgu.
„Situace s těžbou dřeva se zhoršuje. Naši úředníci vnímají les pouze jako dříví. Některá místa v Tomské oblasti jsou už doslova holá. Řeknu to na rovinu: jsme na pokraji katastrofy. Dochází k prudkým klimatickým změnám. Objevují se orkány, během léta nás začaly trápit prudké poklesy teplot pod bod mrazu a také anomální sucha trvající přes dva měsíce. Přitom ekosystém naší tajgy neovlivňuje pouze náš region, ale mnohem větší území,“ vysvětluje Popovová.
Zdroj: m.zpravy.tiscali.cz
• • • • •
Blesky zapálily několik domů, vichřice vyvracejí stromy a vydatné lijáky zaplavují ulice, sklepy a nižší patra domů. Po tropickém víkendu vtrhly do Německa prudké bouřky, které provází krupobití, intenzivní déšť a silný vítr, napsal server týdeníku Focus.
Kolem města Hannover, hlavního města spolkové země Dolní Sasko, zapálily blesky několik domů, píše Hannoversche Allgemeine Zeitung. Například v okrese Ricklingen má blesk na svědomí požár podkroví činžovního domu. Hasiči zasahovali také v městečku Laatzen a Langenhagen. V Ingel-Oesselse zapálil blesk garáž se zaparkovaným autem.
Meteorologové varují, že v Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa by měly během pondělí spadnout srážky v objemu od 30 do 40 litrů na metr čtvereční.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Záplavy v amerických státech Arkansas a Missouri způsobily protržení či poškození protipovodňových hrází. Úřady hlásí zatím jednu oběť. V ohrožené oblasti se nachází také jaderná elektrárna, napsala v sobotu agentura AP.
Úřady vydaly varování před bleskovou povodní. Rozvodněné řeky Mississippi a Missouri totiž přetékají přes protipovodňové hráze.
Řeka Arkansas vytvořila u města Dardanelle v protipovodňovém valu 12 metrů širokou díru a zaplavila zemědělskou krajinu. Právě v Arkansasu úřady varovaly před dalšími problémy systému hrází. Hladina je místy zvýšena na rekordní hodnoty.
„Tyto hráze nebyly stavěny na to, aby vydržely velkou vodu po tak dlouhou dobu,” řekla mluvčí armádních ženistů Laurie Driverová v hlavním arkansaském městě Little Rocku.
Obavy vzbuzuje také blízká jaderná elektrárna, která se nachází poblíž města Russellville na březích řeky Arkansas, jen několik kilometrů od místa protržené hráze v Dardanelle. Společnost Entergy Arkansas však vydala v pátek prohlášení, že neočekává žádný dopad na svou jadernou elektrárnu.
Hladiny řek stoupají již několik dní v důsledku intenzivních dešťů na horních tocích. Již ve čtvrtek v noci schválil prezident Donald Trump žádost státu o vyhlášení stavu přírodní katastrofy.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Noční požár bytu v Českolipské ulici v Praze 8 si vyžádal evakuaci 26 lidí. Čtyři museli záchranáři ošetřit. Byt v Českolipské ulici byl zcela zničen. Příčinou ohně byla nedbalost při přípravě jídla, uvedl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka.
„Plameny zachvátily byt v plném rozsahu, hasiči na likvidaci použili jeden proud vody a zasahovali v dýchací technice,“ uvedl Kavka.
Oheň podle odhadu vyšetřovatele způsobil škodu asi dva miliony korun.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Nejvyšší a nejaktivnější evropská sopka v noci ze čtvrtka na pátek rozzářila noční oblohu nad Sicílií. Řeka lávy začala vytékat na jihovýchodní straně kráteru.
Úřady první seismickou aktivitu zaznamenaly ve čtvrtek večer, vrcholu dosáhla krátce po půlnoci. Zhruba ve tři hodiny ráno začal z jihovýchodní části kráteru vytékat proud lávy. Šlo o projev takzvaného výlevného neboli efuzivního vulkanismu. To je typ sopečné erupce, kdy láva pouze volně vytéká z trhliny v kráteru. Etna tímto způsobem chrlí lávu několikrát do roka.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Stát Ohio stejně jako další rozsáhlá území USA jsou již 14 dní pustošena bouřemi, při kterých se vytvořily už stovky tornád.
Tento týden v pondělí televize přerušila vysílání oblíbené reality show Bachelorette, aby informovala o současné situaci ve státě Ohio. Diváci si však na sociálních sítích začali stěžovat a žádali televizi, aby už konečně pustila jejich zamilovanou show.
Jako naschvál Dayton jen o pár hodin později zasáhlo tornádo. Vichřice dosahovala rychlosti až 265 kilometrů za hodinu, těžce poničila řadu budov a vyžádala si několik zraněných.
Za posledních měsíc evidovali na území USA přes 500 tornád. Takové množství bylo naposledy hlášeno v roce 2011. Řáděním živlu je ohroženo na 34 milionů lidí v celkem 22 státech.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Sucho je jako chronická nemoc, třeba astma. I když se zrovna dnes neprojevuje, vyléčit úplně už ani nejde a je jen otázka času, kdy se znovu naplno ukáže, říkají odborníci.
Čili přestože třeba lije několik dní a hrozí povodně, tak půda v Česku z dlouhodobého časového hlediska nezadržitelně vysychá.
Od vodní bídy nás totiž nezachrání ani obří přehrady či přečerpávací kanály, ale právě postupná změna v zemědělském hospodaření. V ČR se totiž už sto let země porcuje na velké lány, bez remízků a vodních zádrží. Odborníci poukazují na to, že ve skutečnosti je vody dost, jenže zoufale rychle odtéká pryč, protože nejsme jen srdce Evropy, ale i její střecha.
„Za 18 let Česko postihlo devět suchých vln a pět velkých povodní,“ upozorňují odborníci zapojení do projektu.
Nezpochybnitelně za to může změna klimatu. Od roku 1750 stoupla koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře o 35 procent, metanu (CH4) o 140 procent a oxidu dusného (N2O) o 18 procent. Modelové analýzy ukazují, o kolik ubylo sněhu na našem území. Množství sněhu je klíčovou zásobárnou vody pro půdu. A nejhorší je, že odborníci předpovídají v dalších desetiletích ještě menší množství srážek, než kolik spadlo na našem území v posledních letech. Navíc kvůli těmto změnám zemědělskou produkci více zasahují škůdci, což má výrazné dopady na výnosy.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Vědci vystopovali, odkud přichází zakázaný freon, jehož množství atmosféře za posledních šest let klesá výrazně méně, než by mělo. Ukázalo se, že 7000 tun freonu CFC-11, který ničí ozónovou vrstvu, pochází z východní Číny, uvedla zpráva v časopisu Nature.
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Vědci vystopovali, odkud přichází zakázaný freon, jehož množství atmosféře za posledních šest let klesá výrazně méně, než by mělo. Ukázalo se, že 7000 tun freonu CFC-11, který ničí ozónovou vrstvu, pochází z východní Číny, uvedla zpráva v časopisu Nature.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Protržení odpadní nádrže brazilského dolu na železnou rudu si před čtyřmi měsíci vyžádalo více než 270 životů. Obyvatelé města Barão de Cocais nyní žijí ve strachu, že je potká stejný osud. Společnost Vale, která vlastní přilehlý důl, minulý týden vydala varování, že se nádrž může protrhnout každým dnem. Informovala o tom BBC.
Tragédii, při které skončilo městečko Brumadinho pohřbeno pod nánosem vody a bahna, mají obyvatelé třicetitisícového města v živé paměti.
Vlastník dolu, společnost Vale, minulý týden prohlásil, že hrozí zhroucení dolu, což by téměř jistě znamenalo i kolaps přehrady nádrže, která je zhruba 1,5 kilometru od hranic města. Úřady si riziko uvědomují a po zprávě z minulého týdne už evakuovaly 458 lidí z bezprostředního okolí dolu.
„Nemůžeme si být jistí, co přesně se stane, ale přijali jsme nezbytná opatření, abychom zamezili ztrátám na životech,“ uvedl José Oscimar z úřadu civilní obrany státu Minas Gerais.
Město je však paralyzováno strachem. Řada obchodů a bank i poštovních poboček je už několik dní zavřená. „Všichni jsou napjatí a vyděšení. Nevíme, jak reagovat,“ uvedla jednadvacetiletá Talita. „Je smutné takhle lidi vidět. Nejsou si jistí, kdy se to stane, jestli budou mít dům, kam se budou moci vrátit nebo budou mít k dispozici alespoň pitnou vodu,“ vysvětlila mladá žena.
„Snažím se zůstat klidná, ale každou noc se bojíme. Na noc k nám přichází vždy alespoň jedno z dětí přespat, kdyby se náhodou něco stalo. Je to těžké,“ vylíčila své pocity 80letá Cilta Maria.
Město už neřeší otázku zda, ale kdy
„Netušili jsme, že se to může stát u nás. Říkali nám, že důl prosperuje a neustále se vyvíjí. Hádám, že teď čelíme důsledkům,“ uvedla Cilta Maria. „Vypadá to, že společnost Vale postavila zisk nade vše ostatní,“ uvedl Gilmar dos Santos. „Lidi pro ně nejsou priorita,“ dodal zachmuřeně.
Velké firmy si podle něj s podobných neštěstí neberou příklad a stále podceňují bezpečnost. „Jsou to pocity nemohoucnosti, rozhořčení a zděšení, že věci nefungují tak, jak by měly,“ uzavřel Rimarque.
Obyvatelé Barão de Cocais teď zažívají podobné pocity. Už neřeší otázku, zda se katastrofa stane, ale jen kdy přijde. Může to být každým dnem.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Středozápadem Spojených států se ve středu večer prohnalo několik tornád.
V Jefferson City tornádo poničilo řadu domů, oběti na životech hlásí Golden City, kde zemřeli tři lidé.
Do Jefferson City, které čítá okolo 40 tisíc obyvatel, se tornádo přihnalo ve středu večer místního času. Během bouře bylo zraněno dvacet lidí a řada budov byla poničena, jak dokazují záběry pořízené z dronu.
„Mnoho budov utrpělo značné škody, obrovské množství objektů je poškozeno lehce. Ten rozsah škod je velmi široký,“ řekla CNN starostka města Carrie Terginová.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Hladiny vodních toků vystoupaly do čtvrtečního rána na povodňové stavy na skoro třech desítkách míst v Česku. Nejvyšší třetí stupeň, tedy ohrožení, byl ráno na Bečvě v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku.
Rychle stoupá řeka Olše v Jablunkově a Českém Těšíně, kde během rána už také dosáhla třetího stupně. V Beskydech má až do večera pršet.
Výstraha před extrémními srážkami platí podle ČHMÚ pro severovýchodní cíp Pardubického kraje, sever Olomouckého kraje a západní část Moravskoslezského kraje do dnešního poledne a pro východní část Zlínského a Moravskoslezského kraje až do dnešních 18:00 hodin.
V severovýchodní části Zlínského kraje a východní části Olomouckého kraje také platí výstraha před nejvyšším stupněm povodňové aktivity, a to až do odvolání. Výstrahy před nižšími stupni povodňové aktivity nebo silnými srážkami platí také v dalších oblastech zmíněných krajů a rovněž v Libereckém, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji.
Nejhorší situace byla ve středu asi ve Zlínském kraji na Vsetínsku a Zlínsku. V Ústí u Vsetína voda zaplavila deset rodinných domů. Kvůli obavám z další povodňové vlny lidé v obci plnili pytle pískem, aby je umístili na krizová místa.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Na některých místech napršelo během uplynulých 48 hodin i více než 100 milimetrů srážek. Největší úhrny meteorologové zaznamenali v oblasti Lysé hory v Beskydech, v obci Nýdek na vrcholu Filipka a vůbec nejvíce v Jizerských horách.
„Za posledních 48 hodin nejvíce pršelo v Jizerských horách. Na stanici Bílý Potok, Smědava napršelo 143 milimetrů. Hodně pršelo i v Beskydech, stanice Nýdek, Filipka hlásí za stejné období 119 milimetrů,” uvedl ve čtvrtek ráno Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zatímco v Čechách již hladiny řek začínají klesat, na východě republiky i díky pokračujícím srážkám hladiny toků odvádějící vodu z Beskyd stále stoupají. Třetí stupeň byl ve čtvrtek dopoledne na Olši v Českém Těšíně.
Varování před vydatnými srážkami platí na severovýchodě republiky do čtvrtečních 18 hodin. V okresech Vsetín, Přerov a Prostějov platí stav povodňového ohrožení, v dalších oblastech na Moravě a ve Slezsku platí povodňová pohotovost.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Extrémní srážky se mohou ve středu v ranních a dopoledních hodinách vyskytnout v oblasti Jizerských hor a Krkonoš, varoval Český hydrometeorologický ústav. V platnosti je také výstraha před vydatnými srážkami a povodňová pohotovost.
„V oblasti Jizerských hor a Krkonoš intenzivně prší. Na stanici Bílý potok, Smědava napršelo za uplynulých šest hodin 53 milimetrů. V nejbližších hodinách bude déšť v oblasti pokračovat, do večera může napršet dalších 30 až 50 milimetrů. V zasažené oblasti bude docházet k rychlým vzestupům hladin, zejména u menších vodních toků,“ uvedli ve středu ráno meteorologové.
Výstraha před extrémními srážkami a velmi vydatným deštěm platí pro Liberecký kraj (konkrétně Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice a Tanvald) a Královéhradecký kraj.
Vydatně pršet pak má dále v Olomouckém, Pardubickém, Jihomoravském, Zlínském kraji a na Vysočině.
Meteorologové rovněž varovali před povodněmiv Pardubickém a Moravskoslezském kraji.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Mohutný požár v oblasti potoka Chuckegg u městečka High Level v kanadské Albertě sežehl podle pondělních údajů hasičů už 69 000 hektarů. V oblasti byla nařízena evakuace obyvatel, okres Mackenzie vyhlásil mimořádný stav a oblast bude uzavřena. Na silnicích se staví podle nařízení zátarasy.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Tlaková níže Axel, která přinesla do Německa vydatné srážky, má na svědomí už první zaplavená místa. Pod vodou se ocitla část města Kassel v Hesensku, podobná situace panuje ve Fuldě, uzavřená je dálnice A4 a A7 ve směru na Dortmund a také A44.
Situaci v Hesensku komplikují také popadané stromy. Nejvíce problémů působí ve Fuldě a v Giessenu.
V některých částech Hesenska a Severního Porýní-Vestfálska napadlo během šesti nočních hodin až 50 litrů srážek na metr čtvereční, v částech spolkové země Bádensko-Württembersko to bylo až 70 litrů během 24 hodin, sdělila Christina Speicherová z německé meteorologické služby (DWD). V alpském podhůří podle jejích slov spadlo až devět litrů srážek za hodinu.
Povodňová pohotovost byla vyhlášena ve městě Wangen im Allgäu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Hladina řeky Obere Argen, která městem protéká, je na úrovni 2,74 metru. Vzhledem k tomu, že by mělo v oblasti pršet až do středy, očekává se, že se řeka dostane ze svého koryta.
S povodněmi se potýká také východ Švýcarska, kde je nejvíce postiženo město Sankt Gallen.
Švýcarští meteorologové v souvislosti s lijáky varovali, že podmáčená půda by v některých oblastech mohla vést k sesuvům.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Vydatné srážky v severovýchodní polovině Česka mohou během středy rychle rozvodnit menší toky, dosáhnout mohou prvního či druhého stupně povodňové aktivity, varují meteorologové. V extrémních případech na návětřích hor může ojediněle napršet až kolem 100 milimetrů během 24 hodin, uvedl v aktuální výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMI).
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Bouře doprovázené intenzivním deště trápily během pondělí značnou část Německa. Hasiči museli na řadě míst čerpat vodu ze zatopených ulic, sklepů a garáží, v Berlíně dokonce na čas vyhlásili mimořádný stav.
Meteorologové varují, že vydatně bude pršet až do středy. Napršet by mělo na některých místech až 80 litrů vody na metr čtvereční, v Alpách až 180 litrů.
Hladiny řek neustále stoupají a na mnoha místech je vyhlášen už povodňový stav. Největší problémy se očekávají v oblastech Alp, kde bude déšť spolu s tajícím sněhem zvyšovat hladiny řek.
Před vydatným deštěm varovali západ země také rakouští meteorologové. Ve spolkových zemích Vorarlbersko, Tyrolsko a Salcbursko hrozí podle nich lokální záplavy.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Postupující sucho může Česko proměnit v lesostep. Kromě lesníků se budou muset přizpůsobit i zemědělci a hledat plodiny, které snesou vyšší teplotu a méně vody. Mírný pás se přesune na sever.
„Pokud by loňské počasí mělo pět až deset let pokračovat, pak zvláště v nižších polohách do 500 metrů nad mořem začne mít krajina charakter lesostepí, které už dnes známe z jižní Moravy. Začnou převládat suchomilné druhy dřevin i bylin,“ říká vedoucí Lesnického informačního centra Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jan Řezáč.
Rok 2015 však byl přelomový a o suchu se veřejně začalo hovořit po loňském extrémním roce. „Dopadů sucha už si začínala všímat veřejnost. Lidé viděli, jak vypadá příroda kolem nich, fotili to, sdíleli na sociálních sítích,“ říká.
„Přijdeme o smrky, ale i o borovice, které nebudou schopné se chladit. Budeme tady muset mít listnáče, doufejme, že to zvládnou,“ říká a souhlasí s tím, že republika se bude měnit ve stepní oblast. „Už nám to ukazuje Morava, která již bývá označována jako olivová oblast, na západ od Prahy pak vzniká vinařská oblast.“
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Přes střední Evropu se velmi zvolna přesouvá k severozápadu tlaková níže. Meteorologové očekávají, že na návětří Alp může spadnout během pondělí a úterý i více než 150 milimetrů srážek.
„Extrémní množství srážek” meteorologové očekávají v jižní polovině Německa, zejména na návětří Alp.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Jih Japonska dnes postihlo zemětřesení o síle 6,3 stupně.
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Jih Japonska dnes postihlo zemětřesení o síle 6,3 stupně.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Řeka se přes ní přelila a následně ji protrhla. Mohutná řeka během pár okamžiků zaplavila stotisícové město, celé čtvrti jsou pod vodou déle než týden.
Město i po týdnu zůstává pod vodou. Hladina Mississippi kulminovala v pátek, kdy dosáhla výšky 6,88 metrů, což je jen o centimetr méně, než činí historický rekord z roku 1993.
O víkendu už začala hladina klesat a voda ve městě pozvolna opadává. Úřady se obávají, že takto dlouhé vystavení vodě může ohrozit statiku mnoha budov ve městě.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Oceán se v poslední době stává stále nebezpečnějším, jak naznačuje i nová studie, která varuje před zvyšujícími se vlnami. Vzdušné proudy, které jsou z velké části za vznik vln zodpovědné, totiž stále zvyšují svou rychlost proudění. Vědci varují zejména před zvýšenou erozí pobřeží a problémy v některých přímořských městech.
“I když se zdá, že zvýšení o 5 až 8 procent není velké, v budoucnu budou mít takové změny našeho klimatu zásadní dopady,“ uvedl spoluautor studie profesor Ian Young z Univerzity v Melbourne.
Podle vědců mohou rostoucí vlny působit značné problémy v přímořských oblastech a ovlivňovat velmi negativním způsobem životy milionů lidí. Vlny mohou také zvyšovat erozi pobřeží a ohrožovat například infrastrukturu.
Zdroj: www.denikplus.cz
• • • • •
Izraelská armáda oznámila, že na Izrael mířilo 90 raket a část jich zneškodnila protiraketová obrana. V izraelských městech a vesnicích v blízkosti Pásma Gazy se rozezněly poplašné sirény.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Zhruba dvoumilionovou škodu napáchaly plameny v noci z pátku na sobotu při požáru rodinného domu ve Skalici na Frýdecko-Místecku.
„Hasiči zajistili odpojení elektrické energie a k likvidaci nasadili čtyři vodní proudy. V objektu se v danou chvíli naštěstí nikdo nenacházel,“ uvedl zastupující mluvčí moravskoslezských hasičů Jakub Kozák s tím, že při hašení využili hasiči i vodu z přilehlého bazénu.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
V některých regionech Německa v sobotu dopoledne padal sníh, který tak mnohé v první květnový víkend překvapil.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek oznámila, že se obává pokračujícího „intenzivního přenosu“ viru ebola v Demokratické republice Kongo. Během devítiměsíční epidemie nemoci v zemi zemřelo už 994 lidí. Epidemie se obává i sousední Uganda, kam utíkají uprchlíci z Konga kvůli trvajícím ozbrojeným konfliktům.
Současná epidemie v Kongu je druhou nejhorší v oblasti po té z let 2013–2016, kdy v západní Africe na nemoc zemřelo přes 11 000 lidí. Ebola je vysoce nakažlivá a úmrtnost dosahuje až 90 procent. Virus poškozuje cévy obětí, a způsobuje tak vnitřní i vnější krvácení.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Aktuální epidemie, která zasáhla provincie Ituri a Severní Kivu, je s 891 oběťmi a dalšími pěti sty nakaženými nejhorší v historii země a druhou nejhorší vůbec po velké epidemií v Západní Africe v letech 2013 až 2016, kde zemřelo přes 11 000 lidí.
K prudkému šíření epidemie přispívají boje v oblasti. Během dvou posledních měsíců bylo napadeno pět center pro boj s ebolou. Při jednom z útoků byl 19. dubna zabit kamerunský lékař vyslaný Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Místní obyvatelé se totiž často domnívají, že nemoc do oblasti zavlekli zahraniční lékaři.
Ebola, která způsobuje vnitřní i vnější krvácení a rozkládá tkáně, je vysoce nakažlivá. Podléhá jí 50 až 90 procent nakažených
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
V Amazonském tropickém deštném pralese vykáceli za poslední rok nejvíc stromů za uplynulou dekádu. Podle nejnovějších informací, které přinesla zpravodajská stanice BBC, bylo mezi srpnem 2017 a červencem 2018 vykáceno 7900 kilometrů čtverečních tohoto pralesa, kterému se přezdívá „plíce planety“. Oproti předchozímu roku to znamená nárůst o 13,7 procenta.
Jaké jsou či budou důsledky toho, že se Amazonský prales nadále zmenšuje? Kromě negativního dopadu na množství zásob vody to může dle magazínu National Geographic vyvolat i následující skutečnost, tedy že deštný prales začne uvolňovat skleníkové plyny místo toho, aby z atmosféry zachycoval oxid uhličitý.
„Pokud se 60 procent pralesa přemění na savanu, mohlo by to vést k tomu, že se uvolní do ovzduší množství emisí odpovídající jejich světové produkci z fosilních paliv za pět až šest let,“ varuje klimatolog Carlos Nobre z Univerzity São Paulo.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
V loňském roce zmizelo ze zemského povrchu na 12 milionů hektarů (120 000 km čtverečních) lesa v tropických oblastech. Podle stanice BBC to odpovídá úbytku o rozloze asi 30 fotbalových hřišť za minutu.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Komár tygrovaný (Aedes albopictus), který je schopen přenášet viry zika, dengue, západonilské horečky či chikungunya, se natrvalo usídlil již ve více než polovině francouzských departementů včetně Paříže. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví o tom informovala agentura AFP. Pravidelně se objevuje i na jižní Moravě.
Vyjma prakticky celé jižní Francie se vyskytuje komár například už i v severním departementu Aisne, který hraničí s Belgií.
K šíření komára tygrovaného přispívá především globální oteplování a intenzivnější mezinárodní doprava.
Západonilská horečka na jihu Moravy
Loni v září se přímo v ČR poprvé nakazili dva lidé západonilskou horečkou. Dvaasedmdesátiletá žena nemoci podlehla v břeclavské nemocnici. Virus západonilské horečky zjistili epidemiologové u komárů a koní už v červnu.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
V Chicagu sněží, aktuální počasí dokonce atakuje co do intenzity nadílky stoletý rekord.
Takto pozdní a intenzivní sněžení atakuje meteorologický rekord z roku 1910, kdy město bojovalo s podobnou sněhovou nadílkou. Na další rekord aktuální počasí útočí také – „nejpozdější“ sníh zaznamenali chicagští meteorologové v roce 1966, kdy sněžilo ještě 11. května.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Půl milionu až milion druhů rostlin a živočichů by mohlo v budoucnu hrozit vyhynutí, velké části z nich už v příštích desetiletích.
Za příčiny pesimistických prognóz analýza označuje zrychlující tempo úbytku čistého vzduchu, pitné vody, lesů pohlcujících oxid uhličitý, opylujícího hmyzu či ryb bohatých na bílkoviny. Na zprávě o 1800 stránkách pracovalo tři roky na 150 odborníků z 50 zemí.
Například před vymíráním hmyzu varovala taktéž jiná studie – podle ní v příštích desetiletích hrozí i vymírání motýlů, mravenců, včel, čmeláků, vrubounů a dalších druhů hmyzu, bez nichž si lze jen těžko představit běžný život.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Podle vědců z britského úřadu pro výzkum Antarktidy (BAS) nejspíš zkázu kolonie způsobilo nečekaně brzké odlomení pobřežního ledu, na němž tučňáci hnízdili. Kvůli tomu se nejspíš utopily tisíce mláďat, která ještě neuměla plavat, napsal server BBC.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Hlavní vegetační sezona je teprve na začátku. Dva nejhorší stupně sucha ze šesti, tedy výjimečné a extrémní, se však uplynulou neděli rozšířily již na třetinu území republiky. Proti loňsku přišlo sucho navíc o měsíc dříve.
Podle zpráv 352 zpravodajů z 67 okresů se očekává propad výnosu ozimů a zejména řepky. „Hlášeny jsou také projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky a také u ovocných stromů a vinné révy. Respondenti popisují nedostatek srážek, který způsobuje špatné vzcházení plodin,” uvedli tvůrci projektu.
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Povodně označují v Íránu za nejhorší za posledních 70 let. Záplavy poničily stovky měst a vesnic a zasáhly 26 z 31 provincií. V provizorním ubytování se ocitlo na 220 tisíc Íránců, mrtvých je více než sedmdesát.
Zaplaveno bylo mnoho měst i vesnic, některé vzedmutá voda v podstatě spláchla. Hrubé odhady hovoří o tom, že při povodních bylo zničeno přes 25 tisíc domů. Na 220 tisíc Íránců se ocitlo bez střechy nad hlavou.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Globální katastrofa a největší problém současnosti. Tak mluví tvůrci dokumentu Climate Change: The Facts o změně klimatu.
„Právě čelíme naší největší hrozbě za tisíce let: změně klimatu,” říká na úvod dokumentu BBC Climate Change: The Facts známý přírodovědec David Attenborough. Jeho zapojení do dokumentu s sebou neslo naději, že by snímek mohl významně posunout postoje ke klimatickým změnám.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Předpověď meteorologů se naplnila, řecký ostrov Kréta zasáhly intenzivní deště.
Vydatně pršet začalo v pátek, déšť se zintenzivnil v noci na sobotu. Ulice se proměnily v řeky, voda zaplavila domy a firmy. Následkem prudkých dešťů nastaly sesuvy půdy a doslova se zhroutila dopravní síť, píše server keeptalkinggreece.com.
Nepřízeň počasí postihla ostrov v krátké době podruhé. Na konci letošního února zasáhla oblast zimní bouře, kdy teploty klesly o 14 stupňů a ostrov sužovala vichřice a silné sněžení, napadly až dva metry sněhu.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Hlavním důvodem vypouštění přehrady je prevence. Letošní zima byla v Kalifornii více než bohatá na srážky, tající sníh z pohoří Sierra Nevada spolu s jarním počasím tak hrozí přeplněním přehrady v Oroville. Letos v zimě spadlo v Kalifornii o 162 procent více srážek, než je obvyklý průměr. Kalifornii tak poprvé od prosince 2011 nehrozí sucho.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
„Jak tlaková níže Philipp, tak tlaková výše Svenja jsou tak mohutné a stabilní, že nepřipustí jakoukoliv změnu charakteru počasí. Obě si mezi sebe Evropu rozdělily na poloviny, v nichž panuje diametrálně odlišné počasí,“ uvedla Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress.
Ve Francii se od poloviny týdne potýkají na mnoha místech s tornády. V Normandii se objevila vodní smršť, další v Provence. Tornádo zpustošilo farmu ve Villeneuve-Loubet.
Intenzivně prší také na řeckých ostrovech, především na Krétě. Meteorologové očekávají, že o víkendu spadne až 100 litrů na metr čtvereční, což zvyšuje nebezpečí záplav a sesuvů půdy.
Vzhledem k tomu, že v současné době je ve vzduchu nad Evropou velké množství prachu ze Sahary, mluví se o tom, že v některých oblastech padá „krvavý déšť“.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Hlavním důvodem vypouštění přehrady je prevence. Letošní zima byla v Kalifornii více než bohatá na srážky, tající sníh z pohoří Sierra Nevada spolu s jarním počasím tak hrozí přeplněním přehrady v Oroville. Letos v zimě spadlo v Kalifornii o 162 procent více srážek, než je obvyklý průměr. Kalifornii tak poprvé od prosince 2011 nehrozí sucho.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
„Poprvé za pět let existence projektu se setkáváme se špatným výhledem. Deficit vláhy je hluboký. Je zřejmé, že pokud bude pokračovat současný ráz počasí, dopady sucha uvidíme velmi rychle,“ řekl Trnka.
Nedostatek půdní vláhy koresponduje i se situací mělkých podzemních zdrojů, které se nedokázaly v zimě příliš doplnit a nyní už se nedoplní. Pro obce, které využívají vrty k zásobování obyvatel pitnou vodou, je to špatná zpráva. Opět se budou muset poohlížet po zásobování z jiných zdrojů.
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Farma je vzdálená zhruba deset kilometrů od hustě obydlené oblasti. Její majitel, Portugalec Manuel Guimarães, věděl, že pokud se zdi prolomí úplně, mohlo by to skončit další tragédií. Tisíce krokodýlů v zatopené oblasti by šlo dostat pod kontrolu už jen stěží.
„Všichni bychom chytali krokodýly, celé město, protože 26 tisíc krokodýlů, to by bylo něco nemyslitelného,“ uvedl Guimarães.
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.reflex.cz
• • • • •
Podle deníku The Guardian se průměrné oteplování oceánů rovná energii výbuchu jedné a půl atomové bomby z Hirošimy za sekundu za posledních 150 let. Rychlost oteplování ale stoupala s tím, jak vzrostly emise oxidu uhličitého v atmosféře, a v současné době je spíš ekvivalentem tří až šesti atomových bomb za sekundu.
„Snažím se tento typ výpočtů moc nedělat, už proto, že mě prostě děsí,“ řekla profesorka Laure Zannaová z Oxfordské univerzity, která novou studii vedla.
Vzestup hladiny moří je jedním z nejnebezpečnějších dopadů klimatické změny. Ohrožuje miliardy lidí, kteří žijí v městech na pobřeží, a schopnost odhadnout budoucí vzestup hladiny je zásadní pro to, aby se tito lidé mohli připravit a bránit. K vzestupu hladin přispívá tání ledového příkrovu v Grónsku i v dalších částech světa, ale dalším faktorem je i rozpínání vody, která s rostoucí teplotou zvětšuje svůj objem.
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Přívaly vody na některých místech zatopily celé vesnice a města, lidé dál zůstávají odříznutí od pomoci, mnohdy nemají k dispozici ani pitnou vodu. Podle úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCNA) počet obětí bude zřejmě ještě stoupat.
„Chceme, aby nám vláda dala domy k bydlení, abychom mohli začít znovu a aby naše děti mohly chodit do školy,“ řekla pro agenturu Reuters Tamari Dzungová, když se dostala k troskám svého domu, „teď nemáme žádné jídlo, všechno odplavila voda.“
Podle OCNA bylo v Mosambiku zničeno či poškozeno 17 400 domů, 2800 škol a 39 zdravotních středisek. Voda rovněž zničila 385 000 hektarů úrody na polích, která byla těsně před sklizní. Potravinovou pomoc bude podle odhadů potřebovat až 400 000 lidí a dalších 200 000 v Zimbabwe.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.info.cz
• • • • •
Nebrasku zasáhly povodně nejvíce. Podle tamějšího guvernéra Peta Rickettse šlo o nejrozšířenější katastrofu v historii státu.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Energie výbuchu měla 173 kilotun, což je o 10 více, než měla atomová bomba svržená na Hirošimu.
Meteor upozornil na nebezpečí, že se Zemí se mohou srazit i větší tělesa, aniž by byla předem detekována.
Kongres v roce 2005 nařídil NASA, že je potřeba jich detekovat 90 procent. Podle expertů se tento požadavek dá splnit až za třicet let.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
K explozi došlo v oblasti nedaleko Kamčatky nad Beringovým mořem. Zajímavé je, že explozi nepozoroval a nehlásil nikdo z oblasti, ale všiml si jí pouze japonský satelit Himawari a také satelit Letectva Spojených států amerických.
Problémem stále zůstává obrana před podobnými tělesy, které není jednoduché včas odhalit a navíc ještě zničit. Nedávné simulace prokázaly, že asteroidy mohou snahy o zničení přežít a opět se „spojit“ dohromady.
Od roku 1988 eviduje NASA kolem 770 incidentů.
Zdroj: www.insmart.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.veda.instory.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Pět posledních let bylo na Zemi nejteplejších v historii měření. Ve středu to v New Yorku sdělil představitel amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Varoval rovněž před abnormálními rozdíly v počasí v jednotlivých částech naší planety.
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Tchaj-wan hlásí po dnešním zemětřesení o síle 6,4 stupně nejméně dva mrtvé a více než 100 zraněných. Ohnisko bylo 22 kilometrů severovýchodně od města Chua-lien v hloubce jednoho kilometru. Ve městě jsou zřícené budovy, ve kterých jsou uvězněni lidé.
Nejméně dva mrtvé a více než 100 zraněných si podle první bilance vyžádalo zemětřesení o síle 6,4 stupně Richterovy škály, které dnes postihlo Tchaj-wan. Ve městě se podle prvních dostupných informací zřítilo několik budov včetně hotelu, v němž je uvězněno asi 30 osob, uvedla agentura AFP.
Nedalekou oblast už v neděli zasáhly otřesy o síle 6,1 stupně. V tomto případě se epicentrum zemětřesení nacházelo 14 kilometrů severovýchodně od města Chua-lien a ohnisko bylo v hloubce 7,8 kilometru. Žádné škody ani oběti nebyly hlášeny.
Tchaj-wan často postihují zemětřesení, protože leží v seizmicky aktivní oblasti. Většinou ale způsobí velmi malé škody. V září 1999 však ostrov zasáhly otřesy o síle 7,6 stupně, které připravily o život 2400 lidí. Zničeno nebo poškozeno bylo tehdy na 50 000 budov.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
„Velikost a doslova výbušná rychlost růstu nově nalezeného otvoru nás překvapila,“ přiznali výzkumníci podle americké stanice CNN.
„Rozpad ledovce Thwaites by nakonec mohl vést ke zvýšení hladiny moří o tři metry,“ varoval již loni jiný odborník, Michael Wolovick z Princetonské univerzity ve Spojených státech.
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Největší problémy jsou na Prachaticku a Strakonicku, kde se bez dodávek elektřiny ocitlo zhruba 13 tisíc domácností.
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Moravu a Slezsko trápí silný vítr, v nárazech dosahuje až 90 km/h, v Jeseníkách v noci podle Radiožurnálu dokonce zaznamenali náraz o síle 120 km/h. Tyto hodnoty odpovídají síle orkánu.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
„Je to apokalypsa. Soudný den. Slyšel jsem, že je Exeter průjezdný, ale je to jako soudný den, jako ve filmech o chodících mrtvolách. Zbývá mi šedesát mil a můžu jet jen dvacet mil v hodině,“ hlásil jeden z řidičů podle Daily Mailu.
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Podle místních médií začíná selhávat odvoz odpadu, protože komunální vozy se u domů nemohou dostat až do dvora. Sníh z nábřežní promenády, která patří k hlavním atrakcím města, přestali odklízet, takže výše sněhové nadílky přesáhla metr. V desetistupňových mrazech popraskalo potrubí a několik ulic v centru města zalila voda. Pod vahou sněhu se ve čtvrtek prolomila střecha památkově chráněné budovy v centru města.
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
„Taková intenzita proudění studeného vzduchu, se objeví jednou za generaci,“ řekl podle BBC meteorolog z Národní meteorologické služby (NHS) John Gagan.
NHS varovala, že lidé mohou utrpět omrzliny už během pouhých deseti minut pobytu na tak silném mrazu.
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Hodinová ručička se v posledních letech podle vědců posouvá hlavně ze dvou důvodů: těmi jsou jaderné zbrojení a klimatická změna.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Vědci tuto „obnovenou“ aktivitu vulkánu považují za předzvěst supererupce.
Vědci tvrdí, že přítomnost dómu nemusí znamenat nutně katastrofu. Pokud by ale dóm praskl, množství plynů a páry by měly zásadní dopad na globální klima.
Zdroj: technika.denikplus.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Tisíce domácností jsou bez elektřiny.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Záchranáři obdrželi desítky hovorů volajících o pomoc. Pocházely od lidí, kteří kvůli prudkým vichrům a extrémním sněhovým srážkám zůstali uvězněni ve svých autech či domovech.
S mimořádně chladným počasím bohatým na sněhové srážky se potýkají i Rakušané. Museli evakuovat přes 6 tisíc obyvatel městečka Sankt Johann v Tyrolsku. Silný vítr tam značně zvýšil riziko pádu obrovské laviny, která by město zasáhla.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.obnovitelne.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Oheň, který hasiči poprvé zaznamenali 8. listopadu, zničil podle dosavadních statistik 7600 budov.
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
Podle odhadů živel ušetřil asi jen 10 až 20 procent domů. Američanka uvedla, že při kvapném odchodu z domu stihli s manželem jen popadnout pár kusů špinavého prádla a několik rodinných fotek.
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
• • • • •
Už zvýšení teploty o 1,5 stupně je prý hazardováním s obyvatelností naší planety. Tento nový limit navíc může lidstvo dosáhnout už v šibeničně krátké době 12 let. Cokoli nad hranicí 1,5 stupně Celsia podstatně zvýší riziko sucha, povodní, období extrémního horka a následné chudoby stovek milionů lidí.
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
• • • • •
„Jedna z nejsložitějších meteorologických situací posledních šedesáti let.“
Italský úřad civilní ochrany
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.globe24.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: eurozpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.vtm.zive.cz
Zdroj: www.novinky.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.stoplusjednicka.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.obnovitelne.cz
Zdroj: www.seznamzpravy.cz
Zdroj: www.novinky.cz